Pěstujte dřín, je nenáročný

Když se řekne dřín, každému se nejčastěji vybaví žluté zářivé květy nebo omamný nápoj s obsahem alkoholu se specifickou vůní i chutí. Tato ovocná dřevina ale neroste jen ve volné přírodě, dlouhá desetiletí se pěstuje i na našich zahradách. V posledních letech dokonce stále více. Důvod je velmi jednoduchý – díky nenáročnosti a odolnosti dřínu se šlechtění věnuje stále více stanic, které nabízejí zahrádkářům celou řadu zajímavých odrůd, které se od plané formy liší především velikostí a atraktivitou plodů. A právě krásné plody vedou zahrádkáře k tomu, aby si tento ovocný strom vysadili na svou zahrádku.

Dříny patří mezi původní a tedy agrotechnicky nenáročné druhy. Rostou převážně na slunečných vápencových svazích, které hned zjara rozzáří záplavou drobných žlutých květů. Vyhovují jim zejména teplé jižní polohy. Současné odrůdy jsou ale poměrně přizpůsobivé a dají se pěstovat i ve vyšších polohách.

Podmínky pro pěstování

Půdy pro dřín by měly být s neutrálním pH nebo mírně zásadité, humózní a výživné. Dokážou plodit i na kamenitých chudých místech, to se ale negativně odrazí na kvalitě a množství úrody. Dřín dokáže velmi dobře hospodařit s vodou a bez větší úhony přečká i sušší období. Lépe mu ale vyhovuje dostatek srážek, proto mu v týdnech bez deště dopřejte zálivku.

Na hnojení je poměrně nenáročný a spokojí se s občasným rozhozením kompostu. Pokud máte pocit, že málo roste, přilepšete každému keři na jaře trochou granulovaného NPK hnojiva v dávce asi sto až sto padesát gramů. Také co do ochrany patří tato ovocná dřevina mezi nejméně choulostivé druhy. Obvykle netrpí chorobami a nenapadají ho ani škůdci. Díky tomu se dříny pěstují i v ekologicky pojatých zahradách zcela bez chemických postřiků.

Sázet můžete skoro kdykoli

Pokud uvažujete o tom, že se nějaký dřín na zahradu vysadíte, máte dvě možnosti. Rostliny dřínu se prodávají obvykle ve dvou typech, čemuž je třeba přizpůsobit i termín výsadby. Prostokořenné výpěstky se vysazují nejlépe na jaře nebo na podzim. Ty v kontejnerech lze vysazovat celoročně, samozřejmě kromě zimních měsíců, kdy je půda promrzlá.

[xyz-ips snippet=“garlo-003″]

V přírodě roste dřín jako keř, může ale vytvořit i stromky vysoké asi tři metry. Dřevina se dá velmi dobře tvarovat, proto ji můžete pěstovat i v užším sponu nebo v intenzivních pěstitelských tvarech. Vytvořit z nich můžete ovocné stěny, tvarovaný živý plot nebo dokonce i štíhlé vřeteno. V tomto případě se volí podobný spon jako pro rybíz či angrešt, tedy přibližně jeden metr.

Krásný v každém čase

Dřín je velmi pěkná dřevina. Patří mezi vůbec první kvetoucí druhy, žluté květy se objevuje ještě před olistěním. Během vegetace vyniká strom krásnou sytou barvou listů, které během léta doplní skupinky lesklých červených plodů. Na podzim zase zaujmou purpurově se vybarvující listy.

Plodem dřínu je menší peckovice – dřínka, která u šlechtěných odrůd dorůstá do dvou až čtyřech centimetrů. Pecka tvoří asi pětinu objemu plodu. Aby byly dřínky jedlé, je potřeba nechat je dokonale vyzrát. Ten čas přichází těsně před opadem plodů. Proto abyste předešli ztrátám, je nejlepší pod keře rozprostřít plachty, netkanou textilii nebo kartony, z nichž se opadané plody snadno a čisté sbírají. Pokud ale plánujete plody zavařit, měly by být tvrdší a je tedy cvhodné sklízet je rovnou ze stromu. Plody jsou po dozrání příjemně sladkokyselé, dužnina masitá a šťavnatá.

Jedí se co nejčerstvější, což není problém vzhledem k jejich postupnému dozrávání. Dají se dále zpracovávat na spoustu způsobů. Známá je dřínkovice, ale plody se dají i zavařovat, mrazit, připravujíz nich likéry, marmelády či ovocné víno. Zajímavostí jsou nakládané dřínky, které se podávají jako alternativa k olivám.

Dřín a lidské zdraví

• Dřín je nutričně jde o velmi cenné ovoce. Jde vlastně o ekologickou sklizeň, protože neobsahují rezidua, jelikož se chemické postřiky vůbec neprovádějí.

• Jsou nízkokalorické a mezi ovocnými druhy mají jeden z nejvyšších obsahů vitaminu C. Z dalších látek obsahují vitamin P, provitamin A, vysoký je také obsah flavonoidů.

• Mají i významný obsah draslíku, hořčíku, vápníku a fosforu.

Sortiment odrůd

Dříny stále musíte v zahradních centrech spíše hledat, ale – zejména díky vzrůstajícímu zájmu se strany zahrádkářů – se situace postupně zlepšuje. Odrůdy dřínu se vyznačují velkou variabilitou nejen co se týká velikosti, ale i barvy plodů. Standardní je červená barva různé intenzity, ale najdete i odrůdy, jež jsou plně zralé skoro bílé nebo žluté, nebo odrůdy s téměř černými plody.

Marián Komžík

Foto autor a Shutterstock
Další informace najdete v lednovém vydání Flóry.