5 bylinek pro klidnější duši

Jakkoli nás veškerá předsevzetí mohou svádět, abychom hned na startu roku nasadili vysoké tempo, naši předci by vám nespíš poradili, ať se v chladných měsících nevrháte do smělých výzev, nových sportů a náročných plánů. Chmurné a tmavé týdny si naopak zvykli využívat k odpočinku, aby načerpali síly na celý rok – vždyť se také od března do listopadu prakticky nezastavili. Pokud cítíte, že vám hektická doba plná moderních nároků psychicky zrovna nesvědčí, zkuste rozhozenou duši vyladit pomocí bylinkových čajů.

Foto: Unsplash

Třezalka tečkovaná

Známá bylina (Hypericum perforatum) slunných luk se už tradičně používá na léčení mírné deprese. Jako součást čajů ji najdete téměř v každé bylinné směsi určené „pro dobrý spánek“ a podobně. V čem spočívá její výhoda? Prakticky se nedá zaměnit s jiným druhem, navíc jde o poměrně hojnou trvalku. Chcete-li si ji obstarat na zimu, stačí, když se jedinkrát vypravíte na červnovou louku. Třezalku díky dvouhranné lodyze a typickým průsvitným tečkám na listech bezpečně poznají i děti. Tečkovaná místa ve skutečnosti ukrývají drobounké nádržky na éterický olej a pryskyřici.

Pokud se rozhodněte třezalku pěstovat na zahradě, potřebujete vědět dvě věci. Zaprvé: jde o vápnomilnou rostlinu. Zadruhé: Semena klíčí na světle, proto se po půdy nezatlačují, ale jen zlehka posypou substrátem. Sklízí se jen vrchní rozkvetlé části (cca 15 centimetrů), které obsahují nejvíce léčivého hypericinu a hyperflorinu. 

Foto: Unsplash

Bukvice lékařská

I když se jako léčivka používala od starověku (Betonica officinalis), nejde o příliš známou rostlinu. Možná vám bude povědomý její původní, starší název čistec lékařský (Stachys officinalis). Patří do čeledi hluchavkovitých a najdete ji volně růst po celé Evropě, tedy i u nás. Jako většina zástupců této čeledi má bukvice chlupatý povrch, dále hranatou lodyhu a vejčité listy s dlouhým řapíkem. Kvete v plném létě zhruba o prázdninách, když zároveň nastává vhodná doba na sběr rozkvétající nati. Komplex farmaceuticky významných látek z ní dělá všestranně účinnou léčivku, používá se i na úpravu trávení. Coby velká pomocnice se osvědčila při nespavosti a lehké nervozitě, a dokonce i při epilepsii. Prodává se v podobě kapslí nebo tinktury, dá se připravit i odvar z kvetoucí nati. 

Brutnák lékařský

Známý obyvatel (Borago officinalis) přírodních zahrad nemá význam jen jako medonosná rostlina a zdroj jedlých květů či listů, které se využívají do salátů. Kupodivu vám pomůže i při nervozitě, posiluje totiž nervovou soustavu. Používal se kdysi proti neurastenii, tedy při psychickém oslabení, které se projevuje kolísáním nálad, emocionální citlivostí a střídáním únavy s podrážděností.

Osvědčuje se i při mírné depresi, dokáže člověka celkově zklidnit. Jako léčivá se používá kvetoucí nať, farmaceuticky mají svůj význam i semena, ze kterých se lisuje cenný brutnákový olej. Ten seženete v obchodech se zdravou výživou nebo v bylinkářství – využívá se pro kosmetické ošetření pleti, nikoli vnitřně. Brutnákový čaj se připravuje ze lžičky nati přelité čtvrtlitrem vřelé vody. Jde o poměrně silné léčivo, proto se dávkování omezuje na jeden šálek denně a neměly by jej užívat těhotné a kojící ženy. 

Foto: Unsplash

Kopretina řimbaba

Připomíná spíš chryzantému než známou luční příbuznou – o čemž svědčí i dva názvy, pod kterými ji v atlasech najdete, tedy Chrysanthemum parthenium a Tanacetum parthenium. Používá se odedávna, dokonce ji Karel Veliký už v 8. století nařídil vysazovat na zahradách. Pochází z oblasti Středomoří, ale postupně osídlila celou Evropu.

Stává se nepostradatelnou při úporných migrénách, umí totiž uklidnit a uvolnit křeče, které často vedou až k nevolnostem. Velmi dobře účinkuje zvlášť při preventivním používání – omezuje i produkci histaminu, který nechvalně proslul jako stresový hormon. Využívají se květní úbory, které se sbírají hned po rozkvětu, tedy v červnu a červenci. Čaj se připravuje ze lžičky sušených květů a čtvrtlitru vody. Po vylouhování (cca 10 minut) se pije třikrát denně šálek. Doba užívání by měla trvat asi čtyři až šest týdnů. Rostlinu získáte v zahradnictví – vysazuje se na slunná místa jako nenáročná trvalka. 

Šišák bajkalský

Do širšího povědomí se tato rostlina z Dálného východu (Scutellaria baicalensis) dostává až v posledních desetiletích, kdy se dočkala ocenění zejména pro svoji schopnost posílit imunitu a detoxikovat organismus. Není tedy divu, že šišák vyzdvihuje především tradiční čínská medicína. Nejvýraznější vliv má, nicméně na lidskou psychiku – umí pomoci při neurózách, depresích, dlouhodobém stresu, podrážděnosti anebo nespavosti, neboť působí sedativně. Využívá se nať, častěji ale kořen – ten se sklízí z tříletých a starších rostlin. Dá se pěstovat i u nás, vzhledem k teritoriu jeho původního výskytu spolehlivě odolává mrazu. 

Foto: Unsplash

Pomůže s usínáním, odplaví stres i úzkost

Nevlastníte zahradu? Ani vy nemusíte na zelenou pomoc rezignovat. Možná to nevíte, ale jasmín pravý (Jasminum officinale) se ve své vlasti, tedy Číně, těší hlubokému uznání coby rostlina pro duševní zdraví. Nejčastěji se využívá pro aromaterapii, která také představuje nejjednodušší možný způsob užití. Jasmín můžeme (na rozdíl od pustorylu) popsat jako ovíjivou, rychle rostoucí liánu s drobnými četnými bílými květy. V interiérech se pěstují druhy Jasminum polyanthum nebo Stephanotis floribunda. Studie prokázaly, že vůně jasmínových květů má na duševní pohodu podobný účinek jako léky – pomůže s usínáním, odplaví stres i úzkost. Můžete jej pěstovat i na balkoně a na zimu pravidelně přenášet domů. Nemá rád přemokření ani úpal, naopak ocení obsah vápníku v půdě. Rychle roste, proto potřebuje pravidelné hnojení i každoroční přesazování.

Trojlístek pohody

Nemusíte se považovat za bůhvíjaké bylinkáře, přesto se vám vyplatí, když budete mít doma alespoň malou zásobu nejznámějších bylinek. Pokud potřebujete něco na duševní pohodu, zcela vám stačí běžně dostupné domácí druhy – heřmánek, levandule a mateřídouška, o kterých jsme už psali mnohokrát… Jejich jemný, ale spolehlivý uklidňující účinek vám můžeme doporučit jako zcela dostačující pro trable běžného dne.

Text: Dagmar Cvrčková, Foto: Unsplash