Sezona v novém skleníku

Pořídili jste si nový skleník a budete v něm pěstovat poprvé? Připravte se na to, že pravidla a postupy jsou jiné než u klasických záhonů.

foto Shutterstock

V netemperovaném skleníku, který volí většina zahrádkářů, se využívá teplo ze slunce. Proto se v našich geografických podmínkách tyto stavby umisťují podél osy v severojižním směru, aby na osázenou plochu dopadalo co nejvíce paprsků.

Navezení zeminy

Zrýpat půdu v místě, kde jste si skleník postavili, málokdy stačí. Časem se totiž slehne, proto ji musíte doplnit. Zpravidla stačí navézt buď kvalitní zahradní zeminu s příměsí dobře rozloženého organického hnojiva, jako je kompost nebo hnůj, nebo několik pytlů klasického zahradního substrátu, který se promísí s hluboce prokypřenou a vypletou původní půdou.

Ve skleníku oceníte pracovní stůl…¨foto Shutterstock

Další péče o půdu

Ve skleníku je péče o půdu náročnější než na volných záhonech. V teplém krytém prostoru rychleji vysychá. A protože sem neprší, musíte rostliny pravidelně zalévat sami. Žije tady také menší počet užitečných živočichů, především žížal, které pomáhají s jejích obnovou a tvorbou pomáhají, proto půda mnohem méně regeneruje. Proto se ve skleníku nedoporučuje ani mulčovat a povrch záhonů nastýlat. A to ani černou netkanou textilií. Zahřívání půdy, které je žádoucí venku, zde není tolik potřeba. Mulč tady neslouží ani jako zábrana proti zaplevelení, protože do uzavřeného prostoru se semena nechtěných rostlin dostanou méně než na zahradě. Ve skleníku se také pěstujete během sezony několik druhů zeleniny, a folie byste tak museli několikrát měnit, což je velmi neekologické a neekonomické. Například venkovní jahodiště bývá překryté i tři roky, potom se využití fólie vyplatí.

…otevíratelná okna…¨foto Shutterstock

Voda

V teplejším skleníku zelenina rychleji roste, ale jen když má dostatek vody. Její spotřeba bývá v uzavřeném prostoru kvůli odparu větší. Proto se doporučuje obvyklé množství zvýšit asi o čtvrtinu. Velmi efektivní je kapková závlaha, a to ze dvou důvodů. Nejenže se minimum vláhy odpaří, a tak nespotřebujete tolik vody na zalévání, ale také se ve skleníku tak nezvyšuje vzdušná vlhkost, která je příčinou vzniku nejrůznějších chorob, hlavně listových plísní, včetně nebezpečné plísně bramborové na rajčatech. Kapková závlaha se dodává v setech, jejichž součástí jsou silnostěnné plastové trubky s jehlovými aplikátory, která se zapichují do půdy, obvyklou součástí je i časový spínač, kterým si nastavíte kdy a jak dlouho zalévat. Nejlepší je ráno nebo navečer. Celý systém se napojuje na zdroj vody a čerpadlo. Pokud se pro tento typ zálivky rozhodnete, instalujte ji včas, nejpozději s květnovou výsadbou paprik a okurek, případně rajčat. Později hrozí při manipulaci s dlouhými hadicemi polámání sazenic. Jarní zelenina, jako ředkvičky, salát a kedlubny ji nepotřebují. Jejich spotřeba vody není tak velká hlavně proto, že dorůstají zjara, kdy je ještě chladno a voda se tolik neodpařuje.

… i kapkovou závlahu.“foto Shutterstock

Kdy stínit?

Zatímco na klasických záhonech jsou sluneční paprsky žádané po celý rok, ve skleníku mohou v létě rostliny i popálit a způsobit přehřívání vnitřního prostoru. Proto je tady nezbytné stínění oken, které může mít automatické nebo mechanické ovládání. Využijete ho hlavně na přelomu května a června, případně v době, když okurky hadovky nebo třeba hroznové víno dorostou až ke sklům. S regulací teploty pomůže i větrání – automatické otevírače střešních oken lze instalovat dodatečně, musíte si ale ověřit, zda jsou systémy a rozměry kompatibilní. Nejlépe je kupovat mechanismus od stejné firmy jako máte skleník. Pozor, olejový píst, který zvedá okno, nemůže být instalován celoročně, před zimou je třeba jej vymontovat.

Závěsné police

Na rozdíl od klasických záhonů si můžete plochu pro pěstování ve skleníku rozšířit díky závěsným policím. Využijete to právě na jaře, kdy v něm máte sadbu zeleniny a letniček pro celou sezonu. Jde o velmi užitečné vybavení a při výběru byste se vždy měli hledat, zda je vybraný typ má. Většinou jde o variabilní systém, který lze vyjmout v době, kdy už jsou rostliny vysoké.

Pracovní místo

Na jaře oceníte ve skleníku i pracovní stůl, je lepší sazenice přesazovat ve vyhřátém prostoru než venku. Pokud ho v něm nemáte trvale, přineste si ho aspoň na těch několik dnů či týdnů, zpravidla se odtud vynáší v polovině května. Nestavte jej přímo na půdu, ale dejte pod něj prkna. Umístit ho lze i napříč u vzdálenějšího čela skleníku, ovšem pouze u malých staveb, jinak se násobí vzdálenost, kterou musíte ujít, si dovnitř nosíte substrát, květináče a další nezbytnosti.

Skleníky se zapuštěnou cestičkou

Řada zahrádkářů si nechává středový chodník ve skleníku zapustit do hloubky půl až třičtvrtě metru. Pěstování je pak stejně pohodlné jako u tolik oblíbených vyvýšených záhonů. Jen pozor, že při špatném založení výkopu nebo chybějící izolaci může dojít k prosakování spodní vody. Musíte také pevně zajistit i boční kolmé plochy. Tento postup je stavebně náročnější, ale pěstování pak pohodlnější.

Dagmar Cvrčková, foto Shutterstock