7 faktů o hmyzích domcích, které (možná) ještě neznáte

Pomáhají přírodní rovnováze na zahradě, a ještě pěkně vypadají. Obliba užitečných hotýlků pro hmyz svědčí o tom, že nám příroda není lhostejná. Jak jejich přínos využít na maximum?

foto Shutterstock

1. Slunce a závětří je to pravé

Nájemníci hmyzího hotýlku se nejlépe cítí v suchu. Stejně jako my ocení střechu, která je ochrání před nepřízní počasí. Včelky sice své potomstvo v komůrkách zazdí spolu se zásobami potravy, ale kdyby na ně vytrvale pršelo, mohla by voda pracně vybudovanou zátku rozmočit a larvičky vyplavit. Celé hmyzí útočiště proto schovejte pod stříšku, nebo ho umístěte do kůlny či podstřeší domu. Orientací na jih či východ obyvatelům také prospějete. Hotýlek může stát i v polostínu pod ochranou stromů, do hlubokého stínu ho ale nedávejte.

foto Shutterstock

2. Proč chránit vchod pletivem?

Na larvy ubytovaného hmyzu mohou dostat zálusk strakapoudi – mají je zde naservírované jako na talíři. Hotýlek však můžete před útokem snadno ochránit pletivem. Pro jistotu ptákům nachystejte do druhého kouta zahrady náhradu – krmítko se slunečnicovými semínky.

3. Čím rozmanitější nabídka, tím pestřejší osazenstvo

Na zahradě může žít mnoho druhů samotářských včel. Všechny se dají popsat jako krásné, ohrožené a velmi užitečné. Čím rozmanitější ubytování jim nabídnete, tím více jich v hmyzím domku založí rodinu. Včelky zednice a maltářky si umí postavit komůrku z bláta, duté stéblo nebo dutinku ve dřevě či cihle však využijí rády, ušetří jim práci. Jiné jsou zcela odkázány na nalezení již hotové komůrky. Všem těmto obyvatelkám nabídněte vodorovné, alespoň 10 cm dlouhé otvory, ze zadní části uzavřené. Průměry volte různé, abyste vyhověli rozmanitým velikostem a nárokům budoucích obyvatelek – ideální měří od 4 do 10 mm. Můžete je vytvořit v dřevěných špalcích i cihlách. Využít se dají i dutá stébla rákosu, bambusu, větvičky bezu, malin, ostružin. Uvnitř hmyzího domku se dají podomácku nachystat ještě odlišnější bytečky. Pokud část vyplníte slámou, klacíky nebo šiškami, poslouží domek jako útočiště i pro škvory a zlatoočky. Tedy hmyz, který vám pomůže s ochranou rostlin před mšicemi. Zlatoočky nalákáte červenou barvou a přístupem ke slámě skrze úzké podélné štěrbiny.

foto Shutterstock

foto Shutterstock

4. Čalounice si pokojíky tapetují

Čalounice patří mezi nejvděčnější obyvatelky hmyzích domků – i v přírodě hledají dutá stébla, nebo chodbičky, které ve dřevě vykousaly larvy hmyzu. To však neznamená, že se jen nastěhují a začnou klást vajíčka. Nejprve si nový byt vytapetují: celé stěny pečlivě obloží kousíčky listů nebo okvětních plátků, jež dovnitř nanosí.

5. Domov poskytne zídka i pařez

Některé samotářky v hotýlcích nehnízdí. Zato když jim přichystáte vhodné místo pod nimi, rády se ubytují. Pískorypky a chluponožky si obydlí vyhrabávají v zemi. Tam larvy a poté kukly stráví celý rok, načež příštího léta vylétnou ven. Potřebují k tomu sušší, lehkou půdu, kyprou až do půlmetrové hloubky – poslouží i volný kousek záhonu se suchomilnými trvalkami či bylinkami. Příhodná je i suchá zídka, ať už přiléhající ke svahu, nebo volně stojící, kterou zevnitř vyplňuje písek. Včelky drvodělky si komůrky hloubí pro změnu v trouchnivém dřevě. Potěšíte je proto zetlelým pařezem nebo hraničkou starých polínek. I ta můžete chránit stříškou, korunou stromu, nebo naskládat ke zdi do závětří.

foto Shutterstock

6. Hotýlek poslouží jako zimoviště

Hlavním posláním hmyzích domků je poskytnout vhodné místo pro odchov potomstva. Nabízejí však i pohodlný úkryt pro odpočinek a mohou sloužit dokonce celoročně. Před zimou hledá hmyz skrýše v kupkách dřeva, listí i kamení, v mulči i staré trávě. A prostory hotýlku vyplněné senem, slámou nebo suchým mechem poslouží na výbornou. Pokud v zimě uhodí silné mrazy, přehoďte hotýlek prodyšnou izolací, například starou dekou. Menší stavby můžete zahrnout suchým listím a zajistit netkanou textilií nebo sítí. Nejpozději v předjaří však ochranu odstraňte.

foto Shutterstock

7. Čmeláci rádi prostorné bydlení

Samičky čmeláků zjara hledají úkryt, ve kterém by založily hnízdo. Potřebují však více prostoru, než jaké skýtá dutinka, s níž se spokojí samotářky. Zavděk vezmou malou jeskyňkou skrytou uvnitř suché zídky nebo pod pařezem. Můžete jim však nabídnout i útulný domek, kam se pohodlně vejde celá čmeláčí rodina. Bednička ze silných, dobře těsnících prken, chráněná střechou může být součástí hmyzího hotýlku, nebo stát samostatně na polostinném místě. Měla by se nacházet nejvýše půl metru nad zemí – samičky hledají úkryty pro hnízda při ní. Vchod by měl měřit 12-16 mm v průměru. Zakoupit lze i čmelíny s ochrannými klapkami proti vniknutí pačmeláků, kteří na čmelácích parazitují. Útulné bydlení čmelákům nachystejte i uvnitř domku. Můžete do něj vložit buničitou vatu nebo kousky rozcupovaného filcu a suché seno nastříhané na dvoucentimetrové kousky. Nebo náplň kupte spolu se čmelínem – osvědčila se surová bavlna. Proniknutí záškodnických mravenců zabrání kovové nožky stojící v nádobkách s vodou nebo olejem.

Viola Martinková