Zahrada za sklem od návrhu až po pěstování

Zimní zahrady v podobě prosklené pergoly nebo uzavřené lodžie skýtají neskutečné možnosti pro pěstování rostlin, se kterými byste v běžném interiéru jen těžko slavili úspěchy. Výběr rostlin ale záleží hlavně na podmínkách, jaké v zahradě „za sklem“ panují – některé pokojovky vyžadují sušší vzduch, jiné zase vlhčí, u zeleniny zase rozhoduje, zda vlastníte zimní zahradu celoroční, nebo jen sezónní. Všechny tyto faktory se tedy hodí znát a promyslet, ještě než se pustíte do zasklívání.

Od jara do podzimu se většina zahradníků doslova vyřádí na vlastní zahradě. Pokud se ale nechcete omezovat jen na necelá tři roční období, pak určitě stojí za úvahu zimní zahrada. Podobu může mít různou – většinou se však jedná o pergolu přistavěnou k fasádě domu s dřevěnou nebo hliníkovou konstrukcí. Stěny bývají vyplněny skleněnými tabulemi a střecha je buď skleněná, nebo polykarbonátová. Zimní zahradu si můžete zřídit i u městského bytu: pro tento účel vám poslouží vhodná lodžie, kterou stačí jen zasklít – a máte vyhráno. Jednotlivé zimní zahrady se ale od sebe dost liší, co se podmínek týče. Přísun světla i výkyvy teplot během dne a nocí dokáže ovlivnit hlavně orientace ke světovým stranám. Ostatní podmínky můžete do velké míry ovlivnit sami – dodatečným vybavením v podobě vytápění, klimatizace či ventilací. Možností existuje více, při plánování zimní zahrady si tedy nejdříve ujasněte, jaké rostliny tu vlastně chcete pěstovat a kolik jste schopni investovat do samotného provozu. Celoročně klimatizovaná a vytápěná zimní zahrada patří k finančně náročnějšímu řešení, zvládnete v ní vypěstovat ale téměř cokoliv.

foto Shutterstock

Zimní zahrada přináší výborné řešení každému, kdo si chce zvětšit interiér domu o světlý prostor, který se dá využít k odpočinku i pro pěstování rostlin. V podmínkách za sklem si libují zvláště rostliny náročné na intenzitu denního světla.

Zimní zahrada na jih? Ano, ale…

Pokud se stále ještě nacházíte ve fázi plánování a přemýšlíte, co za umístění pro zimní zahradu zvolit, jako ideální lze doporučit jihozápadní nebo jihovýchodní stranu domu. V těchto podmínkách využijete maximální výhody dopadajícího světla i teploty. Jižně orientované zimní zahrady sice také přicházejí v úvahu, rostliny ale vystavují extrémním podmínkám. Slunce totiž právě v tomto případě dosahuje maximální intenzity, s čím souvisejí i denní teploty šplhající k extrémům. Bez stínění a odvětrávání se tedy v tomto případě neobejdete.

foto Shutterstock

Dá se uvnitř založit jedlá zahrada?

Jednoznačná odpověď zní: ano, v zaskleném prostoru se dá pěstovat téměř cokoliv, ale chce to buď upravit podmínky pro dané druhy, nebo výběr rostlin podřídit podmínkám, které v zimní zahradě panují. V zimních zahradách se z ovoce dají běžně pěstovat citrusy. Jakkoli citroníky, pomerančovníky a mandarinkovníky patří mezi oblíbené pokojové rostliny, v zimní zahradě se jim bude dařit mnohem lépe než v běžném interiéru. Pokud se rozhodnete pro pěstování krásného citroníku, počítejte s tím, že celoročně potřebuje dostatek světla. Zatímco v létě snese vysokou teplotu a nižší vzdušnou vlhkost, v zimě musí teplota klesnout pod běžnou interiérovou. V podobných podmínkách se z ovocných dřevin bude dobře dařit i granátovníku či fíkovníku, zkusit můžete také dekorativní olivovník. Láká vás spíše pěstování zeleniny? Ta úspěšně poroste v celoroční i sezonní zimní zahradě, každý z typů se ale hodí pro odlišný sortiment plodin. Sezonní zahrada se vyznačuje poměrně velkými teplotními výkyvy v jednotlivých ročních obdobích. Protože tyto prostory nebývají vytápěny ani klimatizovány, jen těžko zde dosáhnete stabilních podmínek. Pěstování zeleniny se tedy omezuje na sezonu od jara do podzimu, bude nicméně mnohem delší než v nevytápěném skleníku nebo na zahradě pod modrou oblohou. Za sklem se dá velmi dobře pěstovat brukvovitá zelenina, mrkev, cibule, hrách a během léta také náročná plodová zelenina v podobě rajčat, okurek a paprik. Dokonce tu můžete sklidit i domácí batáty – počítejte ale s tím, že se s pěstováním na podzim budete muset rozloučit, protože teplomilné plodiny (až na výjimky) nevydrží výrazný pokles teplot. Úplně jiná situace nastává u celoroční zimní zahrady, která bývá vybavena topením. Tady už se můžete pustit do pěstování zeleniny i mimo hlavní zahrádkářskou sezonu! Berte ale v potaz, že se od konce léta výrazně krátí den, což pěstování zeleniny zrovna moc nepřeje. Pokud tedy chcete zkusit pěstovat některé druhy zeleniny i v období s delší nocí, neobejdete se bez osvětlení, které den „uměle“ prodlouží.

foto Shutterstock

Výběr rostlin podřiďte charakteru zahrady

Každá zimní zahrada má svá specifika: liší se nejen propustností střechy pro světlo (sklo propouští mnohem více světla než strukturovaný polykarbonát), teplotou, pohybem vzduchu, ale i jeho vlhkostí. Výběr rostlin tedy plně závisí na podmínkách, jaké v tomto atypickém interiéru panují. Vysoké vzdušné vlhkosti můžete dosáhnout jen v zimních zahradách architektonicky více oddělených od ostatních místností domu. Pokud vlastníte zahradu přímo napojenou na interiér, počítejte se vzduchem spíše sušším, který zase uvítají jiné skupiny rostlin. Jaké podmínky tedy mohou panovat za sklem a které rostliny je ocení?

1. Vyšší teplota vzduchu i vlhkost
Tyto podmínky se dají vytvořit spíše v samostatných zimních zahradách, které sice mohou navazovat na dům, ale od interiéru jsou stavebně odděleny. Vysokou teplotu zajistí orientace k výše doporučeným světovým stranám i vytápění mimo hlavní sezonu. Vyšší vzdušná vlhkost se pak upraví buď hustým zápojem bujně rostoucích rostlin, nebo menším vodním prvkem v podobě vývěrového kamenu či fontány. Pokud jste schopni takové podmínky v zimní zahradě zajistit celoročně, bude se zde skvěle dařit všem tropickým rostlinám. Prosperovat zde bude většina orchidejí a bromélií, dále můžete zkusit epifytické tilandsie, náročné kapradiny, kterým se jinak v běžných místnostech jen tak nedaří, banánovník, araukárii, toulitky či pokojové bambusy. Pakliže zvolíte vzrůstné rostliny, které časem vyrostou až k zastřešení, postupně si v zimní zahradě samy upraví podmínky – listy totiž přistíní rostliny v podrostu a hustý zápoj celkově zvýší vzdušnou vlhkost, takže uvnitř zaskleného prostoru nastanou opravdové tropické podmínky.

2. Vyšší teplota a nižší vlhkost vzduchu
Teploty vysoké 365 dní v roce bývají běžné v celoročně temperovaných a klimatizovaných zimních zahradách, kterým nechybí propojení s domem. Právě proto za sklem panuje nižší vzdušná vlhkost. Pěstovat tu můžete prakticky většinu teplomilných pokojovek, které vyžadují dostatek světla a místa. Doporučit se dají listem okrasné fíkusy, diefenbachie, monstery, krotony, kalátey, většina druhů dracén, šáchory či filodendrony, sanseviéry známé také jako tchynin jazyk… A v neposlední řadě budete disponovat ideálními podmínkami pro pokojové ibišky, africké fialky nebo kaktusy a sukulenty.

3. Nižší teplota a normální vlhkost vzduchu
Tyto podmínky často panují spíše v sezonní nebo jen mírně temperované zimní zahradě propojené s interiérem domu. Nižší vzdušná vlhkost rozhodně není na škodu, zvláště pokud tu v zimě klesá teplota pod běžnou pokojovou. Dobře se zde bude dařit rostlinám, které v létě běžně pěstujete na zahradě. Na zimu sem můžete přenést nejen citrus, granátovník a olivovník, ale také vavřín, fíkovník, myrtu, rozmarýn nebo fuchsie a přezimující muškáty.

foto Shutterstock

Když chcete pěstovat pokojové popínavky

Pnoucí pokojovky sluší snad každé zimní zahradě! Inspirujte se výběrem nejoblíbenější čtveřice – hodí se do závěsných nádob i jako podrost pod vzrůstnými rostlinami.

Potos – Je často známý také jako scindapsus. Patří mezi nejméně náročné interiérové rostliny, které čistí vzduch a snesou krátkodobou absenci zálivky, sušší vzduch i přistínění.

Filodendron – Dá se pěstovat v závěsných nádobách, jako půdní pokryv i na sloupech s kokosovým vláknem, kam se rostliny postupně uvazují. Vyžaduje podobné podmínky jako tropický potos, snese i přistínění.

Břečťan – V interiéru se nejčastěji pěstuje břečťan kanárský, a to v zelenolisté či panašované formě. Odrůdy se žlutými nebo bílými znaky kladou mnohem větší nároky na světlo než zelenolistý příbuzný. Tento druh ocení kromě pravidelné zálivky také vyšší vzdušnou vlhkost.

Žumen – Popínavka s výhony dlouhými i několik metrů proslula také jako cissus. Tuto rostlinu zvládne vypěstovat i méně zkušený pěstitel v běžném interiéru, nemá tedy extra nároky na vzdušnou vlhkost. Chce ale pravidelnou zálivku bez dlouhodobého přemokření.

text Lucie Peukertová

foto Shutterstock