7 pravidel úspěšného pěstování na balkoně

Balkony, terasy či lodžie sice bývají omezené svou velikostí, nikoli však možnostmi pěstování. Do nádob můžete vysadit nejen obvyklé letničky, ale i většinu trvalek, bylinek nebo dokonce zakrslé varianty stromků. Jen je třeba dodržovat tato pravidla:

1. Správná velikost

Při volbě pěstební nádoby počítejte s tím, že rostlina poroste. Do velkých nádob můžete sázet i skupiny více druhů, které mají podobné nároky na půdu, oslunění a zálivku. Pro převislé rostliny jsou ideální závěsné květináče, košíky a žardinky.

➜ Vysoké a objemné nádoby svědčí rostlinám, které vyžadují hlubokou, spíše chladnou půdu. Pěstovat v nich můžete popínavé plaménky, ideální pro zkrášlení východně orientovaných zdí, či hortenzie zdobící stinnější zákoutí. Dále je ocení rozmanité zakrslé dřeviny, především jehličnany a ovocné stromky, z cibulovin vyžadují dostatečnou hloubku například lilie, kořeny v chladnu potřebují i větši na kapradin.

➜ Ve středně vysokých nádobách a truhlících pěstujte většinu klasických balkonových rostlin, dále nejrůznější letničky nebo okrasné traviny.

➜ Mělké nádoby postačí drobným sukulentům, půdopokryvným rostlinám jako drobnolistý tymián, popenec, barvínek a podobně a nízkým cibulovinám, mezi něž se řadí třeba šafrány, talovíny nebo zakrslé kosatce.

Váhu velkých nádob snížíte tím, že spodní část nádoby vyplníte lehčím materiálem, jako je perlit nebo keramzit. Můžete je také postavit na podložky na kolečkách, díky kterým bude přemísťování mnohem snazší.

2. Pozor na přemokření

V pěstební nádobě by neměl chybět odtokový otvor a pod ním podmiska zachycující přebytečnou vodu. Jako prevence přemokření, tedy i hniloby kořenů, poslouží také drenážní vrstva u dna. Může být z hrubšího písku, drobného štěrku, perlitu nebo keramzitu.

Pokud byste rádi použili netradiční nádobu, třeba starý hrnec či vědro, do které odtokový otvor vyvrtat nelze, o to více si dejte záležet právě na drenáži. Musí být silná a nejlépe z materiálu, který dobře nasává vlhkost.

3. Na substrátu nešetřete

Substrát volte kvalitní, rostliny jsou odkázány na stísněný prostor, a tudíž jeho omezené množství. Pokud rádi využíváte domácí zdroje, poslouží vyzrálý kompost, je však vhodné ho vylehčit příměsí říčního písku, perlitu, listovky nebo kokosové drtě.

4. Nezbytné hnojení

Kvůli omezenému prostoru nezapomínejte při pěstování v nádobách na pravidelné hnojení. Pouze ty nejskromnější bylinky, například stálezelené dřevnatící druhy, jako je tymián, rozmarýna, oregano či levandule, jsou na živiny nenáročné a vyžadují ho jen minimálně. Rostliny hnojte pravidelně, nejlépe jednou týdně tekutými hnojivy rozmíchanými v zálivce, nebo zvolte pomalu rozpustná hnojiva, která se vkládají do nádob ve formě tablet. Pokud dáváte přednost přírodním prostředkům, i pro balkonové rostliny jsou již k dostání organické výrobky v tekuté formě.

5. Samozavlažovací truhlíky pomohou

Rostliny náročnější na vláhu, což jsou ty bujně rostoucí nebo s většími tenkými listy, často trpí nedostatkem vláhy, zvlášť na slunném místě. Dopřejte jim proto samozavlažovací truhlíky, z jejich rezervoárů si kořeny berou tolik vláhy, kolik potřebují, a zásoba zde vydrží na několik dní až týden. I závěsné květináče a misky dnes již můžete zakoupit v samozavlažovací úpravě.

6. Mulčují se nejen záhony

Povrch půdy v nádobách se vyplatí mulčovat stejně jako záhony na zahradě. Vrstva chrání zeminu před vysycháním a přehříváním, a navíc pěkně vypadá. Použít se dá štěrk, oblázky, písek, keramzit, drcené ořechové skořápky, kakaové slupky, mušle, kůra…

7. Který materiál je nejlepší?

Hliněné květináče rychleji vysychají. Pro rostliny, které vyžadují propustnou lehkou půdu, tedy třeba sukulenty a většinu bylinek, je to však výhoda. Plastové květináče vláhu uchovávají déle, ale o to větší pozor je třeba dávat na případné přemokření. Ty běžné tenké se snadno přehřívají a naopak prochladnou. Glazovaná keramika pěkně vypadá, dobře izoluje a nevysychá tak snadno jako běžné hliněné nádoby.