Postřikovač usnadní aplikaci chemie

Než chodit po zahradě s konví a složitě likvidovat dvouděložné plevele, je lepší použít postřikovač. Snadněji se s nimi přípravky dávkují a využijete je častěji, než myslíte.

Při koupi postřikovače se řiďte velikostí zahrady anebo plochy, kterou budete ošetřovat. Na tisícimetrový trávník nemá význam kupovat postřikovač s dvoulitrovou nádobou. Je příliš malá a více času než samotným ošetřením byste trávili přípravou prostředků a plněním postřikovače. Kupte si ten s objemem pět až deset litrů. V obchodech jsou sice k dostání i typy s litrovým objemem, ale ty se hodí spíše do bytu a na balkon.

Jako golfový vozík

Nejmenší nádoby nosíte v ruce, ale už ty pětilitrové mívají popruh přes rameno a najdou se i větší modely, které si vozíte na kolečkách jako golfový vozík. Nádoby s objemem nad deset litrů bývají doplněné o zádové popruhy, větší objem by se na ramenním popruhu přece jen pronesl.

Je výhodné, když je postřikovač vybavený tlakovým ventilem, díky němuž se v nádobě udržuje stálý tlak. Nejenže to šetří chemické prostředky, ale udržuje i stálý tvar stříkajícího proudu.

Mezi zajímavé doplňky patří možnost připojit k hadici zvon – hodí se například při aplikací totálního herbicidu. Přikryjete jím ošetřované místo a zabráníte tomu, aby se chemický prostředek dostal větrem tam, kam nemá. Často si můžete dokoupit i různě dlouhé nástavce, abyste dosáhli i do výšky, třeba při ošetřování stromů. Prodávají se i sady trysek s různými profily. Cena těchto drobných doplňků se pohybuje řádově v desetikorunách.

Důležité detaily

U postřikovačů oceníte i vlastnosti, jako je třeba snadné čištění. Pozor! Rozhodně nesmíte míchat zbytky herbicidů s hnojivy – to pokud používáte jeden postřikovač na hubení plevelů i dodávání živin, což dělá většina lidí.

U postřikovače oceníte i dost široké hrdlo. Nejen pro snadné nalévání směsi, ale i pro jednoduché vymytí zbytků směsi.

Není špatné myslet také na to, že s ním budete nejen hnojit trávník nebo ošetřovat záhony, ale využijete ho i při postřiku stromů. Pokud ano, vybírejte takový, k němuž lze dokoupit i teleskopický nástavec, abyste strom mohli ošetřit ze země.

Větší postřikovače, určené na ošetření velkých ploch, se podle čerpadla uvnitř dělí na pístové a membránové. Pístové čerpadlo je nejběžnější a nejlevnější, najdete je ve všech běžných ručních typech. S membránovým typem můžete používat agresivnější druhy chemikálií. Membrána není choulostivá na drobný nepořádek v postřikovači, který se vám i přes dokonalejší nalévání vody přes síto dostane dovnitř. Navíc je schovaná v mechanismu postřikovače a během několika minut ji lze snadno vyměnit. To je však třeba udělat až po mnoha letech.

K nevýhodám pístových patří to, že dostane-li se vám dovnitř nějaký nepořádek, hrozí poškození pístu a těsnění. Na druhou stranu jsou schopna vyvíjet větší tlak, což může být výhodou pro toho, kdo potřebuje často používat teleskopický nástavec například při ochraně sadu. Čím delší nástavec, tím se snižuje tlak na trysce a zhoršují se vlastnosti a rozptyl rosení.

Speciální kategorií jsou pak tažené postřikovače s velkým objemem, které jsou vhodným doplňkem do velkých sadů. Je to vlastně přívěs s až stolitrovou nádobou, který zapřáhnete za malotraktůrek nebo za travní sekačku.

Přeměna ručního na elektrický

Zajímavou novinkou je pětilitrový postřikovač s elektrickým pohonem. Místo ručního natlakování zapnete elektromotor, který v nádobě udržuje stálý tlak. Výrobce tvrdí, že na jedno nabití zvládne natlakovat šedesát litrů tekutiny, pracovat s ním tedy můžete celé odpoledne. Zatímco běžné střední postřikovače pořídíte v řádu stokorun, elektropohon je prodraží zhruba o tisícikorunu. Není však univerzální, vyrábí se pro jen pro určité typy postřikovačů.

Stříkání, rosení, zmlžování

Často se zaměňují pojmy postřikovač, rosič a zmlžovač. Liší se od sebe velikostí kapek, které dopadají na rostliny. Hlavně v zemědělství jde o úspory drahé chemie k ošetření rostlin.

Zatímco při klasickém postřikování se většími kapkami spotřebuje dvě stě až tisíc litrů kapaliny na hektar, u rosení je to zhruba čtyřikrát méně. U zmlžování je to dokonce až desetkrát méně. U zmlžování jsou však kapky tak malé, že je velmi nesnadné kvůli větru zajistit, aby se chemie dostala jen do míst, kam patří. Proto se tato metoda používá spíše okrajově.

Radek Tichý, foto Shutterstock

Uložit

Uložit

Uložit