Aby vám neškodili
Příroda pojem škůdci – podobně jako plevel – vlastně nezná. Je logické, že pokud roste na malém prostoru větší počet rostlin jednoho druhu, brzy se zde objeví organismy, které je přímo konzumují nebo potřebují pro […]
Příroda pojem škůdci – podobně jako plevel – vlastně nezná. Je logické, že pokud roste na malém prostoru větší počet rostlin jednoho druhu, brzy se zde objeví organismy, které je přímo konzumují nebo potřebují pro svůj život například jako přechodné hostitele. Pokud živočichové najdou takových rostlin dost, snadno se přemnoží. V přírodě jde o přirozený stav, ovšem člověk, který zpravidla očekává z velkého množství rostlin velkou úrodu nebo velkou záplavu krásných květů, se snaží tuto situaci změnit. Co tedy udělat, aby sklizeň byla co největší?
Způsobů, jak chránit rostliny před savými a žravými škůdci, existuje více. Množství škůdců omezíte například společným pěstováním různých druhů rostlin. Je třeba vybrat takové, které se k sobě hodí a vzájemně si prospívají. Přirozenými škůdci jsou ptáci. Mnoho pěstitelů zpravidla k hubení těchto loupežníků volí chemické přípravky, mezi jejichž přednosti patří hlavně snadná aplikace a rychlý účinek.
Když vyhrává jednoduchost
Na první pohled je to jednoduché – dojdete do obchodu s potřebami pro zahrádkáře, koupíte si přípravek proti škůdcům, rostliny postříkáte a máte po starostech. Ano, ale pokud mají tyto přípravky splnit vaše očekávání, je třeba dodržovat určitá pravidla.
Zapomeňte na univerzální přípravky a pořiďte si výrobky podle toho, jaké rostliny pěstujete a před čím je chcete chránit. Například na trhu najdete přípravek Decis Protech, u něhož je jednou označení okrasné rostliny a podruhé ovoce a zelenina. Nepatrný rozdíl v určení ale nepodceňujte. V prvním případě se totiž neuvádí ochranná lhůta, protože okrasné květiny se nekonzumují, ve druhém je třeba si důkladně přečíst návod a důsledně dodržovat dobu, během níž se plody nesmí konzumovat.
Je také nutné dobře načasovat aplikaci přípravků, protože nefungují po celý život škůdce, ale maximálně působí jen v určité fázi. Například při boji se mšicemi můžete využít přípravky na hubení vajíček, pro píďalky se zase hodí výrobky ničící housenky. Správně určit, v jaké fázi vývoje se škůdce nachází, je proto pro úspěch ošetření zásadní. Přípravek na hubení vajíček nebude moc účinný na housenky a naopak.
Pamatujte na to, že účinnou složkou insekticidů jsou chemické látky. Proto je třeba dodržovat správné používání a dávkování podle doporučení výrobce. Tím, že zvolíte nesprávný typ, a proto ho dáte raději více, rostlinám ani zahradě celkově neprospějete – právě naopak.
Oleje také pomohou
V obchodech můžete objevit i některé ekologické přípravky založené na bázi olejů, které svými fyzikálními vlastnostmi způsobí uhynutí škůdců. Nežádoucí organismy se nejčastěji udusí, protože oleje jim ucpou vzdušnice či dýchací cesty.
Hmyz mají rostliny rády
Hmyz je pro úrodu nepostradatelný, zvláště bez včel a dalších opylovačů byste se ovoce ani některé zeleniny nedočkali. Ovšem i další druhy hmyzu jsou rostlinám prospěšné, zvlášť pro jejich zdraví. Známé jsou třeba nejrůznější dravé larvy slunéček, škvoři, ale i brouci žijící v půdě, kteří se živí některými druhy škůdců.
Ptactvo vám pomůže
O zdraví malých soukromých zahrad se mohou postarat i ptáci. Zatímco velká pole jsou pro zpěvné ptactvo nedostupná, protože zde nemají místo na hnízdění a žití, zahrady s ovocnými i okrasnými dřevinami mohou být zázemím pro řadu druhů, které vám výrazně pomohou s ochranou proti hmyzu. Osvědčený postup, jak udržet rostliny zdravé, je nabízet ptákům dostatek budek na hnízdění a krmítek a udržovat zahradu pro ně celoročně lákavou.
Nejčastější škůdci
SAVÍ ŠKŮDCI
* Mšice – škodí nejen sáním, ale jimi vyloučená medovice je příčinou i druhotné nákazy černěmi, které znehodnocují úrodu.
* Molice – ničí hlavně skleníkové plodiny. Pro venkovní je nebezpečná přemnožená molice vlaštovičníková, které napadá košťáloviny.
* Třásněnky – sáním ničí nejen zelené části rostlin, ale poškozují i květy – například u mečíků. Nebezpečné a záludné je také jejich přežívání v suchých obalech cibulí mečíků a lilií.
* Svilušky (entomologicky jde o roztoče, nikoli o hmyz) – jde o nejhorší škůdce skleníkových okurek, bez zásahu dokážou za pár týdnů zlikvidovat celou úrodu. Dá se proti nim zasáhnout i biologicky, konkrétně nasazením dravých roztočů, chce to ale zkušenost a jistou předvídavost.
ŽRAVÍ ŠKŮDCI
* Lalokonosci, chřestovníčci – poškozují listy okrasných rostlin typickým vroubkováním, u lalokonosců jsou ale nebezpečnější larvy, které v půdě ožírají kořeny. Zásah proti nim je problematický, vyžaduje hlavně dezinfekci půdy. Proti chřestovníčku liliovému lze použít i insekticidy, účinný je třeba Calypso 480 SC nebo Karate Zeon 5 SC.
* Květilky, plodomorka zelná – tito nebezpeční škůdci jsou také svým vývojem vázáni na půdu, vykusují vzrůstné vrcholky a ožírají kořeny, což vede až k uschnutí rostliny.
* Obaleči, vrtule – škodí na ovoci, napadají mladé, sotva založené plody a způsobují jejích červivost. Larvy vrtule se kuklí v půdě, larvy obalečů i za šupinami kůry či v trávě. Je možné použít lepové desky nejen pro jejich signalizaci, ale i jako prostředek přímé ochrany.
redakce, foto Shutterstock
Více informací se nachází v červencovém vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.