Ovocné stromy do malých zahrad

K pěstování ovoce už dávno nepotřebujete sad nebo aspoň velký pozemek. Díky speciálním tvarům stromů můžete jablka, hrušky i třešně sklízet i na balkonech, terasách a malých zahradách.

Pomalu rostou, tvarem koruny nezaberou příliš místa a jsou vhodné pro laiky – to vše platí pro sloupovité odrůdy ovocných stromů. Přesto i při jejich pěstování je třeba respektovat určitá pravidla.

Sloupovité stromy

Pro sloupovité stromy je typický především extrémně pomalý růst, a to jak do šířky, tak výšky. Ovšem pouze pro jabloně platí, že tuto vlastnost a tvar mají danou v genovém základu a v čase se nemění. Jejich pěstování je tak nejjednodušší. Ostatní druhy potřebují občas ostříhat, aby si udržely nižší a užší korunu. Pro jabloně typu balerina nebo i kolumnární – jak se také sloupovitým tvarům říká – je typické, že se květní pupeny zakládají nikoli na bočních větvích, ale přímo na kmeni, a klasické kosterní větve zde vůbec nenajdete. A také u dalších druhů ovoce, které nevětvení nemají genově dané, je cílem, aby se pupeny objevovaly co nejblíže kmeni.

Nejen jablka…

Jako sloupovité lze sehnat téměř všechny druhy ovocných stromů. Kromě jabloní, ty koupíte nejčastěji, jsou na výběr i hrušně, švestky, meruňky, třešně a také třeba rybíz. Tyto speciální tvary raději kupujte u specializovaných firem, kde vám dostatečně vysvětlí, jak se o ně starat. Jinak se můžete dočkat i nepříjemného překvapení, kdy za pár let poroste na zahradě velký strom, za který jste zaplatili hodně peněz – cena sloupových druhů bývá mnohem vyšší než cena klasických.

Pokud o těchto stromech uvažujete, hledejte tyto odrůdy:
• Pravé sloupovité jabloně: ´Polka´, ´Waltz´, ´Kordona´, ´Sonet´, ´Rondo´, ´Goldencats´, ´Redcats´, ´Suncats´, ´Ilma´, ´Baiba´, ´Zane´
• Meruňka: ´Kompakta´, ´Golden Sun´
• Švestka: ´Topper´, ´Queen Mary´, ´Fruca´, ´Imperial´
• Hrušeň: ´Decora´, ´Garden Pearl´, ´Saphira´, ´Zlata´

Než začnete sázet

Sloupovité stromky se doporučuje sázet na jaře, protože přes léto dobře zakoření. V teplejších oblastech lze zvolit i podzim. Už při nákupu si zjistěte, zda máte odrůdu samosprašnou či nikoli – v tom případě kupte dvě snášenlivé odrůdy s podobným termínem kvetení.

Při výběru zohledněte i odolnost proti mrazu a nadmořskou výšku zahrady, pokud tedy stromky chcete pěstovat volně a nikoli v nádobách. Druhá varianta se doporučuje třeba pro meruňky, pokud nebydlíte v oblastech s teplejším klimatem. I tam je ale vysaďte na chráněné místo, případně na zimu zakryjte, ochranu potřebují také dřeviny pěstované v nádobách. Pozor, některé odrůdy sloupovitých stromů jsou určeny jen pro pěstování v nádobě a na zahradu se vůbec nehodí.

Na zahradě

Ven se vysazují přednostně jabloně. Ty by měly být naroubované na vyšších podnožích označovaných jako M 7 nebo MM 111, zcela nevhodné jsou M 9 určené pro zákrsky. Díky tomu budete moci stromy pěstovat bez opory. Ostatní druhy jako meruňky nebo švestky se roubují naopak na slabě rostoucí podnože, aby snadněji udržely sevřený tvar. Pak ale musíte více hlídat kvalitu půdy, malé stromky mívají nevelký kořenový systém, živiny tedy musejí mít k dispozici v bezprostředním okolí kořenů.

Při sázení dodržujte tento postup:
• Vykopejte jámu hlubokou přibližně 60 až 80 centimetrů.
• Promíchejte vykopanou půdu s kvalitním kompostem v poměru jedna ku jedné nebo jedné a půl.
• Umístěte kořenový bal do jámy, kořeny proházejte připravenou směsí a průběžně přišlapujte. Hlídejte úroveň kořenového krčku.
• Vytvořte mísu kolem stromku a dvakrát jej s odstupem dvanácti hodin zalijte. Pokud je třeba ještě přisypat půdu a srovnat povrch, udělejte to.
Tento typ stromů vysazujte nikoli jednotlivě, ale do skupin. Vytvoříte tak třeba zástěnu nebo netradiční jedlý plot. Vzdálenost stačí u vyšších jabloní padesát až šedesát centimetrů, není to málo, protože ani v dospělosti jejich šířka nepřesahuje půl metru. Jarní ani zimní řez nepotřebují, pokud nasadí spoustu plodů, udělejte probírku. Jako každá jiná rostlina potřebují podle počasí pravidelně zalévat a hnojit. Výnos z dospělého dobře ošetřovaného stromu je pět kilogramů ovoce na metr výšky, při obvyklé výšce kolem tří metrů tedy sklidíte asi patnáct kilogramů.

V nádobách

Sloupovité stromy se dají pěstovat i ve větších nádobách nebo kontejnerech o objemu kolem třiceti litrů. Méně vhodné jsou samozavlažovací typy, hůř se kontroluje přelití. Při sázení nejprve připravte směs kompostu, písku a zahradní zeminy – bez ní se neobejdete, nelze ji nahradit jen kompostem, živiny a voda by se neměly na co navázat. Pak zasaďte strom do nádoby, klepněte jí, aby substrát propadl až dolů, a doplňte půdu asi pět centimetrů pod okraj. Pak ho zalijte, ale pozor – moc vody mu škodí. Po pěti až sedmi letech ho přesaďte.

Jak stromky v nádobách, tak na zahradě začnou dávat první ovoce už druhý rok po výsadbě. Nepodceňujte červnovou probírku plodů, zabrání přetížení rostliny i střídavé plodnosti. V sezoně zalévejte dvakrát až třikrát týdně, nejlépe dešťovou vodou, na jaře mu přidejte dlouhodobě působící hnojivo.

redakce