Podzimní péče o půdu

Po sklizni je třeba postarat se o záhony a připravit je na jaro. Mnozí při tom řeší, zda je nutné pravidelné rytí, nebo nikoli.

Před zimou by měla být půda kyprá, bez plevelů, s pH pohybujícím se kolem hodnoty 6 – 7 a s dostatkem organické hmoty. Jen tak se napřesrok dočkáte dobré úrody a bezproblémového pěstování okrasných rostlin. Není při tom nutné dělat na každém záhonu všechny podzimní práce, tedy hluboké rytí, hnojení a vápnění.

Kypření a rytí

Kypřením a rytím se zvyšuje obsah vzduchu v půdě. Bez něj by neprobíhal rozklad organické hmoty, rozvoj půdních mikroorganismů, ani by nerostly kořeny. Na malých plochách tím také přispíváte k likvidaci plevelů, zvlášť těch hluboko kořenících a oddenkatým, mezi něž se řadí pýr, bršlice, svlačec, smetánka nebo pcháč.

Rytí by se mělo vždy spojovat také se zapravením hnojiva. Platí to hlavně pro místa, kde chcete za rok pěstovat plodovou a košťálovou zeleninu, popřípadě brambory, tedy plodiny takzvané první tratě. Naopak půda po košťálovinách či bramborách, které na ploše zůstávají až do zimy, je v dobrém stavu a není třeba ji nějak hluboce rýt. Další sezonu sem zasaďte cibuli nebo zasejte kořenovou zeleninu. Také po mrkvi a další kořenové zelenině nebývá záhon zaplevelený a za rok se tady bude dařit luskovinám, salátům a další listové zelenině či špenátu. Tato místa není třeba rýpat, jen pokud jsou zaplevelená a trochu utužená, doporučuje se půdu trochu pravit rycími vidlemi.

Jaké plochy na podzim rýt?

• oseté zeleným hnojením
• řazené do 1. trati, tedy s přídavkem organického hnojiva
• utužené po stavbách nebo ladem ležící
• silně zaplevelené
• po zrušeném jahodišti nebo trávníku

Hnojení a vápnění

Na začátku měsíce naposledy pohnojte záhony s letničkami a plodovou zeleninou, tedy pokud jsou pěkné, mají nasazená poupata a dozrávají. Použijte běžné tekuté přípravky typu plod a květ. Mohou být pěkné ještě do konce měsíce. Jestliže jsou už oschlé,opadávají,mají minimum listů, vytrhejte je, záhon trochu zkypřete motyčkou a osejte třeba špenátem nebo polníčkem pro sklizeň v příštím roce. Volnou plochu po letničkách namulčujte listím a travou, aby nevysychala.

Trávníku, trvalkám a dřevinám – ovocným i okrasným – dopřejte takzvané podzimní nebo i hnědé hnojivo, jak jej někdy označují výrobci. Má změněný poměr základních živin ve prospěch draslíku, který zvyšuje u rostlin odolnost proti mrazům a také správné hospodaření s vodou. Obsahuje i více mikroprvků, jako je síra a železo, které ovlivňují prostupnost membrán buněk kořenů.

Toto hnojení je velmi důležité u stromů nově vysazených, které ještě nemají silní a dlouhé kořeny a snadno je poškodí mráz i nedostatek vody.

Jiné složení hnojiva ocení trávník. Zvolte takové, které je ochrání před vymrznutím a částečně i před napadením plísní sněžnou. Na holých místech se usazuje dvojděložní plevel a holá místa se potom dlouze zacelují.

Zásobní hnojení půdy

V chladnější části podzimu tedy v říjnu nebo v listopadu se provádí zásobní hnojení půdy a vápnění, a to pomalu rozpustnými přípravky jako NPK, rohovina, kostní moučka, dřevěný popel, síran draselný a dusíkaté vápno. Vytvářejí zásobu živin v půdě na více let, proto se využívají například před založením sadu či vinice.

Dagmar Cvrčková