Aby na jaře krásně kvetly…

Jak bude vypadat zahrada na jaře? Pokud si přejete, aby zde krásně kvetly ocúny, tulipány, narcisy a později třeba lilie a další cibuloviny, je správná doba pro jejich výsadbu.

Nerine

Cibuloviny se hodí opravdu na každé místo v zahradě – musíte ale vybrat to správné. Snadnější máte situaci u druhů, které se pravidelně vyrývají, a pokud se jim jednu sezonu nedaří, přesadíte je jinam. To platí pro tulipány, mečíky, hyacinty, případně narcisy. U ostatních, které na místě porostou řadu let, je vždy dobré znát jejich nároky na pěstování. Nebudete se o ně muset tolik starat a rostliny zde vydrží dlouho pěkné.

Modřenec

Linope

Nároky na péči

Málo náročné jsou takzvané drobné cibuloviny, které nejčastěji rozkvétají od března. Rostou většinou pod listnatými dřevinami, miniaturní narcisy se hodí i na skalky, bledule k potokům, krokusy a sněženky se často vysazují v trávníku. Dále se do této skupiny řadí bledule, talovíny, ladoňky, křivatce, modřence, ocúny, kandíky, modřenky neboli puškinie, botanické druhy tulipánů a narcisů a nízké typy řebčíků.

Tulipán

Narcis

Klasické záhonové druhy, jako jsou narcisy, hyacinty a tulipány, vyžadují místo na slunci s kyprou půdou bohatou na humus. Záhon proto před výsadbou vylepšete organickým hnojivem a živiny cibulovinám dodávejte i v sezoně, ale také střídejte místa, kam je v zahradě dáte. Při přesazování oddělte malé dceřiné cibulky od velkých se základy květů. Nejvíce pacibulek tvoří tulipány, méně narcisy. U hyacintů se s nimi naopak setkáte jen výjimečně. Tato pravidla platí nejen pro zahradní kultivary tulipánů a narcisů, ale i hyacinty, řebčík královský a ladoník.

Lilie

Řebčík

Speciální a náročné cibuloviny

Existuje také skupina náročných cibulovin, o něž se musíte starat jinak než o běžné zahradní druhy. Často vyžadují zvláštní podmínky pro přezimování nebo úpravu půdy, zimní nastýlku či každoroční výsadbu. Druhům pocházejícím z polopouštních oblastí zajistěte kvalitní drenáž, jinak přes zimu snadno uhnijí. Rašící puky často ohrožují pozdní mrazíky, potřebují tedy chránit vysokou nastýlkou i zjara. Do této skupiny se řadí lilie, mečíky, lycoris, nerine, litoška, montbrécie nebo ixiolirion.

Česnek

Křivatec

Správná výsadba

Všechny cibuloviny mají jednu společnou vlastnost – květy se zakládají o sezonu dříve, když se rostliny zatahují po odkvětu. Proto byste měli vysazovat jen velké a dobře vyvinuté cibule. Získáte je v obchodech, ale můžete si je vypěstovat i na zahradě, budete-li věnovat čas pravidelnému vyrývání a třídění. U cibulovin je už v okamžiku výsadby rozhodnuto, zda pokvetou. Pozdější péče na tom nic nezmění.

Puškinie

Ladoňka

Důležité je také zvolit správný termín výsadby. Platí to hlavně pro druhy, které nemají cibule dostatečně chráněné obaly a jsou ohroženy vysycháním. Také pozor na drobné cibulky sněženek nebo bledulí, ty je nejlépe přesazovat hned z místa na místo. Naopak třeba tulipány, které mají více slupek, mohou do půdy ještě na počátku listopadu, delší skladování jim zpravidla neublíží. Pokud cibuloviny kupujete, dodržujte vždy termín výsadby uvedený na balení.

Cibuloviny se vysazují v těchto měsících:

srpen – ocúny, liliochvostec, kandíky
září – narcisy, řebčíky, modřence, talovíny, ladoňky
říjen – tulipány, hyacinty, snědky k řezu, česneky, modřenky (puškinie), krokusy
duben – mečíky, montbrécie, tygřice, křín, frézie

Krokus

Sněženka

Do košíčků, nebo volně?

Přesazování zjednoduší mělké plastové či drátěné košíky určené právě pro výsadbu cibulovin. Rostliny není díky nim obtížné v záhonu najít, i když jsou už zatažené. Nezplaňují a do okolí se nešíří jejich drobné dceřiné a většinou nekvetoucí pacibulky. Umožňují také snadnější třídění podle odrůd, pokud třeba chcete ty drobné dopěstovat do kvetoucí velikosti. Díky košíkům lépe udržíte cibuloviny v trsech a skupinách, což oceníte nejen při zakládání trvalkových záhonů. Chrání také cibule před hlodavci.

Hyacint

Litoška

Jsou však situace, kdy je lepší cibuloviny pěstovat bez košíků – například při výsadbě krokusů do trávníku, chcete-li vytvořit husté pásy a lemy nebo jestliže si přejete mít jednolitou plochu třeba z květů z liriope a bledulí. Nedávají se ani pod stromy, kam se vysazují třeba sněženky, které zde chcete mít víceméně trvale.

Ixiolirion

Jak postupovat při výsadbě do košíku:

• Velikost výsadbového košíku by měla být taková, aby kolem cibulí zůstalo několik centimetrů volného místa.
• Vykopejte jamku tak velkou, aby se do ní vešel košík. Vložte ho prázdný dovnitř. Na dno přidejte několik centimetrů zeminy, pak vložte cibule, které nesmějí přijít přímo na plastová či drátěná žebra.
• Poté místo zasypte a půdu přitlačte, pozor, nesmí zde vzniknout prohlubeň, v níž by se držela voda.
• Na místech s těžkou jílovitou půdou se košíčky ještě podsypávají drobným štěrkem, abyste minimalizovali houbové choroby anebo aby vám cibule neuhnily.

Ladoník

Hloubka výsadby

Hloubka výsadby se řídí velikostí cibulí – měla by odpovídat trojnásobku jejich největšího rozměru, tedy výšky nebo šířky.

Nejhlouběji, tedy asi 20 centimetrů pod povrch, se sází:

zejména robustní druhy, které se pravidelně nevyzvedávají z půdy, jako je třeba řebčík královský, ladoník, litoška, česnek obrovský, ale i ocún.

Střední hloubka 15 centimetrů vyhovuje:

nejširší skupině zahradních kultivarů tulipánů a narcisů, hodí se i pro hyacinty, mečíky, lilie či řebčík perský.

Méně než 10 centimetrů postačí:

většině drobných cibulovin, jako jsou modřence, bledule, sněženky, drobné česneky, kandíky, řebčíky kostkované, ladoňky, křivatec, snědek okoličnatý.

Tip redakce

Proč jsou cibule z obchodu tak velké?

Při nákupu sadby v obchodech zjistíte, že cibule bývají o mnoho větší než vaše na zahradě. Je to proto, že zahradnické podniky se specializují právě na pěstování sadby, tedy jen cibulí, nikoli květů. Ty se proto hned po vybarvení odlamují, aby všechny pro život důležité látky a živiny směřovaly do cibule. Na zahradě je důležitější než velikost cibule, aby rostliny krásně kvetly.

Dagmar Cvrčková, foto Shutterstock a profimedia.cz

Uložit