Ochranné postřiky: Jaké zásady a zákazy dodržovat?

Zahrada bez postřiků – to je ideál, ke kterému se upírají marné naděje zahradníků. Bez náležitého ošetření by se naše malé oázy staly cílem chorob i škůdců a rozhodně by nevypadaly tak, jak jsme si vysnili. Jak tedy postřiky používat správně?

Foto: Shutterstock

Dobu, kdy se na všechno šmahem používaly silné chemické prostředky pro ochranu rostlin, tedy pesticidy, už naštěstí máme za sebou. Tento trend vidíme zvláště v soukromých zahradách, které jednak nemusí čelit tlaku potřebné výše produkce (a tedy i rentability pěstitelského počínání), jednak se zde na menším prostoru dá všechno lépe ohlídat. Mezi další pozitivní tendence jistě patří i ekologické zemědělství, které se snaží aplikovat principy přírodní ochrany (a šetrného využívání půdy i vody) na větší územní celky a zařadit je jako solidní alternativu „tradiční“, tedy chemicky podporované velkoprodukce. Chemické zásahy proti chorobám a škůdcům zcela nevymizely, ale výrazně se omezily, navíc se přesunuly spíš do doby mimo vegetační období, kdy se snaží o prevenci. Postřiků proti přímým škůdcům bychom v sezoně napočítali daleko méně. Přesto se bez nich stále neobejdeme, pokud chceme mít užitkovou část zahrady úrodnou a tu okrasnou zase pěknou na pohled.

Foto: Shutterstock

V bytě

Pokud máte jen byt s balkonem, heslo pro ochranu rostlin musí znít: jednoduchost a prevence.

• Aplikování chemických postřiků v bytě není zdravotně vhodné, vždy byste měli ošetřované rostliny vynést alespoň na balkon, lépe někam na dvůr.
• Postřiky představují riziko nejen pro vás, ale pro všechno živé, co se v bytě pohybuje a přebývá. Týká se to především domácích mazlíčků, a to nejen psů, ale třeba i ptáků v klecích. Kočky zase rády okusují dracény, šáchory i další rostliny, proto byste měli myslet i na ně.
• Vybírejte si přednostně hotové postřiky v podobě ručního postřikovače – v bytech nebývá většinou místo, kde byste mohli postřiky připravovat jako na zahradách, navíc ošetřujete jen pár rostlin. Používáním hotových přípravků odpadá i nutnost skladovat načatá balení nebo nespotřebovaný roztok. Sprej má delší trvanlivost a můžete jej mít k dispozici déle.
• Pořiďte si zásobu žlutých lepových destiček, které mechanicky odchytí nejrůznější savé škůdce, jmenovitě třásněnky, smutnice, ale i mšice nebo chvostoskoky. Tak zachytíte první příznaky napadení a včas oddělíte a ošetříte rostlinu, která se stala jejich hostitelem.

Foto: Shutterstock

Ve skleníku

Pro uzavřené prostory, kam spadá skleník, ale třeba i sklep, platí jednoduchá zásada: čistota rovná se půl úspěchu.

• Omezené prostory, které se v případě skleníků rychle zahřívají, jsou předurčeny k tomu, aby se zde drželi spory plísní i teplomilní škůdci, kterým tyto podmínky vyhovují. Roli samozřejmě hraje i omezené proudění vzduchu a vyšší vzdušná vlhkost. Ze škůdců si ve sklenících libují především molice a svilušky, mšic zde naopak bývá minimum. A choroby, které se zde vyskytují? Často se setkáte s botrytidou a antraknózou, méně už s plísní bramborovou, která potřebuje vlhké listy a spíš nižší teploty.
• Nesmíte vynechat posezónní desinfekci. Kromě omytí a vyčistění oken (včetně rámů) pomůže staré dobré síření za pomoci sirných knotů. To se provádí ve skleníku po sezoně (listopad), ale i před ní. Pokud jste si tento úkol nestihli odškrtnout, dožeňte ho v předjaří, ve sklepě naopak před uložením úrody (září). Nikdy se uvnitř nemůžete zdržovat po zapálení knotu, všechno si připravte tak, abyste mohli s respirátorem, který chrání dýchací cesty, co nejrychleji opustit místo a zavřít za sebou. Prostor musí jít dobře izolovat, předem tedy zavřete okna, ventilaci a zajistěte, aby nic nepřekáželo těsnému dovření dveří. Doba nutného působení činí asi jednu hodinu.
• Ve skleníku si dejte velký pozor na to, abyste udrželi rostliny zdravé co nejdéle. Do hustého porostu se těžko dostanete, musíte mít při zásahu vždy nejen respirátor, ale i ochranný oděv, který chrání holou kůži, a to nejen před účinkem chemických prostředků, ale i před poškrábáním – třeba od okurek. Poraněnou kůží mohou chemické látky vniknout do těla ještě snadněji.
• Při postřiku proti sviluškám musíte postupovat tak, abyste ošetřili spodní stranu listů, kde se škůdce zdržuje. Pokud zasahujete proti plísním, je nutné ošetřit celý porost, nejen postižené rostliny.
• Pakliže se rozhodnete pro biologickou ochranu pomocí dravých roztočů, chemické postřiky (akaricidy) už používat nemůžete. Omezení platí i na ostatní insekticidy.
• Způsoby vhodné pro venkovní záhony (odstranění nemocné rostliny, ošetření jen části či dodržení volného sponu) se dají ve skleníku používat jen s omezením. Kvůli uzavřenému prostoru a vysoké teplotě jsou právě tyto specifické prostory nejohroženější. Rostliny se z tohoto důvodu ocitají pod velkým tlakem, proto ochranné postřiky používejte včas a navíc opakovaně, abyste zamezili vzniku další generace škůdců.

Foto: Shutterstock

Na zahradě a v sadu

Zahrada se z uvedených možností nejvíce blíží přírodě, proto nám také příroda může nejvíce pomoci. Platí zde pomyslné pravidlo tří „P“: předvídavost, průběžná péče a přesnost.

• Zvlášť u ovocných stromů nezanedbávejte předjarní postřik, ekologické přípravky na bázi oleje neuškodí ani ptactvu, ani včelám. Omezíte populaci obalečů, píďalek, kyjatek, mer i mšic.
• Postupujte tak, abyste zasáhli nejlépe celý strom včetně kmenu. Spotřeba přípravku tedy bude dost vysoká, počítejte v litrech. Ovocnáři mají pravidlo – jeden rok nad věk čtyř let stromku = litr postřiku navíc.
• Zaměřte se na to, s čím jste měli minulou sezonu problém. Možná vás trápila strupovitost u jabloní, možná jste řešili napadení vrtulí třešňovou. Jednat musíte podle situace. Ošetřovat „proti všemu“ nedává smysl. Například u jabloní se provádí obvykle předjarní postřik a dva až tři proti strupovitosti. Proto má velký smysl vybírat si v sortimentu školek odrůdy odolné nebo tolerantní. Pozor, nepočítejte s tím, že vás spasí staré odrůdy – i když obecně patří mezi odolnější, u některých byla právě citlivost k určitým onemocněním důvodem ústupu jejich slávy.
• Ekologické nebo doma připravené postřiky z kopřiv či přesličky se nedají považovat za trvalé a univerzální řešení – někdy fungují, jindy ne. Větší vliv má obecně dobrá kondice stromů, v prosvětlených korunách se nedrží houbové choroby, účinkuje i probírka, důsledné uklízení napadených plodů i snaha o co nejpestřejší nabídku budek pro ptactvo.

Text: Dagmar Cvrčková, foto: Shutterstock