Práce na zahradě může občas vypadat spíše jako válečné tažení než jako činnost, která by měla být zálibou. Neustále je potřeba likvidovat krtince, přemnožené housenky, mery, lalokonosce a další škůdce rostlin. Jako první přicházejí na […]
Práce na zahradě může občas vypadat spíše jako válečné tažení než jako činnost, která by měla být zálibou. Neustále je potřeba likvidovat krtince, přemnožené housenky, mery, lalokonosce a další škůdce rostlin. Jako první přicházejí na pomoc chemické přípravky ve formě granulátů nebo postřiků, někdy je ale nutné řešit potíže více do hloubky. Nerovnováhu mezi organismy na zahradě si totiž často vytváříme sami nevhodnými zásahy a špatně zvolenou technikou pěstování.
Housenky běláska zelného dokážou napáchat velké škody především v zeleninové monokultuře.
V posledních letech velkou část zahrádkářů překvapily změny v distribuci dříve běžně prodávaných přípravků na hubení chorob a škůdců – najednou se nedají sehnat. U mnohých z nich bylo totiž zjištěno silně toxické složení nevhodné i pro jiné organismy než pro ty, pro které byly určeny. Některé prostředky byly zcela zakázány a nové nejsou příliš spolehlivé, protože obsahují nízkou koncentraci účinných látek. Nezbývá proto než zkoušet různé přípravky a hledat ty, které rostlinám pomohou. Existují ale i jiná řešení, která se ovšem většině pěstitelů zdají poněkud složitá a zdlouhavá. Každá nerovnováha v přírodě, a tedy i na zahradě, má nějaké důvody. Mohou jimi být i často používané synteticky vyráběné látky na hubení škůdců. Ty totiž současně hubí i užitečné pomocníky, kteří se za normálních podmínek obtížnými škůdci živí. Mnohdy přitom pomůže chemické postřiky úplně vynechat a pomoci si jinak. Zahradnická společnost naštěstí není slepá k ekologické zátěži, kterou si sami na svých pozemcích vytváříme, a začala hledat nová řešení.
Nastolení rovnováhy
Pokud je vám používání chemických postřiků cizí, nalákejte do zahrady užitečné živočichy,
kteří s obtížnými škůdci zatočí.
Synteticky vyráběné přípravky nedokážou pomoci ve všech případech, škůdci jsou vůči mnohým z nich rezistentní nebo při aplikaci vyhubí i jiné živočichy, kteří budou v ekosystému najednou chybět. Pokud hledáte účinné a poměrně dlouhodobé řešení, vyzkoušejte prostředky biologické ochrany, díky kterým se zbavíte slimáků, lalokonosců, mšic i jiných zahradních záškodníků. Tento systém ochrany zkombinujte s bylinnými jíchami a podporou užitečných druhů živočichů. Do zahrady nalákejte pestřenky, škvory či slunéčka sedmitečná. Těmto i jiným živočichům připravte hmyzí hotely i další přírodní úkryty. Pro nastolení rovnováhy na zahradě je nutné také podpořit rostlinnou diverzitu. Jestliže budete rostliny pěstovat v druhových monokulturách, zvyšujete riziko přemnožení škůdce, který se na velkých plochách jednoho druhu šíří bleskovou rychlostí. Pokud ale budete například zeleninu pěstovat v pestrých polykulturách, docílíte určitého úspěchu. Stejně tak je dobré mezi zeleninu bodově vysadit určité druhy bylinek či letniček odpuzujících škůdce. V permakulturních zahradách je používání jakýchkoli chemických látek vyloučeno. Tyto zahrady založené na přírodních principech si musejí pomoci samy, proto je v nich důležitá již zmíněná diverzita a vzájemné vztahy mezi rostlinami. Zároveň je nutné počítat také s výsadbou některých rostlin navíc. Přestože pak případní škůdci část úrody zničí, zbylý podíl majiteli vystačí. Tento princip však nelze realizovat na malých pozemcích, kde zelenina postačí jen pro majitele zahrady, kteří se tak použití chemických přípravků do určité míry nevyhnou.
Důležité termínyU chemických postřiků je nutné dodržovat předepsané termíny použití. Žádné postřiky proto neaplikujte před deštěm nebo v době nejintenzivnějšího slunečního záření. U jednotlivých přípravků si vždy nastudujte způsob a dobu aplikace. Pokud si chcete vyrábět vlastní bylinné jíchy na hnojení a přírodní postřiky, jste limitováni jen dobou růstu použitelných rostlin. Zatímco kopřivy využívané k výrobě hnojiva jsou dostupné od konce března prakticky až do zámrazu, ochranný postřik ze žlutě kvetoucích vratičů vytvoříte jen během plného léta.
Jak na to
Proti mandelince vyzkoušejte biologickou ochranu v podobě přírodního insekticidního postřiku.
Důležitou prevencí je vytváření druhově pestrých výsadeb, proto i zeleninu pěstujte v polykultuře a mezi sazenice vysazujte užitečné rostliny. Například aksamitník potlačuje půdní háďátka, kopr se nelíbí běláskovi zelnému, levandule mají v nelibosti slimáci a ploštice a řebčík odpuzují hlodavce. Biologická ochrana rostlin má svá pravidla, která je nutné dodržet, protože její prostředky nemají většinou dlouhou trvanlivost nebo je nelze skladovat ve všech podmínkách. Často se totiž jedná o živé organismy, které si rády smlsnou na nepřátelích vaší úrody. Do biologické ochrany se řadí třeba parazitické hlístice, kterými účinně potlačíte obtížné lalokonosce, na něž v minulosti platily pouze silně toxické přípravky nebezpečné i pro vás samotné. Parazitické hlístice rodu Phasmarhabditis zase hubí slimáky, kteří jsou vděčným tématem zahrádkářů v celé republice. Proti smutnicím, mšicím i molicím fungují žluté lepové pásky, které stačí zavěsit v blízkosti rostlin, a se sviluškami si poradí draví roztoči, kteří se aplikují hned poté, co se svilušky na rostlinách objeví. Biologická ochrana rostlin vyřeší také potíže způsobené obalečem jabloňovým, pilatkou jablečnou, strupovitostí i padlím. Většinu těchto prostředků není ale vhodné nakupovat do zásoby. Objednávejte je vždy až po zjištění výskytu škůdců a chorob.FOTO: AUTORKA A SHUTTERSTOCKKRESBA: AUTORKA
Aby zahrada fungovala…Jak na choroby a škůdce
