Ovoce radosti
Kustovnice neboli goji je ovoce, které je již několik století neoddělitelnou součástí tradiční čínské medicíny. U nás se její drobné plody podobné brusinkám prosazují jako přírodní antioxidant, který vás zbaví nejrůznějších neduhů.První zmínka o kustovnici […]
Kustovnice neboli goji je ovoce, které je již několik století neoddělitelnou součástí tradiční čínské medicíny. U nás se její drobné plody podobné brusinkám prosazují jako přírodní antioxidant, který vás zbaví nejrůznějších neduhů.
První zmínka o kustovnici čínské (Lycium chinensis) se váže k dynastii Ming, která v Číně vládla v letech 1368 až 1644, a dodnes se drobné červené bobule považují za přírodní zázrak. K popularitě ovoce přispěl i mýtus o Číňanovi jménem Li Qing Yuen, jenž se prý díky jeho pravidelné konzumaci údajně dožil neuvěřitelných 252 let. Dalším příkladem pozitivních účinků plodů kustovnice jsou tibetští mniši. Ti ji pravidelně konzumují, a proto se zřejmě dožívají vysokého věku v plném zdraví, vitalitě a svěžesti. Kustovnice čínská pochází z Himálaje, ale pěstuje se v severních a západních oblastech Číny, v Koreji, Japonsku a Tibetu. Opadavý keř s převislými větvemi z čeledi lilkovitých vypadá na první pohled nenápadně, ovšem jen do června, kdy bohatě rozkvete trubkovitými květy purpurové barvy. O opylení se postará hmyz. Na rozdíl od ostatních druhů kustovnic, kterých je téměř sto, nemá kustovnice čínská trny na výhoncích. Vzrůstná a vitální je však stejně jako například u nás rozšířená kustovnice cizí (L. barbarum), která je považována za invazivní rostlinu.S výsadbou opatrněKeř kustovnice dorůstá brzy až do výšky tří metrů, a pokud má dostatek prostoru, volnou plochu zakrátko ovládne a zaplní. Proto se kustovnice čínská hodí k výsadbě pouze tam, kde nebude utiskovat ostatní rostliny. Vhodná je jako solitéra, k ozelenění neúrodných ploch a svahů, ale v žádném případě nelze kustovnici čínskou doporučit do malé zahrady.Snadné pěstováníPěstování kustovnice čínské je jednoduché. Miluje slunce, dařit se jí ale bude i na přistíněných stanovištích. Roste dobře v kypré půdě bohaté na živiny. V zimě nevymrzá, bez potíží snese i teploty -25 °C. Sazenici kustovnice čínské běžně nekoupíte. Najdete ji ale třeba v e-shopech, které se specializují na asijské rostliny. Doba výsadby nastává v březnu až květnu nebo na podzim od září do listopadu. Podaříli se vám sehnat semena či řízek, máte vyhráno. Semena ochotně klíčí a dřevité řízky spolehlivě zakoření bez zvláštní péče. První úrodu můžete očekávat již třetím rokem. Pravidelný řezKustovnice je vitální keř a už v prvním roce vytvoří více než metrové výhonky. Řezem ji proto usměrněte tak, aby zbytečně nepřerůstala a udržela si pohledný tvar. Pokud rostlina vytvořila jen jeden výhon, je třeba ho zkrátit ve výšce 10–15 centimetrů, aby se v následujícím roce rozvětvil. Základní tvar keře s pěti až šesti kosterními větvemi pak pravidelně udržujte podzimním řezem ihned po sklizni. Další péče o keř spočívá pouze v odstraňování nevhodně rostoucích, suchých či polámaných větví. Průklest si však můžete ponechat až na předjaří.Využití v kuchyniPlody kustovnice čínské dozrávají koncem října. Jeden až dva centimetry velké bobule červenooranžové barvy se sklízejí setřásáním do plachty, protože při kontaktu s pokožkou dochází k jejich oxidaci a nevzhlednému zčernání plodů. Plody lze konzumovat čerstvé nebo sušené. Suší se při teplotě do 35 °C ve stínu nebo velice zvolna v sušičce. Po usušení jsou velké asi jako hrozinky a mohou se přidávat všude tam, kde se používá sušené ovoce, například do zákusků, muffinů, koláčů či bábovky. Zdravé je přisypat hrst sušených plodů do cereálií k snídani, protože podle Tibeťanů „kdo snídá kustovnici, bude šťastný celý den“. Čerstvé plody se výborně hodí i do ovocných salátů, k lisování šťávy či přípravě čaje, který se připravuje podobně jako šípkový. Deset až dvacet bobulí se zalije vroucí vodou a nechá se dvacet minut vylouhovat. Čaj je možné dochutit medem nebo citronem.Vitaminová bombaPlody kustovnice čínské jsou považovány za zázrak přírody, ovoce mládí a elixír života. Bez nadsázky jsou malou přírodní lékárnou, protože obsahují osmnáct druhů aminokyselin a ze stopových prvků například zinek, železo, měď, vápník, selen a fosfor. Dále jsou v nich zastoupeny vitaminy C, B1, B2, B6 a E, které podporují imunitu, paměť jea hubnutí a přitom snižují únavu a mají vliv na celkovou regeneraci organismu. Drobné peckovice jsou rovněž bohatým zdrojem karotenoidů, jejichž obsah předčí i mrkev, a další cennou látkou je prvek germanium, který působí proti rakovinovým buňkám v těle. Rovněž je třeba zmínit protizánětlivé účinky plodů, jejich schopnost neutralizovat volné radikály, čímž zpomalují proces stárnutí, a stimulovat hypofýzu k vylučování regeneračního růstového hormonu. Traduje se, že pokud se kustovnice pije ve formě čaje po celý rok, přináší dokonalé zdraví a dlouhý věk. Proto je označována jako plod dlouhověkosti nebo i ovoce radosti.FOTO: THINKSTOCK A SHUTTERSTOCKOvoce radosti
Kategorie:
Zahrada
Sdílejte článek