Image005-1.jpg

5 způsobů, jak rychle zpracovat úrodu

21. 07. 2020
Diskuze (0)
Sdílet

Domácí ovoce a zeleninu si můžete vychutnávat po celý rok. Stačí přebytky správně zpracovat. Který způsob je pro vás ten nejvhodnější? Rychlé mražení Nízké teploty dovedou v ovoci uchovat chuť, vůni, barvu i veškeré pro tělo […]

Domácí ovoce a zeleninu si můžete vychutnávat po celý rok. Stačí přebytky správně zpracovat. Který způsob je pro vás ten nejvhodnější?

Rychlé mražení

Nízké teploty dovedou v ovoci uchovat chuť, vůni, barvu i veškeré pro tělo důležité látky, a to poměrně velmi rychle. Pravda, konzistence po rozmražení zvláště u větších plodů utrpí, ale to třeba při přípravě smoothies nevadí. Také mražená rajčata se hodí už jen na přípravu omáčky či polévky, ovšem bude výtečná. Naopak mladé fazolky a karotka, hrášek, paprika či kousky brokolice si mohou uchovat i tvar, což při vaření oceníte. Tuto křehkou zeleninu se před zamražením vyplatí blanšírovat, tedy na dvě minuty ponořit do vroucí vody a poté ihned schladit v ledové. Vede to k zastavení enzymatických procesů a plody díky tomu zůstanou šťavnaté, křupavé a zachovají si barvu.

Zamrazit můžete veškeré ovoce, stačí vypeckovat plody, u kterých je to třeba. Uložte je v sáčcích, které poté spotřebujete najednou, místo šetří také rozmixované ovoce v krabičkách – můžete ho použít i jako ovocnou dřeň. Pokud do takového základu přidáte jogurt, tvaroh, trochu cukru nebo ještě lépe medu, vznikne dobrý, a přitom zdravý domácí nanuk. Můžete ho nalít i do speciálních formiček, nebo improvizovat. Když ovoce vyskládáte na tác, zamrazíte, a teprve poté uložíte do sáčku, jednotlivé plody se neslepí. Pak můžete borůvky nasypat na jogurt nebo do pudinku a po rozmrznutí budou jako čerstvé. Nebo vhodit jahodu do šampaňského, ostružiny obalit těstem a uvařit výborné ovocné knedlíky, půlky švestek vyskládat na koláč…

Při výběru mrazničky dobře zvažte, kolik prostoru využijete, a pokud můžete, investujte do kvalitnějšího výrobku s malou spotřebou. Na velkou úrodu se vyplatí mrazák pultový.

Sladké zavařování

Ani v době výkonných mrazniček a sušiček si mnozí neodpustí potěšení ze sladké a vonící zavařeniny. Díky želírovacím cukrům je příprava té pravé husté marmelády snadná. Vyrobit můžete i krásně vypadající želé z ovocných šťáv. Vyzkoušejte takto zpracovat i dřínky, aronie, rakytník a další méně běžné plody. Do kompotů a marmelád přidejte koření, jako je skořice, zázvor, anýz či kardamom, výtečný je i med, pro dospělé troška alkoholu. Ať už je náplň jakákoli, zda je marmeláda hotová a bude tuhnout, poznáte, když lžičku nalijete na talířek. Kromě sladkých pokrmů můžete podle stejného postupu připravit i kečup a nejrůznější pikantní čatní z ovoce i dýní.

Sklízíte-li velkou úrodu, oceníte zavařovací hrnec, který pohlídá teplotu i čas za vás. Využít se dá i domácí pekárna na chleba, jestliže má program pro zahřívání a míchání zavařeniny. Ještě horkou marmeládu poté nalijte do vyvařených a alkoholem dezinfikovaných sklenic, okamžitě je uzavřete, postavte dnem vzhůru a máte hotovo. Stání u plotny se vyhnete i s marmeládou pečenou v troubě, osvědčený je tento postup u povidel – švestky upečte s cukrem a jednoduše rozmixujete.

Staronové sušení

Sušení ovoce i zeleniny je jedním z nejstarších způsobů, jak je uchovat na zimu. Kdysi k tomu sloužily obecní sušárny, doma kamna, síta rozložená na sluníčku… Dnes nabízejí komfortní, rychlé a spolehlivé zpracování elektrické sušičky. I když za horkého léta lze slunce stále využívat, neboť existují i přístroje solární. Ostatně, i tu elektrickou se doporučuje postavit na teplejší místo, pak nebude na ohřev spotřebovávat tolik energie.
Přístroje se od sebe liší kapacitou a počtem jednotlivých plat, výkonem, komfortností obsluhy. Rovnoměrné sušení na celém prostoru je zaručené u sušiček horizontálních, do kterých se síta zasouvají jako pekáče do trouby a nemusíte je prohazovat.

Tradiční lisování

Domácímu jablečnému moštu se džusy z krabice nikdy nevyrovnají. Podle toho, jaké odrůdy namícháte, ovlivníte výslednou chuť. Bývá velmi sladká, což se dá změnit přidáním několika kyselých plodů. A vytvořit lze i mošt z hrušek, slív a dalšího ovoce. Malé rodinné moštárny stále přibývají, proto v okolí obvykle najdete provozovnu, která vám ovoce vylisuje. Některé nabízejí i pasterizaci – tu oceníte, pokud nemůžete mošt zamrazit.
Lisovat se však dá i doma na zahradě. Pokud moštujete hodně a rádi, investice do vybavení se časem vrátí. Lisy lze pořídit v různých velikostech, měly by být vyrobeny z tvrdého dřeva anebo nerezu. Můžete si koupit lis hydraulický, ale i s ručním se pracuje snadno. Problematičtější fází může být drcení, která mu předchází. Provoz mechanické drtičky stojí hodně síly a času, velmi komfortní jsou naopak ty elektrické, kvalitní stroje pro domácí použití vyrábějí i tuzemské firmy. Nadrcenou směs plnou šťávy jednoduše přesunete do lisu a pak už jen utahujete šroub a stáčíte mošt. Zbylé slupky a dužnina poslouží jako potrava pro dobytek, nebo se hodí na kompost.

Zdravé kvašení

Mléčné kvašení je další tradiční způsob uchování úrody, který oceníte i v době moderní. Nejenže zeleninu uchová se všemi vitamíny, ale ještě pár prospěšných látek přidá. Laktobacily a enzymy, které se při kvašení aktivují, prospívají trávicímu traktu a usnadňují trávení.

Klasikou je kysané zelí, ovšem i okurky, řepu, mrkev, vodnici, květák a další zeleninu ochotně zpracují bakterie mléčného kvašení. Stačí ji pokrájet, řádně prosolit, promnout a počkat, až pustí šťávu. Přidat můžete i zelené bylinky, cibuli, česnek, křen, chilii… Poté směs upěchujte do sklenic nebo kameninových zeláčů či kvašáků a zatižte speciální poklicí. Musí být ponořená ve vlastní šťávě a pár dní v teple pracovat za přístupu vzduchu. Při vyšší teplotě bude zelenina kvasit dva až tři dny, při nižší přibližně týden. Až se vybublá, můžete ji uzavřít a uložit do chladu, kde vydrží i několik měsíců, pokud bude stále ponořená.

Stejně se připravují i legendární kvašáky – zdravější, a přitom výtečná alternativa sterilovaných okurek. Plody nemusíte krájet, velké se doporučuje rozpůlit, a celé propíchnout vidličkou. Zalijte je převařenou osolenou vodou – na jeden litr přijde padesát gramů soli –, dochuťte pepřem, novým kořením, česnekem, koprem, saturejkou či dalšími bylinkami dle chuti. První týden je nechejte kvasit při teplotě dvacet až dvaadvacet stupňů, další dva týdny může být teplota nižší. Po dokvašení je uchovávejte v chladu.

 

Kategorie: Recepty Zahrada
Tagy: Flóra na zahradě top
Sdílejte článek

Diskuze