1.zmenena-velikost.png

Aby letnění pokojovek mělo smysl

23. 10. 2021
Diskuze (0)
Sdílet

Každý, kdo disponuje alespoň malou zahradou, snaží se pokojové rostliny na pár týdnů vynést ven. Díky přirozenému slunečnímu světlu povyrostou, zesílí a budou zdravější. Aby pozitivní účinky letnění vydržely rostlinám co nejdéle, je třeba dodržovat […]

Každý, kdo disponuje alespoň malou zahradou, snaží se pokojové rostliny na pár týdnů vynést ven. Díky přirozenému slunečnímu světlu povyrostou, zesílí a budou zdravější.

foto Shutterstock

Aby pozitivní účinky letnění vydržely rostlinám co nejdéle, je třeba dodržovat několik pravidel při jejich návratu do obývacích pokojů. Zamezíte tak mimo jiné zavlečení škůdců na další rostliny, které zůstaly uvnitř.

 

1. Začněte včas

Ranní teploty se začínají snižovat už od poloviny září, někdy i dříve, což znamená, že se také blíží první přízemní mrazy. Pokud letníte větší množství rostlin, začněte s přípravou na jejich přemístění dovnitř včas. Prohlédněte je a zjistěte, co která potřebuje. Rychlý přesun během jediného odpoledne květinám nepomůže.

 

2. Nebojte se přesazování

Některé pokojovky bývá třeba ještě před návratem do bytu přesadit, ačkoli se tyto práce běžně dělají na jaře. Jestliže je jejich květináč malý, kořeny vylézají odtokovým otvorem nebo se rostlina vyvrací, musíte to zvládnout ještě před přenesením dovnitř. Bez přesazování vydrží především mladé květiny a zjara zakořeněné řízky.

 

3. Pozor na choroby

Než rostlinu přemístíte, pečlivě ji prohlédněte, zkontrolujte i spodek květináče, kde se mohou ukrývat drobné páskovky nebo slimáci. Staré a zažloutlé listy odstřihněte, prohlédněte i místa, kde přiléhají ke kmínku či stonku, takzvané báze. Bývají zde ukrytá vajíčka škůdců anebo známky napadení houbovými chorobami. Na rubu listů můžete narazit i na pavučinky svilušek, což jsou drobní roztoči, kteří nejen poškozují listy, ale i přenášejí virové choroby. Všechny postižené rostliny dejte stranou a ošetřete je po skupinkách vhodným ochranným prostředkem.

 

4. Doplňte substrát

Nejen u rostlin přesazených na jaře se slehne substrát na povrchu. Doplňte ho. Zeminu však nestačí do nádoby jen nasypat – povrch půdy nejprve narušte, aby se obě vrstvy spojily a promísily. Tento krok je důležitý u velkých solitér, které se již nepřesazují každý rok, jako jsou fíkusy, dracény, pokojové lipky, palmy či šeflery. Aby se nový substrát nevyplavoval, po slehnutí ho překryjte a zatižte drobnými oblázky.

 

5. Pozor na květináče

Prohlédněte květináče, zdali nejsou prasklé, což se při přenášení snadno stane. Také podmisky mohou být poškozené vahou letněné rostliny, hlavně pokud stojí na nerovném povrchu. Květníky, a to hlavně ty velké, zkontrolujte i zespodu. U všech povrch očistěte kartáčem, aby nebyly zastříkané od bláta.

 

6. Čisté rostliny

Při pobytu venku mohou být listy květin zaprášené, pokryté pylem nebo třeba medovicí. Dopřejte jim proto jemnou sprchu a otřete je měkkým hadříkem, aby neměly dýchací otvory na spodní straně zanesené. Tato jednoduchá kúra jim velmi pomůže a zároveň usnadní aklimatizaci na vnitřní prostor.

 

7. Ukončete hnojení

Zkracující se den způsobuje i pozastavení růstu květin. Proto není třeba je od konce září pravidelně hnojit. Výjimku ale tvoří druhy, které kvetou v zimě, jako například azalky. Mají už nasazená poupata, a hnojivé zálivky jim naopak prospějí.

 


Šok z přesunu

Často se stává, že bezprostředně po přenosu dovnitř listy pokojovek začnou žloutnout nebo opadávat. Nebojte se, jde jen o přirozenou reakci na změnu světelných podmínek. Zpravidla se to týká vždy jen nejstarších listů. Asi za dva týdny si pokojové rostliny zvyknou.

Kategorie: Zahrada
Tagy: Flóra na zahradě
Sdílejte článek

Diskuze