Zahrada pro pěstitele bylinek

Také přemýšlíte, jak upravit okolí skleníku? Mělo by být hlavně prakticky uspořádané a pokud tu nechcete pěstovat zeleninu, vysaďte sem třeba bylinky.

PŘED
Skleník se nachází před živým plotem ze smrků, ořešákem a dalšími ovocnými stromy, kolem je vysetý pouze trávník.

Ačkoli je skleník považovaný za stavbu praktickou, jeho okolí může vypadat pěkně. Stojí-li postavený na slunném místě, vysaďte kolem třeba bylinkové záhony. Dodají mu na kráse a přinesou užitek.

Úprava místa

Jestliže má okolí skleníku vypadat dobře, bude třeba nejprve odstranit polorozpadlý zahradní přístřešek i sušák na prádlo. Trávník kolem nahradí cihlová terasa s protiskluzovou úpravou. Stačí ji položit na vrstvu jemného štěrku a drenáž vytvořenou z hrubého kameniva. Okraje bylinkových záhonů a libečku s revení ohraničí hliníková lišta kotvená ocelovými hřeby, instalace je velmi jednoduchá a zvládne ji každý. Tato obruba se pokládá přibližně pět milimetrů nad úroveň terénu, aby přes ni nepřerůstal trávník. Mezi bylinkami povedou dvě úzké cesty, které pokryje stejný minerální mulč jako okolní záhony.

Levandule lékařská

Borůvka chocholičnatá

Bylinky nejen do kuchyně

Bylinky lze zařadit jak mezi rostliny okrasné, tak užitkové, jsou proto zajímavým zpestřením celé zahrady. Hezky vyniknou i na cihlové terase. V nádobách tu porostou rozmarýn lékařský (Rosmarinus officinalis) a granátové jablko, granátovník (Punica granatum). Oba druhy jsou teplomilné a na konci podzimu se musejí přenést na světlé místo, kde teplota neklesá pod bod mrazu. V části bylinkoviště u živého plotu porostou maliníky (Rubus idaeus) a trojice borůvek chocholičnatých (Vaccinium corymbosum). Před minim poroste půdopokryvná a především krásně vonící mateřídouška úzkolistá (Thymus serpyllum), která se dá použít do léčivých bylinných čajů i jako koření. Z ostatních bylinek se tady bude dařit levanduli lékařské (Lavandula angustifolia), řepíku lékařskému a jednoletým měsíčkům lékařským (Calendula officinalis), které mají schopnost samovýsevu a budou se zde objevovat po letech samy. Žlutými květy zaujme i stará barvířská rostlina rmen nebo také marunek (Athemis tinctoria), který se sice řadí do skupiny trvalek, ale většinou přežije jen dva roky, a pak se musí vysadit znova. Někdy se ale také přesévá sám podobně jako měsíček. Z dalších bylin tady porostou meduňka lékařská (Melissa officinalis), máta peprná (Mentha piperita) nebo saturejka horská (Satureja montana). Na samostatném záhonku, který bude během dne částečně ve stínu stromů, poroste libeček lékařský (Levisticum officinale) a rebarbora (Rheum rebarbarum).

Kohoutek chalcedonský

Rmen barvířský

Proč zvolit kamenný mulč

Zahradníci často řeší, zda bylinkové záhony mulčovat, nebo ne. Tady dojde na první variantu a zakryjí se kamenným mulčem. Ochrání půdu před vysoušením sluncem v létě a zamezí zaplevelení, ovšem ne stoprocentně, to nedokáže žádný materiál. Použitý mulč se skládá z jemné i hrubší frakce. Nahradit by ho šlo i kačírkem, drobné oblázky, které jsou dostupné v mnoha barvách i hrubosti. Výhodou minerálního mulče je především jeho stálost, díky čemuž se nemusí tak často doplňovat jako kůra. Navíc neovlivňuje pH půdy ani obsah živin.

Plamének zahradní

Údržba během roku

I když není údržba bylinkových záhonů příliš náročná, měli byste vědět, jak se o různé druhy léčivek i drobného ovoce starat. Maliník se v předjaří musí prořezat, zcela se odstraňují víceleté výhony a loňské pruty se zkracují o třetinu až jednu polovinu. Borůvky se stříhají pouze tehdy, pokud se uvnitř korunky nachází odplozené dřevo, a když se mírně proschlé členité výhony dotýkají jiných větviček. Řez by ovšem neměl být nijak velký. Bylinek lze podle náročnosti na péči rozdělit do dvou skupin – do první patří druhy tvoření výhony, které na zimu odumírají a hned se odstřihnou u země. Druhou skupinou jsou dřevnaté rostliny, které se prořezávají citlivě, abyste při tom nezasáhli hluboko do dřeva. Jde o šalvěj, rozmarýnu, saturejku a tymián.

Zahrada jako za starých časů

Kolem skleníku lze vytvořit kout inspirovaný tradičními zahradami našich babiček. I ony měly mezi tradičními trvalkami vysetý měsíček, vytrvalý řepík nebo třeba vysazenou nenáročnou meduňku. Na žádné staré venkovské zahradě nesměla chybět ani rebarbora na lehké letní koláče. Nesměly zde chybět ani kosatce (Iris), kohoutek chalcedonský (Lychnis chalcedonica), dnes už neskutečně prošlechtěné pivoňky lékařské (Paeonia officinalis), které mohou zahradu zdobit nejen bílými, růžovými a fialovými květy, ale také odstíny meruňkovými nebo jemně žlutými. A vybírat můžete i další druhy – orlíčky obecné (Aquilegia vulgaris), plamenky latnaté (Phlox paniculata) nebo také vrbiny tečkované (Lysimachia punctata) se sytě žlutými zvonkovitými květy. Atmosféru starých časů dotvoří kovová loubí s popínavými plaménky (Clematis) nebo starými odrůdami růží (Rosa).

Tip redakce
Pokud chcete kolem skleník položit zpevněnou plochou z cihel, pozor na to, že klasické stavební bez speciální úpravy se časem venku rozpadnou. Proto volte raději cihlovou dlažbu nebo cihly s úpravou do exteriéru.

Lucie Peukertová, kresby a foto autorka