Rozhovor o nejkrásnější zahradě světové výstavy Expo 2015

Součástí českého pavilonu na světové výstavě Expo 2015 je i střešní zahrada, kterou italská média ohodnotila jako nejkrásnější na celém výstavišti. Zeptali jsme se na ni proto Kamily Krejčiříkové, spoluautorky celého zahradního projektu.

Jak váš ateliér získal zakázku na návrh této střešní zahrady?Pavilon České republiky se pro světovou výstavu Expo připravoval již minimálně rok před otevřením. Ale jak to bývá i u jiných projektů, na zahradníky a střešní zahradu se malinko pozapomnělo. Vizualizace sice ukazovaly rozkvetlé záhony a stromy, ale v prováděcím projektu byl na střechu navržen klasický kobercový trávník. Zhruba měsíc před otevřením pavilonu si však organizátoři uvědomili, že je to pro tak významnou akci málo kreativní řešení. Proto architekti narychlo hledali tým, který by byl schopen ve velice krátkém čase – v řádu dní – nachystat zajímavý a životaschopný projekt pro tento prostor a připravit podklady pro výběr dodavatele. Byli jsme mezi oslovenými a měli to štěstí, že jsme byli pro tento úkol vybráni. Možná to tak bylo i pro mnohaleté zkušenosti v oboru a heslo, které nás jako ateliér proslavilo mezi našimi klienty a spolupracovníky, a to „Nemožné věci ihned, zázraky do tří dnů – ateliér Krejčiříkovi – specialisté na dobrodružné akce“. Trošku to zlehčuji, ale v zásadě to byla záležitost na hranici možností, vrhli jsme se do toho však po hlavě a štěstí nám přálo a přeje…Zahradu tedy realizovala jiná firma. Proč ne vy?My jsme projekční ateliér, to znamená tvůrci myšlenky, filozofie či designu. Měli jsme na starosti přípravu projektu do posledního technického detailu, včetně podrobných osazovacích plánů a výkazů výměr a jiných trošičku nudných technických věcí. Ty ale realizační firma od projektantů potřebuje, aby věděla, co má na zahradu dodat a zrealizovat. Také jsme měli na starosti koordinaci komunikace mezi realizátory domu, architekty a zahradníky. Vlastní realizaci zahrady provedla firma Vykrut, zahradní služby.Dostali jste přesné zadání? Co všechno jste museli zohlednit a byli jste něčím omezeni?Zadání bylo velmi obecné, spíše jsme koncept nastínili my a zbytek projekčního týmu se pro něj nadchl. V kostce lze zadání popsat tak, že bylo potřeba myšlenkově navázat na obsah expozic pavilonu – především na expozici Českého lesa. Hlavní myšlenka byla propojit vědecký obsah prezentace České republiky s přesahem k životnímu prostředí a dát celku estetický rozměr. Pojali jsme proto naši střešní zahradu jako pomyslnou „třešničku na dortu“ – experimentální prostor, který bude zároveň příjemný pro pobyt a potěšení pro oko. Omezeni jsme byli pouze nosností střechy, která byla daná tak, aby byla bezpečná pro pohyb návštěvníků.Vytvářeli jste návrh z Čech, nebo jste se jeli na místo podívat? Pavilon jsme při navrhování znali pouze z vizualizací, protože v době našich prací byl ještě rozestavěný. Architekti stavby nám poskytli všechny dostupné podklady – půdorysy, vizualizace budovy i fotografie modelu. Do Milána jsme jeli až spolu s týmem realizační firmy, abychom mohli doladit detaily a přizpůsobit drobné nuance, které se vždy i v sebelépe připraveném projektu objeví. Samozřejmě, že to pro nás byl veliký zážitek. Prožít ten hektický mumraj přípravy celé výstavy se specifickými problémy italského přístupu k práci apod. Byli jsme pyšní na to, že náš pavilon byl hotový mezi prvními.Čím jste se při vytváření návrhu inspirovali?Inspirací byla tradice českého zahradního umění které má velice dlouhou a zajímavou historii. Intenzivním zdrojem tvůrčí invence pro nás byla také moravská krajina a její květena. Neměla bych zapomenout ani na současné trendy zahradního designu, který jezdíme studovat na světové výstavy například do Anglie nebo Německa. Chtěli jsme, aby zahrada ukázala alespoň v malém to nej, co čeští zahradníci umějí, a nešetřili jsme ani odkazy k místům, která máme rádi. Malým příkladem může být kompozice bylinkové zahrady, která svým tvaroslovím odkazuje ke vzorům, jako je Květná zahrada v Kroměříži, na jejíž obnově jsme se také projekčně podíleli.Jedna část zahrady v sobě ukrývá prostřednictvím stepních trav a bylin určitou symboliku. Můžete ji čtenářům přiblížit?Expozice začíná plochou s biotopem stepních a skalních společenstev rostlin. Step plná bylin a trav evokující divokou přírodu se zde činností člověka pozvolna mění v rostlinné proudy, které směřují do bylinných záhonů. Přechod z přírody je zakončen alegorií na supermoderní hydroponické kultury 3. tisíciletí představované v záhonu lemovaném sklem. Byliny jsou po tisíciletí neměnné, pouze se mění způsob jejich pěstování. Záhony připomínají bohatou historii českého přírodního léčitelství, tradiční, ale zároveň dnes už alternativní způsob léčby nemocí, připomínají jejich sílu, možnosti využití i jejich krásu. Inspirací nám zde byla bylinková zahrada ve Valticích, kterou jako občanské sdružení provozujeme.Také druhá polovina zahrady, na níž je umístěna plastika meteoritu, si v sobě nese svůj příběh. Vysvětlíte nám ho?K tomu by asi více řekl autor této plastiky – sochař Jakub Nepraš. Když jsme se na střeše potkávali, stačila jsem od něj pochytit, že se jedná o symbol – v nepravidelných prohlubních meteoritu jsou obrazovky, v nichž jsou promítány záběry z české přírody, které mají návštěvníka pocitově přenést do přírodních procesů typických pro naši krajinu. My jsme tomuto artefaktu vytvořili adekvátní prostředí – podklad z úlomků břidlice a výsadbu rozchodníků, které mají připomínat místo na zemi po dopadu meteoritu. Od bylino-stepní části je tento prostor opticky oddělen vyvýšeným dřevěným záhonem s výsadbou bříz, rybízů, pažitky a kavylu.Ke ztvárnění zahrady bylo použito i sklo. Proč a jakým způsobem?Sklo jsme využili k vytvoření bylinné zahrady třetího tisíciletí – tvar vychází ze starých vzorů odkazujících až k renesanci, ale sklo lemující záhony je atributem současného designu. Zároveň jde o tradiční český materiál s obrovskou budoucností. Chtěli jsme, aby bylinná zahrada byla šperkem celé úpravy a odkazovala nejen k dlouhé tradici českého sklářství, ale také šperkařství.Které další rostliny jste v návrhu střešní zahrady využili a proč?Snažili jsme se využít léčivé byliny, tradiční i ty méně známé, a stepní květenu. Na zahradě kvetou různé šalvěje, třezalky, drobné kosatce, len, mateřídoušky, ožanky, divizny a mnohé další, celkem asi třicet druhů. Stromy do vyvýšených záhonů byly také vybrány z domácích druhů – kromě již zmiňovaných bříz také habry a javor babyka. Extenzivní část střešní zahrady je návštěvníkům nepřístupná, rostliny zde vysazené sledujeme z hlediska jejich růstu v podmínkách italského klimatu. Část byla podpořena mykorhizou (symbiotickými houbami v kořenovém prostoru) a část byla navržena s omezenou zálivkou tak, abychom posléze mohli experiment vyhodnotit.Jak výsadba zatím prosperuje? Vyhovuje jí milánské klima? Jakou vyžaduje údržbu?Rostliny mají z větší části zajištěnu zálivku pomocí automatické závlahy, záhony jsme mulčovali vápencovou drtí, která také částečně tlumí odpar vody a světlá barva mírně omezuje přehřívání. Rostlinám se daří na dané podmínky velmi dobře, jak vidíte na fotografiích. Jednou za čas je potřeba ostříhat odkvetlé květy a podpořit tak nové kvetení, v extenzivní části nás zpočátku trápil výskyt plevelů. V části přístupné pro návštěvníky se ale již rostliny plně zapojily a plevel mezi sebe nepustí.Máte už nějaké reakce na zahradu od návštěvníků či odborníků?Měli jsme velikou radost z toho, že nás velké italské deníky ohodnotily jako nejkrásnější střešní zahradu celé výstavy. Nemůžeme sice zcela konkurovat bazénu před pavilonem a je pravda, že na naši zahradu vede mnoho schodů, což počet návštěvníků mírně limituje, ale z reakcí lidí víme, že je zahrada příjemným místem pro pobyt a slouží také jako oblíbená vyhlídka.Co bude se zahradou, až Expo skončí?Tato záležitost je stále v jednání. Pavilon i se zahradou by měl být pravděpodobně umístěn v Praze na výstavišti. V principu je celá stavba stavebnicí a počítá se s jejím přemístěním do Čech, což je jeden z aspektů trvalé udržitelnosti celého projektu.Ateliér KrejčiříkoviAteliér byl založen v roce 1998 a pracuje v něm šest členů. Těžištěm jejich práce je především obnova historických parků, městských prostranství, ale i rodinných zahrad. Pokud máte rádi moderní umění, minimalismus a nadčasovost a chcete zahradu, která bude jedinečná a s vlastní duší, pak se určitě podívejte na www.atelierkrejcirikovi.cz.FOTO: JAN DROCHYTKA, JIŘÍ DOHNAL A HENRY HENZL

Rozhovor o nejkrásnější zahradě světové výstavy Expo 2015