Aby rostliny v nádobách přežily zimu
Bylinky, květiny či dřeviny v nádobách jsou přirozenou součástí zahrad, své místo nacházejí také na terasách nebo balkonech, kde vytvářejí příjemné soukromí a zvlášť v bytových domech bývají jedinou zelení. Pokud i vy jste vlastníci těchto […]
Bylinky, květiny či dřeviny v nádobách jsou přirozenou součástí zahrad, své místo nacházejí také na terasách nebo balkonech, kde vytvářejí příjemné soukromí a zvlášť v bytových domech bývají jedinou zelení. Pokud i vy jste vlastníci těchto rostlin, pamatujte na jejich správné zazimování. Způsob, jakým je připravíte na konec sezony, totiž výrazně ovlivní jejich život v dalších letech.
Při výsadbě rostlin do nádob se často bere jako samozřejmost, že si poradí i se specifickými podmínkami během zimy a nezničí je ani nízké teploty. Ne každá rostlina ale v takovém prostředí přežije, často dojde k poškození kořenů, protože ty bývají na pokles teplot poměrně citlivé. Květiny a dřeviny v kontejnerech a nádobách mají k dispozici pouze omezené množství substrátu, který představuje jejich jediný životní prostor. Pokud není nádoba vhodně upravena k přezimování venku, při výrazném poklesu teplot celý kořenový systém promrzne a začnou odumírat částí zodpovědných za absorpci vody spolu s rozpuštěnými živinami. Následky nejsou většinou viditelné okamžitě, především u stálezelených rostlin to poznáte spíše až v předjaří nebo i později, kdy už může být na záchranu pozdě. Proto nepodceňujte přípravu hrnkových rostlin v tomto období. Máte na výběr hned několik možností, jak to udělat, a žádná z nich není ani složitá, ani časově náročná. Na trhu se objevuje mnoho materiálů, díky kterým vaše výsadba přežije zimu v nádobách bez úhony.
Když dostává přednost estetika
Existují dva základní způsoby zazimování nádobových rostlin – zevnitř a zvenku. První varianta představuje účinné a zároveň estetické řešení, kdy se izolační materiál vkládá do vnitřního prostoru nádoby. Výhodou této technologie je nenápadnost, proto se tento způsob hodí všude tam, kde nesmí být z různých důvodů zazimování a použité materiály vidět na první pohled.
Jestliže se pro něj rozhodnete, použijte polystyrénové desky o minimální tloušťce dvacet milimetrů. Hodí se především do nádob pravidelných „hranatých“ tvarů. Desky se nařežou na přesný rozměr a přitisknou k vnitřní straně stěn. O tepelnou izolaci dna se postará drenáž z keramzitu nebo hrubého štěrku. Máte-li pocit, že izolace není dostatečná, její účinnost můžete zvýšit tím, že jak polystyrén, tak drenáž překryjete vrstvou silné geotextilie. Ta zároveň přefiltruje zálivkovou vodu stékající z výsadbového substrátu, takže nedojde k zanesení drenáže jemnými částicemi, čímž se výrazně prodlouží její životnost. Vrchní část se doporučuje zasypat až k okrajům truhlíku či květináče mulčem, místo minerálních materiálů raději sáhněte po borce, která je mnohem výhřevnější, takže se bude v nádobě udržovat stabilnější teplota a zároveň se omezí hluboké promrzání i z horní části nádoby.
Ovšem pozor, na tento způsob zazimování byste měli myslet ideálně už na jaře nebo kdykoli jindy při výsadně rostlin, neboť do značné míry ovlivňuje výběr květníku. Pokud totiž zvolíte vnitřní zazimování, musíte počítat s tím, že sice rostliny ochráníte opravdu spolehlivě, ale zároveň zaberou poměrně dost místa v nádobě, které byste jinak využili pro výsadbu. Vždy tedy volte větší nádoby, aby se do nich vešel jak izolační materiál, tak potřební množství substrátu. Tento způsob se zpravidla nehodí pro truhlíky a květníky o malém objemu.
Zazimování zvenku
Druhou zcela odlišnou technologií zazimování je obalení nádoby z vnějšku. Toto jednoduché avšak nepříliš účinné řešení se často používá u malých květináčů nebo tam, kde by bylo dodatečné zazimování pomocí polystyrenových desek náročné kvůli již prokořeněné výsadbě, do které je mnohdy lepší již nezasahovat. Pak dobře poslouží geotextilie o minimální plošné váze tři sta gramů na metr čtvereční, několik vrstev juty či netkané textilie, papírový pytel nebo třeba bublinková folie. U všech materiálů ovšem pamatujte, že se u kmínku rostliny musí ponechat volný prostor pro zálivku a přístup vzduchu k půdě.
Jutové nebo papírové pytle můžete u kmínku svázat, protože jsou prodyšné. Před zálivkou je stačí pouze rozvázat. Bublinkovou folii používejte spíše na izolaci po obvodu nádoby, povrch výsadby je stejně tako v předchozím případě vhodné zamulčovat borkou, která omezí vymrzání nádoby od povrchu.
Nejen mráz škodí
Abyste riziko vymrznutí výsadeb eliminovali co nejvíc, přesuňte nádoby pokud možno na chráněné stanoviště například ke zdi domu, která výrazným způsobem ovlivňuje okolní mikroklima především za slunečného počasí. Pamatujte na to, že nízké teploty nebývají pro rostliny v nádobách jedinou hrozbou, stejně rizikové je také sucho, které je nebezpečné o to více, že bývá spojeno i s poklesem teplot. Rostliny vysazené v nádobách proto v době, kdy půda rozmrzne, pečlivě zalijte, tím předejdete dalšímu riziku odumírání kořenů a později i celé rostliny.
Běžně dostupné materiály pro zazimování:
-
polystyrénové desky různé tloušťky
-
geotextilie o vyšší gramáži
-
juta, jutové pytle
-
bublinková folie
-
papírové pytle
-
bílá netkaná textilie
-
izolace spodní části nádoby – keramzit, štěrk
Foto Lucie Peukertová a Shutterstock Další informace najdete v prosincovém vydání magazínu Flóra.