Zimní řez pro lepší úrodu ovoce

Během sezony ovocné stromy zaléváte, hnojíte a ošetřujete, aby pěkně rostly. Začátkem roku naopak jejich výhony ostříháte nebo odstraníte. Ano, vypadá to trochu nesmyslně, ale je to tak správně – zimní řez podporuje růst a také větší a lepší úrodu.

Ovocné stromy se stříhají jak v zimě, tak létě. Záleží na druhu ovoce, které pěstujete. Zimní řez, který se provádí od ledna do března, je vhodný pro jádrové ovoce, tedy jabloně a hrušně, ale také kdoule nebo mišpule. Koruny bez listí jsou přehlednější a snižuje se riziko jejich poškození. Navíc pupeny v době klidu nejsou tak náchylné k vylomení.
Zimní řez ovocných dřevin není možné provádět kdykoli, i ten má svá pevná pravidla. Především si vyberte čas, kdy se teploty pohybují nad nulou. Nejenže odstranit zmrzlou větev vyžaduje daleko větší úsilí, ale v chladu dochází i k častější lámavosti. Místa po řezu pak nejsou tak čistá a hladká, což vede ke zvýšenému riziku infekce.

Někdy se ovšem můžete setkat s tím, že někdo stříhá ovocné stromy třeba před prázdninami. Nejde o chybu, dělá se to, pokud chcete rychle rostoucí dřevinu oslabit. Pokud totiž větve ořežete na počátku zimy, bude strom méně kvést a zbude mu energie na další velmi silný růst. Jestliže ho však necháte naplno vykvést, dřevina se sama přirozeně vyčerpá a její růst se oslabí. Po odkvětu ji pak lze opatrně seříznout.

foto Shutterstock

Proč je řez tak důležitý?

Neřezaný ovocný strom má sice velkou korunu a možná na něm dozraje i spousta plodů, ale jejich velikost, chuť a kvalita nebudou dobré. Hustými větvemi se k nim nedostane slunce, které potřebují k tomu, aby byly krásné voňavé a sladké, navíc budou růst a dozrávat nerovnoměrně. Pokud část výhonů zkrátíte a jiné odstraníte tak, aby se do koruny dostalo slunce, dostanete z méně větví více ovoce. Zároveň také předejdete houbovým chorobám, protože koruna po dešti rychleji oschne. Při péči o stromy se používají tři druhy řezů: výchovné, udržovací a zmlazovací.

foto Shutterstock

Výchovný řez

Stříhat stromy byste měli začít už třetí rok po vysazení a zaměřit se při tom na tvarování koruny. U nejpěstovanějších polo- a vysokých kmenů se jí snažte dodat tvar pyramidy – z terminální středové větve by měly vyrůstat tři až čtyři vedlejší pod úhlem přibližně 45 stupňů. Středový terminál zastříhněte vždy o 20 až 25 centimetrů nad horním výhonem, postranní se zkracují asi o jednu třetinu tak, aby poslední očko směřovalo ven. Pokud vám vyrůstá středových nebo silných vodorovných větví více, uřízněte je celé. Všechny řezy vždy veďte mírně šikmo, aby z nich odtékala dešťová voda. Směřujte je na větevní kroužek, jedině v tomto místě se rychle zahojí. O zacelení se starají speciální buňky, které ránu vyplní kalusem, ten vzniká právě v tomto místě. Pokud provedete řez špatně, nezahojí se.

foto Shutterstock

Udržovací řez

Nejpozději po pěti letech by měla koruna získat správný tvar, který je ovšem třeba i nadále udržovat.

Abyste stromy správně prořezávali, musíte vědět, kde nasazují květy. U mnoha druhů ovoce včetně jabloní a hrušní se na jednoletých větvích vyvíjejí pouze listové pupeny, poupata a plody se tady objeví až v dalším roce. Nemusíte si stromy fotit, abyste přišli na to, jak stará je která větev. Výhony s květy – také se jim říká ovocné dřevo – totiž poznáte podle toho, že jsou krátké a spíše ploché. Ale pozor, když například zkrátíte výhony u odrůd jabloní, které plodí na dlouhém dřevě, jako jsou ’Rubinola’, ’Rubín’ nebo ’Bohemia’, úrody se nedočkáte.

foto Shutterstock

Zmlazovací řez

Starší stromy se ošetřují zmlazovacím řezem, ten se ale dělá pouze jednou za několik let, anebo se dělí do několika etap. Často při něm dochází k odstraňování kosterních větví. Pokud je to třeba, není důvod se tomu vyhýbat. Ale opět pozor na správný postup. Nejdříve odřízněte všechny polokosterní větve a poté postupně odstraňujte tu kosterní k její bázi. Když už se dostanete do blízkosti kmene tak, že na zbylý pahýl dosáhnete, přistupte k předposlednímu kroku – větev odstraňte asi třicet až padesát centimetrů od kmene. Nejdřív ji nařízněte asi do jedné třetiny zespodu, abyste zabránili nežádoucímu zatržení dřeva, totéž zopakujte i z horní strany a nakonec zbylý pahýl hladce seřízněte na větevní kroužek. Řezy po pile, hlavně po té motorové, jsou často velmi drsné a snadno se tady mohou uchytit nejrůznější spory a místo infikovat. Rány proto bezprostředně zahlaďte zahradnickou žabkou. U větších se doporučuje ošetření stromovým balzámem nebo jiným vhodným nátěrem. Často stačí i latexová barva, do které přidáte pár kapek tekutého měďnatého fungicidu.

Místo po odstranění větve………
foto Shutterstock

…..zahojené správně…..
foto Shutterstock

….a špatně.
foto Shutterstock

Ozdravný řez

Bez ohledu na jejich stáří nebo vzhled koruny vždy odstraňujte nemocné a chorobami či škůdci napadené dřevo. A to až k místu, kde je strom zdravý. Odstraňte také výhony, které se navzájem kříží, a také plané vlky.

Ale pozor, ať dřeviny při stříhání zároveň nepoškodíte. Způsoby jsou dva – pokud dřevo neodstraňujete v místě rozvětvení, ale například uprostřed mezi dvěma větvemi, vznikne nezhojitelný pahýl. Rána v místě řezu pouze zaschne a nevytvoří hojivý kalus. Chyby se však dopouštějí i ti, kdo při řezání zasahují do větví vyššího řádu nebo dokonce kmene. Takové rány se hojí mnohdy pouze částečně a značně pomalu, pokud se zasahuje hluboko do kmene, nezahojí se pravděpodobně nikdy.

Čím a jak stříhat

Všechny keře a stromy na zahradě určitě neošetříte s jedním typem ručních nůžek. Jiné jsou určené pro suché a jiné pro čerstvé dřevo. Správně zvolené nářadí vám dokáže výrazně usnadnit práci a zároveň s jeho pomocí provedete hladký řez. Každý majitel sadu či zahrady by měl mít v záloze více nástrojů a nářadí. Základem jsou ruční nůžky, ruční pilka, pákové nůžky, plotové nůžky, a pokud se chystáte na řez dřeva silného průměru, pak také motorová pila.

Ruční nůžky jsou vhodné jen pro řez větví o průměru okolo jednoho centimetru. Na silnější dřevo si kupte nůžky pákové, které objevíte pod názvem dvouruční – poradí si s větvemi o průměru od tří do téměř pěti centimetrů. Jsou dostupné v kategorii hobby a profi – rozdíl je v kvalitě použitých materiálů, což se také promítne do ceny. Při jejich koupi si ujasněte, jak silné větve budete stříhat a zda potřebujete typy s dlouhou rukojetí, abyste dosáhli vysoko do korun stromů a keřů.

Poměrně oblíbené jsou nůžky s lehkými hliníkovými rukojeťmi s čepelemi zasazenými do trubky, s integrovanými plastovými dorazy, které zabrání poranění rukou. Pro řez silných větví jsou pak vhodné nůžky, v nichž je střižná hlava vybavena pákovým mechanismem pro zvýšení síly o padesát procent.

Pro odstraňování a zkracování silnějších suchých nebo čerstvých větví je lepší než nůžky použít zahradnické pilky. Při výběru volte výrobky s ergonomickou rukojetí. Délka a typ listu do značné míry ovlivňují práci a její rychlost. Pozor, některé jsou určené pro dřevo suché, jiné zase pro to čerstvé. U prodejců bývají v nabídce také listy s tvrzenými hroty zubů nebo takové, které se dají ručně brousit. Některé prořezávací pilky jsou dokonce skládací, proto je při práci snadno uložíte do kapsy pracovních kalhot nebo do koženého pouzdra.

Podle čeho zvolit termín řezu?

Správná doba řezu se volí podle toho, kdy stromy nastupují do vegetace. Řez se musí provádět předtím.

➞Jako první se postarejte o drobné ovoce, které raší nejdříve a velmi intenzivně. Do této skupiny se řadí maliníky a ostružiníky, u nichž by opožděný řez vedl k silnému poškození mladých výhonů rašících ze země. U angreštů, rybízů a josty byste zase mohli snadno při řezu omylem zlomit nějaký křehký rašící výhon.
➞Poté následují méně citlivé druhy velkého ovoce, tedy jádroviny. Peckoviny stříhejte podle citlivosti k nízkým teplotám, tedy začněte slivoněmi a višněmi, pak jsou na řadě třešně a jako poslední broskvoně, meruňky a nektarinky.
➞Méně známé ovocné druhy se řežou opět podle citlivosti k mrazům a rychlosti rašení.

Redakce, foto Shutterstock