Vyberte si správný kompostér

Kompostéry přemění odpad nejen ze zahrady, ale také z domácnosti, na organickou hmotu sloužící k opětovnému zúrodnění půdy. Než půjdete do obchodu koupit kompostovací nádobu nebo si ji začnete stavět sami, je vhodné vědět, jak to funguje. Jen tak dosáhnete opravdu dobrých výsledků.

Kompostér je mnohem užitečnější, než by se mohlo zdát. Nezdary zpravidla bývají spojeny se špatným výběrem nádoby nebo s tím, že dovnitř dáváte i materiály, které způsobují hnilobné procesy. Také zvolte správnou velikost – na menší zahrady postačí komerční plastové nádoby, ale na větších pozemcích budou malé. Tam je mnohem lepší vyrobit si ohrady ze dřeva, zvládnete to sami.

Jak to funguje
Kompostování je poměrně složitý proces, který má několik základních fází. Nelze je přesně určit, ale můžete je vypozorovat:
Během první dochází k rozkladu látek, jako jsou cukry, bílkoviny nebo škrob. Při tom výrazně vzroste teplota až k padesáti nebo i sedmdesáti stupňům, což je dáno hlavně působením mikroorganismů, které se na rozkládání organického materiálu podílejí. Horko ničí patogenní organismy nebo také zbylá semena rostlin.
V další fázi začne teplota klesat, barva kompostu už je převážně hnědá. Už nyní ho můžete použít, a to jako velmi účinné hnojivo.
Nakonec kompost dozrává, živiny se pevněji vážou v organické hmotě. Vzniká velmi kvalitní humus.

Bez vzduchu to nejde
Proces kompostování je aerobní proces, což znamená, že mikroorganismy potřebují dostatečný přísun vzduchu. Není proto vhodné materiál do nádoby nebo ohrádky pěchovat. Namísto hutnění se doporučuje hmotu prokládat tak, aby v ní vzduch cirkuloval. Když není vyhnutí, lze kompost propíchat vidlemi a tím zlepšit přísun vzduchu.
Pokud si stavíte kompostér ze dřeva, nechte mezi latěmi mezery pro přístup vzduchu. Takový kompost pak není třeba ani příliš přehazovat, protože dochází k samovolnému přístupu vzduchu. Nezapomeňte také hlídat správné pH, které se musí pohybovat od šesti do osmi. Nižší hodnota způsobí zpomalení celého procesu, protože bude docházet k postupnému usmrcení mikroorganismů. Naopak vyšší číslo povede k nadměrné ztrátě dusíku. Je potřeba také dodržet správnou vlhkost kompostu, rozhodně ho tedy neumísťujte na slunné místo.

Platí také, že pro správné zrání nesmíte dovnitř vkládat kdykoli jakýkoli materiál, je třeba kombinovat ho tak, aby v kompostu byl ve výsledku zastoupen dusík k uhlíku v poměru třicet ku jedné. Není proto dobré do nádoby či ohrady odkládat jen posečenou trávu či listí, ale chybět nesmí ani hnědá hmota bohatá na uhlík. Kompostovaný odpad by měl být co nejjemněji nadrcený. Nejen u větví se tak naruší pletiva a snáze se rozkládají. Hmotu vršte postupně na sebe a prokládejte ji dalšími přísadami pro lepší rozběhnutí celého procesu, popřípadě můžete směs postupně začít vlhčit.

V průběhu jednotlivých fází sledujte vlhkost a také teplotu. Velkým nebezpečím při kompostování v plastových nádobách je zapaření a přehřívání, což se děje, pokud dovnitř dáváte příliš mokré materiály a kompostér stojí na slunném místě.

Kam patří kompostér
Mnozí zahrádkáři si stěžují, že jejich kompostér nesplnil svou funkci, jak očekávali, ale na vině může být i jeho chybné umístění na zahradě. Nádoba či ohrádka nesmějí stát nejen na slunci, ale ani být často vystavené silnému dešti. V prvním případě se organická hmota spíše usuší a kompostování se značně zpomalí, v druhém bude docházet k nežádoucímu procesu hnití.

Pozor také na průsaky do spodních vod, zvlášť pokud máte v blízkosti kompostu studnu. Pak je vhodnější zvolit nádobu, která bude pevně oddělená od půdy. Jinak ale platí, že je lepší mít kompostér se zemí spojený. Díky tomu se dovnitř dostane mnoho prospěšných organismů, jako jsou třeba žížaly, které zajistí mimo jiné i správnou cirkulaci vzduchu.
Kompostéry zakládejte v místě, kam je snadný přístup pro zahradní kolečko, a u těch doma zhotovených pamatujte na to, že kolem potřebujete prostor na pravidelné přehazování.

Podle materiálu
Na trhu najdete celou řadu kompostérů různých tvarů a velikostí a z mnoha materiálů. Zatímco na tvaru nezáleží, velikost by měla odpovídat množství vyprodukovaného organického materiálu. To nelze nijak spočítat, to poznáte dlouhodobým pozorováním.
Nejběžněji se pravděpodobně setkáte s kompostéry z měkkého dřeva – jsou levné a je jednoduché je sestavit a používat. Jejich životnost ale není nejdelší. Můžete ji prodloužit – ošetřete je přípravky proti plísním a nepřízni počasí. Anebo dovnitř vložte nopovou fólii. Tímto způsobem sice dřevo ochráníte, ovšem uzavřete tak mezery mezi prkny či latěmi pro vstup vzduchu. Kompost je pak vhodné během roku přeházet, aby se dovnitř dostal alespoň tímto způsobem.

Můžete sice použít také dřevo tvrdé, ale práce s ním je o něco obtížnější. A také vyjde dráž. Dalším používaným materiálem je plast. Zde se zaměřte na jeho provedení.
Při výběru nezapomínejte na to, že existují pravidla kompostování, která je nezbytné dodržet. Ověřte si, zda to platí i pro vámi vybraný výrobek.

Srovnání plastových a dřevěných kompostérů
dřevěné
+ přírodní materiál
+ nepoutají tolik pozornosti
+ snadná výroba svépomocí
+ uzpůsobení kompostérů vlastním potřebám
+ lze vyrobit i větší kompostér pro zpracování většího množství zahradního odpadu
+ spodní část umožňuje kontakt kompostu s půdou, dovnitř se tak dostávají užiteční půdní živočichové
– nižší trvanlivost materiálu
– měkká dřeva je třeba ochránit nopovou fólií zevnitř kompostéru nebo ochranným nátěrem

plastové
+ snadno dostupná varianta v mnoha provedeních a velikostech
+ snadná manipulace
+ ideální do malých městských zahrad
– poměrně složité přehazování kompostu, materiál se musí z kompostéru zcela vybrat a přeházet mimo něj
– snadno se přehřívá
– dovnitř se nesmějí dávat materiály s vysokým obsahem vody, aby nedocházelo k hnití
– málo vzhledné, zvláště v některých typech zahrad
– zcela nevhodná varianta do přírodních zahrad

Kompostujte s pomocí žížal!
Převážně pro byty ve městě je určen vermikompostér. Na světě neexistuje domácnost, která by nevyprodukovala žádný organický materiál – a ten lze přeměnit na hnojivo pro květiny v nádobách. Ve vermikompostéru dochází k rozkládání organické hmoty pomocí kalifornských či hnojních žížal. Při dodržení správného postupu kompostování se nemusíte bát žádného zápachu nebo vytékající tekutiny. O vše se postarají žížaly a vy si už jen malými dvířky umístěnými na dolním okraji nádoby postupně odeberete potřebné množství kompostu.

Je možné kompost osadit?
Mnoho zahrádkářů má kompost osázený rychle rostoucími rostlinami, jako jsou dýně, cukety nebo okurky. Všechny tyto rostliny potřebují výrazný přísun živin, jinak neprospívají. Obecně se lze držet pravidla, že na již zralý kompost se rostliny nevysazují, protože to snižuje jeho kvalitu. Optimální tak je zasadit rostlinu na kompost, který se právě nechává zrát.

Uložit