Pěstovat rakytník se vyplatí

Pozitivní vliv rakytníku na lidské zdraví objevuje čím dál tím více lidí. Proto se toto zdravé ovoce postupně rozšiřuje i do tuzemských zahrad, ačkoliv se ještě nedávno pěstovalo jen velmi okrajově.

Rakytník řešetlákový se pěstuje jako keř nebo nízký stromek, v dospělosti dorůstá maximálně do čtyř metrů. Většina odrůd má trnité výhony, ale stále častěji se dají sehnat i odrůdy slabě trnité nebo zcela beztrnné. Nejvyšší obsah zdravých látek se nachází přirozeně v plodech, ale obsahují je též listy, a dokonce i kůra.

Hodí se do každých podmínek

Plod rakytníku tvoří drobná peckovice, která má oválný nebo kulatý tvar a nejčastěji zářivě oranžovou barvu. Jde o rostlinu nenáročnou na stanoviště – mimo jiné proto, že na jejích kořenech žijí hlízkové nitrofilní bakterie, které vážou vzdušný kyslík a zásobují jím celý keř. Řadí se i mezi takzvané pionýrské dřeviny, což znamená, že není náročná ani na půdu, a navíc odolává i znečištěnému ovzduší. Proto se často vysazuje podél silnic, dálnic či na rekultivovaných plochách. Tím ale výčet kladů rakytníku nekončí. Protože pochází z opravdu drsných horských podmínek, je spolehlivě mrazuvzdorný, a také ho nenapadají houbové choroby ani škůdci, což umožňuje jeho pěstování i v přírodních zahradách. Je také nenáročný na závlahu a výživu, občasné přihnojení i zalití v suchých letech samozřejmě ocení a vy také, protože silněji poroste a dá větší úrodu.

Důležitý řez

Při pěstování rakytníku je důležitý řez. Každoročně se tak obměňují plodonosné větve a koruna se udržuje v požadovaném tvaru. Keř tvoří velké množství kořenových výmladků, tedy prutů, které vyrůstají z pupenu na kořenu. Ty je ale třeba zpod stromků odstraňovat, protože by se jinak z rakytníku rychle stala neproniknutelná džungle.

Rakytníkové keře se vysazují podobně jako jiné ovocné druhy. Sazenice koupíte nejčastěji v malých kontejnerech, a tak ho můžete vysazovat prakticky celoročně, samozřejmě nikoli v měsících, kdy je půda promrzlá do hloubky, což se ale v posledních letech stává opravdu zřídka. Rostliny se vysazují od sebe asi dva až tři metry. Myslete na to, že rakytník je cizosprašný. Samčí rostliny produkují velké množství pylu, proto stačí jedna na zhruba osm samičích rostlin. Rakytník je nejčastěji větrosnubný, opylovače – tedy samčí rostlinu – vysazujte vždy po směru větru.

Úroda přijde brzy

Do plodnosti vstupuje rakytník třetím rokem pěstování. Sklizeň v následujících letech stoupá, svého maxima dosahuje keř po dosažení dospělé výšky, což je velmi brzy.

Tato dřevina patří k nejproduktivnějším druhům, odmění vás tedy vysokou úrodou. Je ale obvyklé – díky specifickému způsobu sklizně – že se střídají slabší a silnější roky. Plody rakytníku jsou drobné a měkké a při tradičním sbírání po jednom u nich dochází k porušení slupky a vytékání šťávy. Navíc jsou natěsnané hustě na sebe podél větviček, na nichž také rostou nepříjemné trny. Proto se sklízí tak, že odstřihujete celé větvičky, které dáte na pár hodin do mrazáku a následně z nich plody jednoduše sklepnete a máte je připravené pro další zpracování.

Rakytník a lidské zdraví

Plody rakytníku obsahují velké množství nutričně hodnotných látek, hlavně ovocných kyselin, které také způsobují výraznou kyselost plodů. Na to je třeba myslet při zpracování a rakytník kombinovat se sladkými druhy ovoce nebo ho vydatně doslazovat.

Z vitaminů obsahuje hodně vitaminu C, dále pak i vitamin E, F, K, P, vitaminy řady B, a také provitamin A, jehož najdete nejvíc u odrůd s červenými plody. V dužnině je i vysoký obsah olejů, flavonoidů, karotenoidů, sacharidů, železa a dalších důležitých látek.

Jak zpracovat rakytník?

Plody mají univerzální využití. Vyrábějí se z nich vynikající džemy, marmelády, pyré i ovocné šťávy, lze z nich vyrábět také likéry, kompoty – a pokud k nim přidáte další sladké ovoce, dají se z nich vyrobit i destiláty. Vynikající a žádaný je také rakytníkový olej, který se lisuje ze semen, a rakytníková mast, která se nejčastěji používá proti popáleninám. Ovoce se výborně mrazí, slupky se po vylisování suší a přidávají se do čajů a müsli.

PŘEHLED ODRŮD

V posledních letech se významně rozšířila i nabídka rakytníku. Ke starším standardním odrůdám přibyly novější, které dávají větší úrodu nebo mají plody větší nebo třeba červené, což souvisí s vyšším obsahem antokyanů a karotenoidů. Objevují se například i keře bez trnů. Nosnou odrůdou je odrůda ‚Leikora‘, která si stále udržuje oblibu. Ze starších odrůd stále ještě můžete v nabídce narazit na ‚Hergo‘, její sláva ale už pominula. Stejně tak se ze sortimentu vytrácejí ‚Masličnaja‘, ‚Vitaminnaja‘, ‚Novosť Altaja‘ a postupně je nahrazují novější a plodnější keře. Pěstitelé upřednostňují odrůdy s většími plody, atraktivním vybarvením, kdy přednost dostávají červené plody, a samozřejmě s menším množstvím trnů.

‚Askola‚

Tato odrůda je bujně rostoucí, v dospělosti dosahuje výšky asi pěti metrů. Patří mezi velmi plodné, dozrává na konci srpna. Peckovice jsou středně velké, oválného tvaru, hustě pokrývají větvičky. Jejich průměrná hmotnost je 0,29 gramu. Obsahují hodně vitaminu C – 260 miligramů ve 100 gramech plodů i vitaminu E – 28 miligramů ve 100 gramech. Nemalý je také obsah ovocných kyselin a karotenů.

‚Botanika‚

Keře rostou bujně a vytvářejí koruny ve tvaru pyramidy, jsou nenáročné na tvarování. Pokud byste keře nestříhali, dorostou do výšky tří až čtyř metrů. Výhony jsou velmi málo trnité. Patří mezi rané odrůdy se sklizní už ve druhé polovině července. Plody jsou velké, oválné, oranžovožluté a díky delší stopce se poměrně jednoduše sklízejí. Můžete je i setřásat. Dorůstají do hmotnosti až 1,3 gramu. Díky pevnější slupce, která se hned nepoškodí, jsou vhodné pro ruční sklizeň. Jemně aromatická šťavnatá dužnina je příjemně nakyslá.

‚K+‘

Patří mezi samčí odrůdy a tvoří tedy výhradně samčí květy, které opylují ty samičí po dobu až čtrnácti dnů. Třebaže se pyl může přenášet větrem až na vzdálenost padesát metrů, je vždy vhodné zajistit dobré opylení rostlin dostatečným podílem samčích rostlin. Jestliže sázíte na zahradu více rakytníků, dodržujte pravidlo, že na deset samičích byste měli mít jednu rostlinu samčí.

‚Sluníčko‚

Keře rostou středně bujně, jejich výhony jsou pevné a málo otrněné. Plody dozrávají v průběhu července a mají hmotnost kolem jednoho gramu. Jsou vejčitého tvaru a svítivě oranžové barvy. Také jejich dužnina je krásně oranžová, aromatická, příjemné chuti. Plody dobře snášejí sklizeň i transport a jsou všestranně použitelné. Obsah vitaminu C dosahuje 130 miligramů ve 100 gramech plodů.

‚Voroběvská‘

Tato odrůda tvoří rozložité koruny středního vzrůstu, na nichž najdete trny jen sporadicky. Plody dozrávají počátkem srpna, z jednoho keře sklidíte zpravidla jedenáct až sedmnáct kilogramů plodů. Ty mají svítivě oranžovou barvu, jsou kulatějšího tvaru a váží kolem 0,8 gramu. Dužnina je jemná a nakyslá, má vysoký obsah vitaminu C, a to až 200 miligramů ve sto gramech.

Odrůdy s oranžovočervenými plody

‚Moskevská krasavice‘

Keře jsou velmi kompaktní, dorůstají do výšky jen asi dvou a půl metru. Dozrávají přibližně v polovině srpna. Výhony jsou pevné, rovné a bez trnů, což je jejich hlavní výhoda. Plody mají hruštičkový tvar, hmotnost kolem 0,85 gramu a dlouhou stopku, vynikají svítivě oranžovou barvou slupky s červeným podbarvením. Dalším plus této odrůdy je vysoká úrodnost –, sklidit můžete až třicet kilogramů z jednoho keře. Jejich chuť je sladkokyselá a aromatická. Ve sto gramech plodů se nachází 130 miligramů vitaminu C a 9,2 miligramu karotenů.

‚Pantělejevská‚

Jde o jednu z nejkvalitnějších ruských odrůd. Tvoří středně bujně rostoucí a velmi úrodné keře. Výhony jsou téměř bez trnů a velmi často se prohýbají pod tíhou úrody. Ta nekolísá a plodí každoročně a spolehlivě. Dozrává v polovině července, patří tedy mezi rané odrůdy. Plody jsou středně velké, prodlouženě oválného tvaru, váží kolem jednoho gramu. Chuť je nasládlá, bez výraznější trpkosti. Odrůda je díky vysoké úrodnosti i velikosti plodů ideální pro pěstování na zahradách.

Červenoplodé odrůdy

‚Aromat‚

Tyto keře rostou středně bujně a mají středně hustě trnité výhony. Sklizeň v době plné plodnosti dosahuje 15 až 18 kilogramů z jednoho keře. Plody dozrávají koncem srpna, váží asi 0,8 gramu, mají oválný tvar a lesklou, zářivě červenou barvu. Právě díky ní má odrůda vysoký obsah karotenů, ve sto gramech je jich 18 miligramů, vitaminu C zde najdete kolem 150 miligramů. Obsah oleje se pohybuje na úrovni pěti procent. Odrůda velmi dobře snáší řez odplozených výhonů.

‚Krasavice‚

Keře rostou rozložitě, mají středně trnité výhony. Dozrávají poměrně brzy, už v průběhu července, a dávají sladkokyselé červené a drobnější plody, které váží jenom kolem půl gramu. Odrůda ale vyniká vysokým obsahem rutinu, který je součástí vitaminu P. Jeho podíl může obsahovat až 519 miligramů ve sto gramech plodů. Rutin má velmi důležité postavení v organismu, nejvýznamnější je jeho vliv na vstřebávání vitaminu C. Toho obsahují plody této odrůdy také hodně – až 248 miligramů, karotenů zde je 17,5 miligramu ve sto gramech.

Marián Komžík, foto autor a Adam Bajer

Více informací se nachází v květnovém vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.

           .UložitUložit