Zahrada, kde mají opravdu všechno
Nenápadný dům se střízlivou předzahrádkou sotva nechává tušit, co najdete na odvrácené straně budovy. Pokud si myslíte, že vás u protáhlého pozemku na úrodné hanácké rovině čeká pouze nuda a fádnost, určitě jste ještě nebyli […]
Nenápadný dům se střízlivou předzahrádkou sotva nechává tušit, co najdete na odvrácené straně budovy. Pokud si myslíte, že vás u protáhlého pozemku na úrodné hanácké rovině čeká pouze nuda a fádnost, určitě jste ještě nebyli u Marciánů.
Tato zahrada vznikala poněkud jinak, než tomu bývá u rodinných domů, kde majitelé po dokončení stavby zpravidla začnou s budováním prostoru pro relaxaci, poté vysadí živý plot a vysejí trávník, zpravidla přidají i nějaký ten záhonek. Tato zahrada slouží majitelům nejen jako osobní, ale i pracovní prostor. Jsou totiž zahradní architekti. Nechybí zde tedy ani prodejna s rostlinami a potřebami pro zahrádkáře a vlastně celý pozemek slouží jako ukázkový ateliér. Část u domu je vyhrazená k relaxaci a nacházejí se zde drobné stavby (zahradní domek s krbem a letní kuchyní) a přechází v prostory na dopěstování rostlin se skleníkem. Vzdálenější kouty slouží jako ukázkové plochy.
Léta proměn
Anna a Josef Marciánovi svou zahradu nejen navrhli, ale zároveň své nápady na ploše čtyři a půl tisíce metrů čtverečních také realizovali. Samozřejmě prošla několika proměnami. Zhruba před patnácti lety přikoupili sousedící švestkový sad. „Rozhodli jsme se ho zrušit,“ říká Josef Marcián a vysvětluje, proč se tak stalo: „Vytvořili jsme ukázkovou okrasnou zahradu s centrálním kruhovým trávníkem, koupacím jezírkem, malým jezírkem pro ryby, kamennými zídkami a sbírkou čarověníků doplněných o různé druhy okrasných dřevin a trvalek.“ Rovný terén vymodelovali tak, aby trávník ležel nejníže a do stran se zahrada zvedala. Na pozemek zezadu navazuje zhruba hektarový přírodní lesík, zepředu se propojuje s původní zahradou u domu. „Na jaře sem pravidelně zavítá párek divokých kachen, několikrát jsme zastihli ledňáčka, trvale s námi žijí ještěrky a hnízdí tady celá řada ptáků,“ doplňují Anna a Josef Marciánovi.
Mnoho zahrad v jedné
Celá zahrada je záměrně rozdělena do jednotlivých zákoutí, která se od sebe liší, ale zároveň se prolínají, a když stojíte v jedné části, láká vás další. Hned za domem je jakési malé atrium, které v létě září barvami sezonních květin. Nyní v zimě je ale lepší popojít o něco dále. Síť cestiček protkává zahradu a současně zde vzniklo i mnoho ploch, kam můžete bez obav šlápnout – a nemusí to být jen trávník, ale také kamenné pole nebo vhodně položené šlapáky. Jen na dvou místech najdete skutečnou zeď. Mohutná stodola zanikla s minulostí, její cihly Marciánovi využili na stavbu pevné stěny, která však nepůsobí jako bariéra. Jen zčásti vymezuje pozemek, jinak ubíhající k horizontu.
Podobnou roli zde hrají statné kmeny stromů a keře, které rovinatou zahradu opticky dělí po vertikální linii. K výsadbě majitelé vždy použili vzrostlé stromy a každá dřevina měla od počátku pečlivě vybrané místo. Majitelé zde hodně pracují s rozmanitými kameny, pomocí kterých vytvářejí stupně a také umně kombinují kámen či cihly s dřevem. „Existují přírodní materiály, které když propojíte s rostlinami, nemůžete nic zkazit. Dřevo a kámen používáme často a rádi. Zde jsme pracovali s místním kamenem,“ vysvětluje Anna Marciánová. Při rozčlenění ploch nescházejí ani vhodné živé ploty, zejména na bucích se nyní snadno přesvědčíte, že některé listnáče shazují listí až zjara.
Dvě jezírka a potůček
Voda vždy dodá zahradě život. Na zdejším koupacím jezírku si dokonce ověříte, že i jedna vodní plocha může mít mnoho podob, břehy nemusejí být všechny stejné. Najdete zde zákoutí pro vodníka, keramický chrlič vody a důmyslně vyskládaný kamenný břeh. Další malé jezírko si žije bez technologie, zcela vlastním životem. Právě zima dává vyniknout čiré hladině, oblázkům na dně i hře ledu s pobřežními travinami a rákosím. Když zcela nastoupí mrazivé dny a sníh zakryje rozdíly mezi hladinou a pevninou, vznikne zde bílá pláň a z fontánky je malá ledová sopka.
Záliba v jehličnanech
Již letmý pohled do zahrady prozradí zálibu majitelů v jehličnanech. Ukazuje umění šlechtitelů, velmi rozmanitý sortiment stromů od vzpřímených po převislé, bizarně tvarované solitéry nebo drobné čarověníky na kmínku, které si drží tvar i bez náročného řezu. Část zahrady sloužila dříve jako matečnice, z těch dob zde zůstalo několik původních rostlin, mezi nimiž lze najít nejeden vzácný kousek. Jehličnany umí prostor zajímavě zaplnit, což je cenná vlastnost hlavně v rovinaté zahradě, a díky umění tvůrců zde nepůsobí ani kýčovitě. Jejich různorodé odstíny zeleně se mění až do zlaté nebo modravé, zvlášť nyní v zimě krásně kontrastují s šedohnědými konturami listnáčů i bělostí sněhu.
V zahradě uvidíte všechny oblíbené dřeviny, včetně japonského javoru a tújí. Navíc tady můžete obdivovat i málo známý platan s korunou ve tvaru deštníku vyvázanou do bambusové konstrukce. V létě skýtá stín a nyní v zimě nepřehlédneme jeho zajímavou kostru. Ovšem jak upozorňuje Josef Marcián, vzhledem k silnému růstu vyžaduje dvakrát až třikrát ročně řez.
Zajímavou dřevinou je i lípa srdčitá ´Winter Orange´, která právě v zimě upoutá nádherně oranžovým dřevem. Samozřejmě mezi stromy a keři zůstává dostatečný prostor pro trvalky a v létě výsadby doplňují barevné letničky – když se nevejdou do záhonu, najdou místo v některé z četných nádob.
Nenáročná na údržbu
Přestože zahrada vypadá z hlediska péče náročně, díky vhodné skladbě materiálů má poměrně rozsáhlé plochy, které nepotřebují častou údržby. Půdopokryvné rostliny se kombinují s kvalitním mulčem piniovou kůrou, takže v sezoně pak vynikne udržovaný trávník, v němž jako jediném je instalován automatický závlahový systém.
Co tedy obnáší starat se o takovou zahradu? „Před sezonou na jaře vertikutace trávníku, hnojení a případně pískování, poté vyčištění koupacího jezírka a během sezony stačí sečení a hnojení trávníku,“ vyjmenovávají majitelé, a jak podotýkají, každé jaro se snaží vylepšovat zahradu, někdy skalničkami nebo osázenými nádobami, jindy zase originální keramikou a dřevěnými sochami. Aktuálně přibude malé rozárium, růže tak v létě rozzáří plochu s množstvím jehličnanů.
Stačí jeden pohled a poznáte, že zahradnictví je skutečně celoživotní zálibou a naplněním celé rodiny. Jak lépe vyjádřit zkušenosti zahradníka než v zahradě, která zůstává celoročně krásná? V Kostelci na Hané si můžete prohlédnout, co dokáže která rostlina i jak vypadá jako součást velkého celku. V zimě zjistíte, jak mráz i jinovatka tady dokážou vykreslit neuvěřitelné obrazy. Když není sněhu mnoho, vyniknou kontury rostlin, barevná kůra dřevin nebo stálezelený živý plot. Jakmile je sněhu více, stává se zahrada velkou hádankou: Co roste tady pod sněhem? Kam zmizela lavička? A kudy ubíhá potůček?
Přijeďte se podívat
Manželé Marciánovi mají zahradnické centrum a specializují se na tvorbu rodinných zahrad. Na vlastní zahradě si splnili svůj sen a vytvořili okrasnou pobytovou zahradu. Je přístupná celoročně a slouží také jako zdroj inspirace všem zájemcům; současně skýtá prostor pro různé akce spojené se zahradním centrem. Pokud se do Kostelce na Hané chystáte, všechny potřebné informace najdete na stránkách www.marcianova.cz.
Romantické zákoutí s litinovým nábytkem lemované stromy láká k posezení doslova v každé době a přitahuje pohledy. Trávník se promění v bílé pole, ale najednou vyniknou žluté větve svídy. Zima zdůrazní správnost každého vybraného stromu, prvku a místa.
Miroslava Paclová, foto www.marcianova.cz
Více informací se nachází v lednovém vydání z roku 2017.