Zahrada pro … ekology

05. 05. 2015

Slovo ekologie na nás vykukuje ze všech stran. Ekologií se ohánějí architekti, městští urbanisté i různí výrobci a jsou jí plné učebnice, letáky i reklamy. Všechno je eko a bio a málokdy se vlastně dozvíme proč. Je tedy zahrada v ekologickém stylu také jen moderní bublina, nebo jde o něco, co opravdu stojí za pozornost?

Praktická ekologie předpokládá hodně znalostí a zkušeností, a ekologickou zahradu je proto těžší vymyslet a naplánovat než realizovat.

Ekologie je nauka o vztazích v živé i neživé přírodě a cokoli ekologického by mělo tyto vztahy respektovat a vycházet z nich. Praktická ekologie tedy předpokládá hodně znalostí a zkušeností, a ekologickou zahradu je proto těžší vymyslet a naplánovat než realizovat.Čím větší, tím lepšíEkologická zahrada (označuje se také jako přírodní) funguje v ideálním případě téměř sama od sebe, není na ní nutné nic náročně okopávat, vyvazovat, vyštipovat, zalévat a přihnojovat. Představuje malý přírodní svět, ve kterém se vytvářejí různé přírodní vazby a cykly. Aby ale mohly vůbec vzniknout a dlouhodobě fungovat, potřebují poměrně velký prostor a čas. Na 200 m2 fungující ekologickou zahradu bohužel nevytvoříte, i kdybyste se snažili sebevíc, protože na ní můžete uplatnit jen některé přírodní zákonitosti.Osvědčilo se

Drobné ovoce do ekologické zahrady určitě patří.

Počkat a dívat se – tento typ zahrady nejde uspěchat. Vlastnímu plánování by měly předcházet procházky po okolí, na kterých zjistíte, jakým rostlinám se ve vašem okolí daří, které ovocné stromy pěstují sousedé atd. K tomu je třeba přiřadit fakta o zahradě samotné, třeba kam se v poledne opírá slunce, kam se stahuje voda a jaká je na ní půda.
Zachytit dešťovou vodu – dešťová voda představuje pro ekologa dar, který využívá nejčastěji k zalévání. Přebytečnou vodu je ale možné svést do rybníčku a tak vytvořit přírodní zónu, která na sebe naváže další druhy rostlin a živočichů.
Mulčovat – výhody mulčování asi odříkáte, jako když bičem mrská. V ekologické zahradě se bez mulče neobejdete – zadržuje v půdě vlhkost, omezuje pletí i rytí na minimum a vyhnete se i odvážení a likvidaci posečeného organického materiálu.
Sjednotit a ozdobit – ekologicky vedená zahrada bývá trochu neuspořádaná, často chudá na výrazné obrazové vjemy. Určitě stojí za to ji trochu vylepšit pěknými zahradními prvky, třeba keramikou, proutěnými předěly nebo zajímavými kameny. Zahrada by měla být pro majitele příjemná a pro hosty pohledná, ať už je vedena v jakémkoli stylu.

Uspořádání zahrady

Rozdělení do zón – ekologická zahrada by se měla vyhnout nahodilosti a zmatku, nespoléhejte jen na to, že si příroda pomůže sama. Od zahrady očekáváte přece jen něco jiného. Vyčleňte v ní proto zónu pro užitkové rostliny, posezení, odpočinek a práci. Rozčlenění můžete vytvořit třeba živými plůtky, kamennými zídkami, trelážemi apod.
Pořádek a skladování – ekologové bývají pilní a zruční lidé, kteří dokážou vše využít nebo přetvořit. Tento „materiál s potenciálem“ je ale nutné někde uložit, aby vás pohled na něj nerušil nebo o něj nezakopávaly návštěvy.
Pracovní zázemí – místo na práci souvisí s předchozím bodem. Pořádná dílna s ponkem a pevnou podlahou či zastíněný pracovní stůl pro zahradnické práce je něco, bez čeho se ekologický zahrádkář neobejde.
Pohledné rostliny – kromě užitkových rostlin by na zahradě mělo být i pár pohledných nenáročných rostlin, které každého potěší. Minimum péče potřebují pivoňky, pnoucí růže, zahradní kopretiny nebo třapatky. Do vlhkých míst si vysaďte žluté a modré kosatce, vachty nebo blatouchy a na suchá výsluní třemdavy, divizny, tařice, šalvěj či hadinec. Vždy vybírejte domácí druhy, které zakrátko objeví motýli a hmyz.

Co raději vynechat

Rostliny cizího původu – řadu zahradních rostlin a dřevin pocházejících z Ameriky nebo Asie nenapadají škůdci ani choroby. Z ekologického hlediska nejde ale o výhodu, protože taková rostlina se nezapojí do přírodních řetězců a pro drobný hmyz či ptactvo nepředstavuje výrazný užitek. Zahrada plná rododendronů a bobkovišní podsypaných štěpkou je sice na pohled efektní a úhledná, ale pro českou faunu představuje téměř poušť a větší užitek jí poskytne příkop u cesty.
Zpevněné plochy – vysoký podíl zpevněných cest zbytečně odvádí z pozemku dešťovou vodu, která potom chybí jinde. Ekologická zahrada dává přednost cestičkám sypaným štěrkem či drcenou kůrou, které umožňují vsakování vody.
Pěstěný trávník – na první pohled to sice není zřejmé, ale pěstovaný trávník má největší spotřebu vody a živin ze všech zahradních rostlin. Péče o něj je náročná na práci i finance, potřebujete také sekačku, vertikutátor, případně benzin. Na ekologické zahradě proto dejte přednost půdopokryvným rostlinám, případně louce, která se seče jen dvakrát za sezonu.
Letničky a náročné trvalky – ekolog hospodaří dobře a odpovědně nejen s přírodními zdroji, ale i s vlastní prací. Upřednostňujte tedy rostliny, které jsou nejen hezké, ale budete z nich mít i nějaký užitek – bylinky do kuchyně, léčivky nebo rostliny pro zelené hnojení. Z letniček dejte jednoznačně přednost těm, které se rovnou vysévají na záhon (slunečnice, povíjnice) nebo se volně vysemeňují (měsíček, krásenka).
Kočky – milovníci zvířat prominou, ale ekologové nemají kočky moc rádi. Chytají sice myši, ale ohrožují ptáky, které do zahrady pracně lákáte, loví i ještěrky a chovají se jako dravci. Je samotné ale nic neohrožuje, a tak si ze zahrady zcela přirozeně dělají lovecký revír. Nemůžete se samozřejmě bránit kočkám, které přes vaši zahradu jen procházejí, ale pořízení vlastní kočky zvažte. Hrozbou jsou přitom kočky, které žijí trvale venku, domácí mazlíci z gauče ohrožují zahradu daleko méně.

Vhodné rostliny

Zelenina – vybírejte druhy, které se obejdou bez vytápěného skleníku, a snažte se využít na maximum možnosti vlastní zahrady. Pro teplomilné plodiny (papriky, baklažány) vytvořte sluneční past, pro bylinky do kuchyně bylinkovou spirálu a půdu mulčujte, aby se zahřála a udržela teplo (třeba pro jahodníky). Dejte přednost kombinacím různých druhů před jednodruhovými záhony a pěstujte zeleninu, kterou můžete sklízet opakovaně (brokolice, špenát, okurky, rajčata, kadeřávek) nebo ji vysévat několikrát za sezonu (ředkvičky, cibulka, kedlubny, saláty).
Ovoce – hvězdou ekologické zahrady je maliník a ostružiník. Jahodník si vysaďte měsíční, potřebuje totiž méně péče. Spolehlivý je také rybíz a angrešt. Při pěstování jabloní, hrušní i peckovin vybírejte mezi odrůdami vhodnými pro tento typ hospodaření (do ekologických sadů), možností jsou i staré odrůdy, které jsou odolné, byť méně plodné. Pokud nemáte kyselou půdu, zapomeňte na borůvky a brusinky.
Dřeviny – listnaté stromy a keře vždy upřednostněte před jehličnany. Měly by poskytovat plody pro ptáky, chybu proto neuděláte se skalníkem, dřínem, hlohem, nejrůznějšími druhy růží, pámelníkem či jeřábem. Samozřejmě by mělo jít o místní druhy.
Bylinky – pěstujte rostliny, které můžete využívat denně – mátu, meduňku, levanduli, dobromysl, yzop, saturejku, mateřídoušku nebo diviznu.
Trvalky – dejte přednost medonosným trvalkám, které přilákají nejrůznější hmyz. Oblíbená je třeba třapatkovka, plicník, zlatobýl, kopretina, huseník nebo tařička.

FOTO: SHUTTERSTOCK A PROFIMEDIA.CZ