Salvej1.jpg

Užitečná i krásná šalvěj

18. 07. 2016
Diskuze (0)
Sdílet

Šalvěj na zahradě potěší každého. Modré květy, které se objeví na přelomu května a června, jsou krásné na pohled a jejich nektar láká celá společenství hmyzu. Poté smutnou zimní zahradu zdobí její stříbrošedé listy. A […]

Šalvěj na zahradě potěší každého. Modré květy, které se objeví na přelomu května a června, jsou krásné na pohled a jejich nektar láká celá společenství hmyzu. Poté smutnou zimní zahradu zdobí její stříbrošedé listy. A po celý rok můžete oceňovat léčebné vlastnosti této byliny.

salvej1

Šalvěj lékařská je vytrvalý polokeřík, který na záhonu vydrží dlouhá léta. Často se také sama vysemeňuje do okolí. Rod šalvějí ovšem čítá i další zajímavé rostliny.

Šalvěj jako léčivka

Šalvěj lékařská (Salvia officinalis) pochází ze středomořské oblasti, kde se tradičně používá jako běžné koření i léčivá bylina. Pomáhá hlavně při léčení zažívacích problémů, ale je také osvědčeným prostředkem na bolesti v krku a hnisavou angínu, řeší i potíže při klimakteriu. Ovšem pozor – nesmí se používat při suchém dráždivém kašli, neboť vysušuje sliznice a potíže zhoršuje.

Nejvýznamnější léčivé složky této byliny jsou hořčiny, třísloviny flavonoidy, estrogenní látky a také thujon, kvůli jehož vysokému obsahu by šalvěj neměli používat lidé trpící epilepsií a těhotné ženy. Šalvěj také snižuje tvorbu potu, slin a mateřského mléka, proto se používá i při odstavování dítěte. Odvar ze šalvěje se používá i jako dezinfekční a dezodorační prostředek při horečnatých stavech.

Pro jižní kuchyni

Specifická hořká chuť listů šalvěje výborně doplňuje a okořeňuje různé druhy masa, především skopového, ale zvýrazní i maso rybí a králičí. Listy ale mohou být součástí také nejrůznějších nádivek, sekané, ochucují se jimi bylinkové a sýrové omelety. Čerstvé šalvějové lístky se často vkládají mezi slaninu, maso, cibuli a zeleninu při rožnění špízů.

Šalvěj zářivá je statná, spolehlivě kvetoucí letnička.

Šalvěj zářivá je statná, spolehlivě kvetoucí letnička.

Letnička v zahradě

Asi nejznámější z letniček je šalvěj zářivá (Salvia splendens), kterou často využívají zahradníci jako osvědčenou a dlouho kvetoucí rostlinu do městských parků, ale samozřejmě se hodí i do soukromých zahrad. Málokterá květina se totiž může chlubit tak nekompromisní červení jako odrůdy ‚Fury‘, ‚Karkulka‘ či ‚Blaze of Flame‘. Po odkvětu hlavní laty se na rostlině objeví další, které vyrostou z paždí listů. Chcete-li boční květenství dříve, vylomte včas to hlavní.

Šalvěj zářivou vysazujte v kombinaci s dalšími rostlinami, abyste zmírnili její intenzivní barvu, nebo si vyberte některý jiný z odstínů, které šlechtitelé nabízejí. Například lososově vybarvenou ‚Amore‘ nebo tmavou ‚Red River‘ či ‚Salsa Purple‘. Na trhu najdete i odrůdy s květy dvoubarevnými, mezi něž patří například ‚Sangria‘.

  • Mezi letničky se však řadí i další krásné šalvěje, například sytě modře kvetoucí šalvěj rozkladitá (S. patens), kterou můžete zkusit kombinovat třeba s aksamitníkem nebo nestařcem, tedy kompaktními typy letniček. Na rozdíl do šalvěje zářivé, které dorůstá do výšky dvacet pět až čtyřicet centimetrů, je šalvěj rozkladitá vyšší a její květní lichoklasy měří až sedmdesát centimetrů.

  • Z Nového Mexika, kde ale roste jako vytrvalý polokeř, pochází šalvěj pomoučená (Salvia farinacea). Od ostatních druhů se liší jemnými stříbrnými chloupky, které pokrývají poupata; jde o kališní lístky obalující květy.

  • Středomořské šalvěji pestré (S. Viridis) se také říká šalvěj zelená. Zajímavé na ní nejsou květy, ale chocholaté listeny, tedy podpůrné lístky u květů, které mohou být podle odrůdy růžové, modré či bílé. Tato letnička se používá i jako materiál pro suché vazby, jelikož blanité listeny si uchovají svou podobu i po usušení.

Všechny tyto druhy se pěstují z předpěstované sadby. Semena se vysévají nejčastěji v březnu pod sklo, klíčení trvá při teplotě kolem dvaceti dvou stupňů asi tři týdny. Silné sazeničky se přepíchají do propustného vápenitého substrátu, ven se vysazují v klasickém termínu, tedy ve druhé polovině května.

Šalvěje mezi trvalkami

Kromě šalvěje lékařské si jako trvalky můžete na zahradu vysadit i další druhy, mezi něž patří šalvěj luční (S. pratensis) a šalvěj hajní (S. nemorosa). Liší se od sebe vlastně jen barvou květů, základní

botanický druh šalvěje luční má květenství spíš růžově fialové, šalvěj hajní kvete modře. Jejich zahradní kultivary – ‚Rose Rhapsody‘, ‚Ave Maria‘, ‚Violet Queen‘, ‚Blue Queen‘ a další – ale nabízejí v rámci druhu i další barvy. Nároky na pěstování mají velmi podobné, hodí se na chudé vápenité půdy s malým obsahem živin situované na plném slunci. Mohou se vysazovat i na zelené střechy nebo krásně doplní i keře růží. Nejčastěji se množí výsevem nebo dělením trsů na jaře.


Jak na pěstování a sběr

  • Šalvěji vyhovuje místo na slunném místě s neutrální až zásaditou půdou.

  • Semena se vysévají zjara do malých květináčků, na místo se vysazují na podzim nebo až další rok. Šalvěj se dá také dobře množit z letních vrcholových řízků.

  • Nať se sklízí těsně před květem, listy se otrhají a suší volně rozložené ve stínu.

  • Čerstvé listy pro využití v kuchyni se dají samozřejmě sklízet po celý rok bezprostředně před použitím. V zimě je jejich chuť ovšem méně výrazná.


Přípravky z šalvěje

NÁLEV – pije se při žaludečních a trávicích potížích třikrát denně šálek. Nálev připravíte zalitím dvou lžiček čerstvých nebo jedné lžičky sušených listů asi 150 mililitry horké, nikoli vařící vody. Louhujete dvě nebo tři minuty, poté přecedíte a používáte. Doba užívání je maximálně čtyři týdny.

KLOKTADLO – při angínách, zánětech hrtanu, zánětech dásní a aftech v ústech se doporučuje kloktat šalvějí několikrát denně. Studený nálev se může používat i jako ústní či vlasová voda. Příprava je podobná jako u čaje, liší se jen doba louhování, která je kolem deseti minut.

TINKTURA – připravuje se z 200 gramů sušených bylin, které nadrtíte a zalijete alkoholem. Sklenici uzavřete a necháte louhovat asi dva týdny. Obsah sklenice poté scedíte přes látku a přefiltrujte přes kávový filtr. Pro utlumení klimakterických potíží se užívají jeden až dva mililitry, tedy zhruba dvacet až čtyřicet kapek tinktury třikrát denně. Podobným dávkováním dosáhnete i povzbuzení trávicí soustavy.

Dagmar Cvrčková, foto Shutterstock

Více informací se nachází v květnovém vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.Flora titulka_06_2016

Kategorie: Zahrada
Tagy: Flóra na zahradě Rychlovka
Sdílejte článek

Diskuze