8 chytrých tipů pro snazší práci s vyžínačem

Jen málokdo pociťuje takovou spokojenost s vlastní zahradou, aby si mohl říct, že údržba je pro něj hračka. Někdy si totiž při zakládání výsadby tak trochu „zavaříme“ sice hezkými, ale poněkud nepraktickými nápady. Špatně položený obrubník, stromky nasázené v trávníku nebo třeba nevhodný terén – to všechno a mnohem víc se může podepsat na množství času a úsilí, které v budoucnu věnujeme péči o zeleň. Co všechno tedy brát v potaz, abychom si práci s motorovou kosou a křovinořezem zbytečně nekomplikovali?

Foto: Shutterstock

Aby se vyžínač a motorová kosa opravdu staly vašimi perfektními pomocníky, měli byste na ně myslet a zahradu jim určitým způsobem „připravit“. Podobná pravidla ostatně platí také pro zahradní sekačku nebo vertikutátor. Technika se zkrátka všude nedostane, tak jí co nejvíc zjednodušte přístup.

1. Správně položený obrubník

Nejenže pokládání obrubníku klade velké nároky na čas, navíc vyžaduje i „dobré oko“ a pečlivost. Každý obrubník by měl být položený tak, aby nepřekážel údržbě, což znamená, že by jeho horní hrana měla okolní terén převyšovat pouze o několik milimetrů. A jak poznat, zda máte obrubník položený správně? Pokud ano, dá se přes něj pohodlně přejet koly sekačky a také můžete v jeho blízkosti vyžínat, aniž byste poškodili strunu.

Foto: Shutterstock

2. Pozvolný terén

První pravidlo platí vlastně pro všechny typy zahradnické techniky, nejen pro křovinořez a motorovou kosu. Čím pozvolnější terén na zahradě máte, tím snáz posečete květnatou louku, plevel nebo nálety dřevin. Každý strmý svah se naopak stane překážkou – nejen kvůli špatné dostupnosti, ale i proto, že se vám do komplikované údržby nebude moc chtít. Už ve fázi tvorby zahrady si dejte záležet, aby nikde nevzniklo příliš ostré stoupání. A pokud zahradničíte ve svažitému terénu, kde tuto komplikaci jen stěží odbouráte, plochu rovnou osázejte půdopokryvnými dřevinami, aby vám do budoucna odpadlo vyžínání.

Foto: Shutterstock

3. Nikde žádné volné kamínky

Každý, kdo někdy pracoval s vyžínačem, moc dobře ví, že to bez vysokých bot, rukavic, ochranných brýlí a štítu příliš nejde. I na zapojeném trávníku se občas stane, že od struny odlétne kamínek nebo jiný předmět, který se v tu chvíli stane nebezpečným. Při údržbě zahrady tedy nikde nic zbytečně neodkládejte. Na hromádku kamene na louce se totiž rychle zapomene – a totéž platí pro odložené nářadí. Opatrnost se vyplácí i při vyžínání poblíž cestiček vysypaných štěrkem nebo u okraje jezírka.

Foto: Shutterstock

4. Pozor na bodové výsadby dřevin

Ovocné stromy vysazené v květnaté louce patří odjakživa mezi folklor venkovské zahrady, proto se jim úplně vyhnout nedá. Leckdy se bodově vysázených dřevin vzdávat nechceme, a tak se raději smíříme s pracnější údržbou okolní zeleně. Hodí se ale předem vědět, že seč takové louky bude vyžadovat velikou opatrnost. Trávník totiž přirůstá přímo ke kmínku, který by na případné poškození vyžínačem reagoval velmi citlivě. Pokud byste kmen nechtěně poškodili strunou, pro celý strom by to představovalo významné riziko, které by dokonce mohlo zapříčinit i za úhyn rostliny. Vždy ale záleží na vážnosti „zranění“: v případě, kdy vyžínač zasáhne jen malou část kůry, strom ránu dokáže do určité míry zahojit.

Foto: Shutterstock

Pakliže by struna narušila kůru po celém obvodu kmene a rovnou by poškodila i lýko, strom by postupně uschnul. Možností, jak se takovým škodám ubránit, naštěstí existuje hned několik. Na mladé stromky můžete použít různé typy plastových chrániček, kterými se kmínky preventivně zakryjí. Další možnost? Vytvořte osázené závlahové místo. Pokud vám takový pojem nic neříká, jedná se o poměrně praktické řešení, kdy se v okolí kmínku vytvoří menší „záhonek“ s vašimi oblíbenými rostlinami. V podrostu stromů se bude dařit například jahodníku nebo některým bylinkám. Výsadba tak obklopí strom, díky čemuž louka nebo trávník nebude zarůstat až k němu. Osázené místo vám ale pochopitelně údržbu neusnadní – opět si bude žádat, abyste se o něj starali. Pokud hledáte spíš méně pracný preventivní krok, vyměňte výsadbu rostlin za mulč. Když záhon zamulčujete, neporoste zde ani plevel, ani trávník.

5. Chytré tvary se vyplatí

Žádná technika si tak úplně neporadí s nedostupným zákoutím – i kdybychom jí dali tu nejkvalitnější možnou obsluhu. Taková nedosečená místa se pak nechávají postupně zarůst nebo nám nezbývá, než je ošetřit ručně, což se ale opět podepisuje na náročnosti údržby. Při plánování zahrady berte v úvahu, že i křovinořezem se vám bude mnohem lépe opečovávat zahrada s oblými tvary výsadeb. Jestli záhonům dáte formální, nebo víc „zvlněnou“ podobu, záleží čistě na vašem vkusu, ale určitě se vyplatí, když se vyvarujete větším zákrutům nebo ostrým úhlům.

6. Poctivá údržba dělá hodně

Pravidelná péče je samozřejmě tím nejlepším, co můžete své zahradě dopřát. Platí to pro vyžínání louky úplně stejně jako pro divoká zákoutí, na která zatím při plánování nedošla řada. Alespoň dvakrát do roka byste se měli pustit do vyžínání, a to nejen na zarostlých částech zahrady, kde se potýkáte s nálety, ale také u louky. Pokud necháváte louku přerůst, zapomenete, počítejte s tím, že rutinní seč v budoucnu nebude stačit. Zaděláte si tím na výrazně náročnější proces: nemine vás totiž vyhrabání plsti, která se na půdním povrchu nahromadila z předešlých let.

Foto: Shutterstock

7. Trávník musí mít odstup

Třebaže trávník chápeme jako nedílnou součást většiny zahrad, najdou se i místa, kterých by se zelený koberec přímo dotýkat neměl. Na mysli teď máme všechny zahradní prvky, jež potřebujeme udržet čisté: spadá sem nejen okrasné nebo koupací jezírko, ale třeba i zahradní zídky či drobné stavby. Všechny tyto prvky se snažte od trávníku oddělit úzkým „okapovým“ chodníčkem, který vysypete štěrkem nebo kačírkem. Trávník tak dostane jasné hranice, za které neporoste, a vy si ušetříte spoustu starostí při obsekávání takových míst.

8. Rozdělte si zahradu na intenzivní a extenzivní část

Práci s vyžínačem jedni berou jako nutnost, druzí v ní vidí zajímavý relax, při kterém si vyčistí hlavu. Pravdou ale zůstává, že jde o fyzicky náročnou činnost, u které pocítíte každou minutu práce. V případě malé i velké zahrady se vždycky vyplatí, když si pozemek rozdělíte do dvou zón s odlišnou intenzitou údržby. Zatímco zeleni poblíž domu budete věnovat mnohem častější pozornost, vzdálenějším koutům můžete klidně dopřát větší „divokost“.

Vyžínačem pak ovládnete hlavně více zarostlé plochy, které ale rozhodně nemusíte vyžínat často – většinou stačí třikrát až čtyřikrát do roka. Mezi extenzivní část zahrady se pak řadí také květnatá louka, té se pověnujte nejlépe dvakrát do roka v závislosti na kvetení bylin. První seč vás většinou bude čekat koncem května nebo začátkem června, ta druhá přijde v srpnu či v září.

Text: Lucie Peukertová, foto: Shutterstock