Začínáte s pěstováním zeleniny?
Pěstovat co nejširší sortiment zeleniny, včetně málo obvyklých a přitom velmi zdravých druhů, to je sen mnoha zahradníků, který lze ale v reálných podmínkách jen těžko splnit. Pokud nemáte ohromný pozemek s úrodnou půdou, spoustu […]
Pěstovat co nejširší sortiment zeleniny, včetně málo obvyklých a přitom velmi zdravých druhů, to je sen mnoha zahradníků, který lze ale v reálných podmínkách jen těžko splnit. Pokud nemáte ohromný pozemek s úrodnou půdou, spoustu volného času a nechcete prací trávit celé dny a týdny, postupujte jinak. Vyberte si takové plodiny, kterým se bude dařit i v případě, že jim neposkytnete ideální péči. Víte, co byste měli zvážit, než se pustíte do plánování a nákupu semínek?
1. Velikost pozemku a typ uspořádání
U nových staveb nebývají pozemky nijak velké, proto představa, že si na nich vypěstujete třeba brambory na celou zimu je zcela lichá. Čím menší zahrada, tím lepší si žádá plánování. Zvlášť začátečníci by si ji měli rozdělit na okrasnou a užitkovou část. Dnes tolik moderní prolínání užitkových a okrasných zón je náročné na znalosti a zkušenosti. Jestliže je nemáte, pravděpodobně se vám napoprvé nepodaří vybrat správný mix rostlin. A tak v jedné části budete mít přerostlou džungli, jinde zase nepěkná holá místa.
2. Kvalita půdy
Kvalita půdy je rozhodující pro pěstování čehokoli. Její úrodnost sice můžete zvýšit správnou péčí a hnojením, jde ale o dost dlouhodobý proces. Chcete-li zjistit druh půdy, počkejte dva až tři dny po dešti a v dlani zmáčknete hroudu hlíny. Máte-li lehkou půdu, tedy takovou, kde převažuje písek, hrouda se vám v ruce prakticky rozpadne. U těžké půdy s převahou jílu se z ní stane nepropustná kompaktní koule. Půda střední hodnoty se rozpadne na několik větších kusů. Jestliže zjistíte, že máte půdu lehkou, pusťte se do pěstování rychlené a listové zeleniny, ředkviček nebo jahodníku, kterým se zde bude výborně dařit. Naopak se vůbec nehodí pro plodiny s velkou potřebou vody a živin, těm se ale daří na těžších půdách. Do této skupiny patří třeba košťáloviny, rajčata či červená řepa. Nejlépe jsou na tom tam, kde mají půdy střední, a tím pádem i nejširší možnosti pěstovaných plodin.
3. Kolik máte času?
Čas chybí asi všem. Naštěstí v zahradničení si lze chytře vypomoci a leccos zrychlit, aniž by to bylo poznat na úrodě. Například zdlouhavé jednocení zeleniny lze obejít výsevními pásky nebo použitím sadbovačů, vyvazování rajčat nemusíte dělat, máte-li spirálové opěrné tyče, zalévání s konví nahradí kapková závlaha, třeba i s časovačem, než dlouze pečovat o choulostivé rostliny můžete si pořídit jiné odolnější druhy. Také není třeba míchat substráty, přehazovat kompost, vyrábět hnojiva… to všechno lze koupit. Práce na zahradě ovšem bude těšit stejně, nebo možná i více.
4. Bez zkušeností to nejde
Pěstování má velkou výhodu v tom, že mnoho chyb lze napravit a navíc se z nich poučit. Rostliny navíc svojí vitalitou zakryjí různé vady. Ale i v zahradničení platí, že zkušenosti bez pokusů a omylů nikdo nezíská. Jeden rok proto začněte s ředkvičkami a hráškem, druhý přidejte rajčata z koupených sazenic, pak se naučíte hrůbkový brambory nebo přihrnout pór a další rok třeba zkusíte roubování okurek. Ovšem ty ředkvičky nesmíte vynechat.
Foto Shutterstock
Další informace najdete v lednovém vydání Flóry.