Ovocné stromy před zimou?

Když to počasí dovolí, posekejte ještě trávu pod ovocnými stromy nebo v meziřadí. Výšku kosení nastavte na střed. Pokud by tráva byla příliš nízká, během zimy by mohla vymrznout. Zároveň tak odstraníte i většinu spadaného listí, zahrada bude čistá a předzimní práce zvládnete snadněji.

Nejprve ale skliďte poslední kusy zimních odrůd ovoce a uskladněte je. Důležité je posbírat spadaná jablka a hrušky, protože by se mohly stát zdrojem infekce. Pak samozřejmě budete řešit, kam s nimi? Ta shnilá zakopejte v odlehlém koutu zahrady nebo je uložte hluboko do kompostu, kde se o ně postarají žížaly a jiné organismy a vytvoří z nich kompost. Nezapomínejte ani na plody, které zůstanou v korunách stromu. Po opadání listí jsou dobře vidět, a snadno je tedy otrháte česáčkem.

Do sklepa ne, do kuchyně ano

Opadané plody nejsou vhodné pro skladování, začínají se brzy kazit. Můžete je ale usušit, vylisovat z nich mošty, uvařit ovocná pyré či dětské výživy. Jestliže máte padaného ovoce opravdu hodně, zkuste si založit kvas. Aby nedošlo k chybě, která znehodnotí práci i ovoce, je třeba držet se několika zásad:

• Kvašení je živý mikrobiální proces a může ho ledacos narušit. Ovoce i sudy tedy musejí být dokonale čisté.

• Do nádoby nesmí přijít ovoce nahnilé; plíseň by se přenesla i do výsledného destilátu.

• Ovoce je třeba rozmělnit – třeba na šrotovníku.

• Pokud je hmota suchá, můžete přidat i trochu oslazené pitné vody, což nastartuje rychlejší nástup kvašení.

• Takto založené kvasy uzavřete kvasnou zátkou a přeneste do místnosti s teplotou nad sedmnáct stupňů.

Listí musí pryč

Pokud sesbíráte ovoce, shrabejte také listí –, tedy pokud už jste ho neuklidili při sekání trávy. Mohlo by se stát významným zdrojem primární infekce houbovými chorobami na jaře. Už teď na něm najdete ložiska plná spor, která na jaře při vyšších teplotách praskají, spory z nich doslova vystřelují a ulpívají na vlhkých listech, které tak okamžitě infikují. Jen pro zajímavost: spory způsobující strupovitost jabloní se mohou dostat až do dvoumetrové výšky. Důkladným vyhrabáním listí snížíte riziko infekce na minimum.

Chraňte kmínky stromů

Kmínky stromů, zejména těch mladších, patří k oblíbené zimní potravě lesní zvěře i hlodavců. Proto je ošetřete například ochranným nátěrem proti ohryzu nebo kolem nich instalujte plastové chrániče, případně obě možnosti zkombinujte. Důkladně zkontrolujte také ploty, což je nejjednodušší a nejúčinnější způsob, jak zabránit vniknutí lesní zvěře do zahrady. Zvolte některý ze způsobů odpuzení či vyhubení hlodavců, kteří se během mírných zim mohou množit i přes zimu.

Určitou péči byste ale měli věnovat i kmenům starších a silnějších stromů. Doporučuje se natřít je vápenným mlékem; k jeho nanášení použijte obyčejnou malířskou štětku. Ošetření má dvě základní funkce: vápno ničí škůdce i jejich zárodky, které zimují pod kůrou stromů a zároveň slouží i jako prevence proti praskání kmenů. K tomuto jevu dochází v období s velkými výkyvy mezi denními a nočními teplotami. Tmavé kmeny stromů přitahují sluneční paprsky, které v nich rozproudí mízu. Ta v následné mrazivé noci zmrzne, a protože led má větší objem, způsobí popraskání pletiv. Nátěrem ošetřete nejen kmeny, ale i silné kosterní větve.

Dosazujte stromy

Před příchodem zimy je také vhodný čas pro dosazování stromů, ať už jde o náhradu těch odstraněných nebo chcete-li jejich počet rozšířit nebo založit nový sad. Právě podzimní měsíce jsou pro to nejlepší. Stromek vysazený v tomto termínu stačí do příchodu zimy zakořenit, pevně se uchytí v půdě a vytvoří nové jemné kořínky. Na jaře je tak výborně připravený na start do nové sezony. Pokud máte zahradu blízko lesa či parku, nezapomeňte nové sazenice opatřit dostatečně dlouhým opěrným kolíkem a chráničem proti ohryzu.

Poslední postřik

Stromkům můžete v tomto termínu dopřát i poslední letošní postřik. Vhodné je ošetření sirnatým nebo měďnatým přípravkem, které ničí nebezpečné spory hub, zabraňují infekci řezných ran a celkově mají na stromy příznivé účinky. Půda kolem se dá polít slabým roztokem močoviny. Ten nemá půdu pohnojit, protože dusík v této formě je velmi pohyblivý a do jara zde nevydrží, ale pomůže k rychlejšímu rozkladu listů, čímž se zase omezíte riziko vzniku infekce na jaře. Podobného efektu dosáhnete nasypáním vrstvy kompostu mezi stromy, ovšem toto opatření se provádí až na jaře.

Posezení pro dravce

Máte-li zahradu opravdu velkou, vyplatí se vytvořit alespoň jedno vyvýšené posezení pro dravce. Místo nejčastěji využijí poštolky a káňata, ale i sovy. Z této pozorovatelny mají výhled po celé zahradě a spolehlivě ji ochrání před hlodavci. Místo ve tvaru písmene T by mělo o dva až tři metry převyšovat koruny stromů. Nezapomínejte ani na zpěvné ptactvo, které dokáže dobře hubit hmyz ve všech stadiích vývoje, a to i přes zimu. Neúnavně čistí letorosty od vajíček, z nichž by se v jarních měsících vylíhli nebezpeční škůdci. Připravte tedy na různá místa několik krmítek, abyste si ptáčky udrželi přes zimu v zahradě.

Marián Komžík, foto autor

Více informací se nachází v listopadovém vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.

Save