Aby zelenina plodila co nejdéle

Rajčata, okurky a papriky patří na českých zahradách k nejčastěji pěstovaným druhům zeleniny, i navzdory faktu, že jde o plodiny náročné na péči, výživu, ochranu i práci. Tím spíše chceme, aby v dobré kondici vydržely přes celé léto a potěšily nás dlouhotrvající sklizní.

foto Shutterstock

Pěstitelské snažení o co nejdelší sklizeň domácí zeleniny komplikují odlišné nároky a požadavky jednotlivých plodin. Ačkoli okurky, rajčata i papriky náleží do jedné skupiny, péči vyžadují individuální. Co si tedy přes léto pohlídat a čím podpořit dlouhou sklizeň už od první úrody?

OKURKY NAKLÁDAČKY A POLNÍ

Stanoviště: Pokud se v půdě nachází dost organické hmoty, která vodu váže, netrpí venkovní okurky choulostivostí na kolísání vodních poměrů, takže nevyžadují častou zálivku, naopak ocení spíš delší interval. Bývají totiž náchylné na napadení plísní okurkovou. Při ní dochází k zasychání listů mezi žilnatinou a k jejich uhynutí. Ovlhčení listů od půdy brání nejen střídmá zálivka ke kořenům, ale rovněž pěstování na netkané textilii či sítích. Dobře poslouží i kyprá nastýlka suchou trávou nebo slámou.
Výživa a péče: V sezoně se už většinou nepřihnojují, ale neuškodí jim to, zvláště ve druhé polovině prázdnin. Na zahradě dbáme i na řez, podpoří nejen plodnost okurek, ale také jejich vitalitu a zakládání nových listů. V létě přichází v úvahu už jen zastřihnutí bočních výhonů za druhým či třetím listem, hlavní výhon se zkracuje za čtvrtým listem už v červnu.
Zdravotní stav: Velká listová plocha přináší riziko plísně okurkové (Pseudoperonospora cubensis), která se objevuje ve druhé půlce sezony. Dost pomůže výběr tolerantních odrůd s dobrým zdravotním stavem – například ’Admira F1’, ’Regina F1’, ’Ywonna F1’. Už napadený porost zachrání jen včasný a opakovaný postřik fungicidy (Choroby rajčat a okurek Stop nebo Ortiva, po 10 dnech). Ekologové doporučují postřik nepasterovaným mlékem, v něm obsažený kasein vytvoří na listech vrstvu, která brání proniknutí plísně dovnitř. Největším pomocníkem v boji proti léto chorobě ale zůstává systém pěstování nakládaček na sítích, umožňující osychání a provětrání listů po dešti.

foto Shutterstock

OKURKY HADOVKY

Stanoviště: Pěstují se ve skleníku, kde hrozí letní přehřívání, které jednak omezuje opylení, jednak posiluje podmínky, v nichž se množí svilušky a další typičtí škůdci. V létě byste měli nechávat skleník prakticky neustále otevřený, a navíc chránit rostliny před ostrým sluncem, jehož účinky ještě násobí sklo. Pomůže stínění nebo alespoň bílý nátěr.
Výživa a péče: Hadovky jsou náročné, proto potřebují se zálivkou dvakrát týdně dodat živiny v podobě kapalného hnojiva. Vyplatí se zaštipovat boční výhony za prvním až druhým listem a odstraňovat už odplozené části.
Zdravotní stav: Hadovkám nejvíc škodí sviluška chmelová (Tetranychus urticae). Boj proti tomuto roztoči mívá náročný a leckdy i marný průběh – koncem sezony téměř vždy porost zlikviduje. Oddálit tento moment lze dvěma způsoby – buď biologickou ochranou, kdy se proti ní vysadí dravý roztoč (Phytoseiulus persimilis), který její populaci udržuje na nízké úrovni, nebo chemickým postřikem. Pokud si v červenci vzpomenete na první způsob, bude už skoro pozdě, dodávka roztoče má totiž své zákonitosti: musíte si ho objednat (dodací lhůty začínají na pěti dnech) a brát v potaz, že trvá, než se živočich namnoží do dostatečného počtu. V plné sezoně tedy zbývá jedině ošetření akaricidem Nissorun 10 WP, který zasahuje vajíčka a larvy, dospělé škůdce sterilizuje. Pozor, obě popsané metody nemůžete kombinovat! A která choroba ohrožuje skleníkové okurky? Fusariové vadnutí, při nemž okurka náhle po celé délce svěsí listy a zakrátko uhyne. Popsané postižení se váže na půdu, kde patogeny zapříčiní ucpání cévních svazků v kořenech, a okurka tak vlastně uschne. Tam, kde se fusariové vadnutí vyskytne, je třeba vyměnit půdu za čerstvou (ve velkých provozech se propařuje, na to však na běžných zahradách chybí vybavení). Pokud se objeví, v sezoně už se nedá podniknout prakticky nic, jen postiženou rostlinu vyrýpnout a odstranit.

foto Shutterstock

RAJČATA

Stanoviště: Přednostně se vysazují ven, vlhké prostředí skleníků jim nevyhovuje. Osvědčuje se ale pěstování pod stříškou (na záhonech), nebo pod přesahem střechy (v nádobách), kdy za deštivého počasí oddálíte nástup nejhorší choroby, jež rajčata postihuje, plísně bramborové. Pozor na takzvaná polní rajčata, která rostou jako keříčková. Na příliš výživné půdě často poléhají a rozklesávají se, boční výhony zakořeňují, plody nedozrávají a výnos se snižuje. Tyto keře se bez vyvázání a prosvětlení velmi špatně provětrávají, což zvyšuje jejich náchylnost k nákaze plísní. Pokud jste si je vysadili, hodí se je svázat (ideálně kovovými kruhy pro trvalky), zaštípnout výhony a prosvětlit je. Kompaktní keříčkové odrůdy určené přímo na balkony nebo do nádob ale tuto péči nepotřebují, nechte je tak.
Výživa a péče: Pokud rostou rajčata na hluboce zrytém a dobře vyhnojeném záhonu, nemusíte je přihnojovat. Jiná situace ale nastává při pěstování v nádobách – tady by neměla chybět pravidelná dodávka živin. Zvláště velké rostliny potřebují podpořit, aby nasazené plody vyživily. Pokud se vyskytne zahnědnutí špiček, signalizuje chybějící vápník. V takovém případě je třeba přidat ledek vápenatý nebo ošetřit keře přípravkem Wuxal Kalcium, který dodá tento prvek postřikem, prostřednictvím listů. U rajčat provádějte pravidelnou kontrolu, při které nejen vyštipujete zálistky, ale také odstraníte listy s nejasnými známkami poškození nebo nákazy. Pokud takové najdete několikrát po sobě, přistupte k preventivnímu ošetření proti plísni.
Zdravotní stav: Plíseň bramborová (Phytophthora infestans) se šíří za vlhkého počasí a vyšší vzdušné vlhkosti. Všechno, co ji omezí, vám tedy poslouží jako prevence. Kromě už zmíněné ochrany stříškou se osvědčuje i nastýlka slámou, která sníží výpar z mokrého povrchu půdy. Preventivní postřik se používá ve vyšších, a tedy i vlhčích oblastech už od konce června, a pokračuje ve 14denních intervalech i v červenci. Doporučujeme střídat přípravky s různými účinnými látkami: v nabídce najdete například Zdravé rajče Plus, Ortiva, Choroby rajčat a okurek Stop či Magnicur Finito.

foto Shutterstock

PAPRIKY

Stanoviště: Zeleninová paprika vyžaduje kyprou, prohřátou půdu. Na těžké hlinité velmi špatně roste a málo kvete i plodí – pokud máte podobnou, prokopejte mezi řádky brázdičky, aby na povrchu lépe prosychala. V případě, že pěstujete jen pár keřů, prospěje, když je vysadíte do nádob. Měli byste se ale vyvarovat přemokření, zalévejte je tedy jednorázově, ale pořádně, jednou či dvakrát za týden.
Výživa a péče: Vážně ji může ohrozit hniloba špiček (podobně jako u rajčat), kterou způsobuje chyba ve výživě – potřebu je dodat chybějící vápník (též Wuxal Kalcium). Zasáhněte, jakmile se deficit projeví, nejlépe ještě na počátku sezony, tedy právě v červenci. Papriky vysazené ve skleníku či fóliovníku plodí velmi dlouho, jejich sklizeň vrcholí až v září, klidně je můžete průběžně přihnojovat až do konce tohoto měsíce. Pokud papriky nepěstujete u jednotlivých tyček, nezapomeňte je včas vyvázat k silnějším oporám na koncích řad. Keře mají pevné, ale při sklizni a pohybu mezi nimi je snadno polámete.
Zdravotní stav: Z plodové zeleniny se pyšní největší odolností, pokud se ale pěstují venku, musíte brát v potaz jejich nároky na teplo. Ve fóliovnících zase bývají často napadány molicemi a mšicemi – poškozují květy a mladé plody paprik, které pak končí pokroucené a nevzhledné. Sotva postižení překročí únosnou mez, je na místě použít také insekticidní postřik, kupříkladu Spruzit, Pest Free či Sanium System. A jakých dalších neduhů si všímat? Síťovitosti nebo korkovitosti plodů. Obojí má na svědomí roztočík široký (Polyphagotarsonemus latus). Kdykoli se tato nepříjemná choroba vyskytne, musíte keříky opakovaně ošetřit akaricidem (Nissorun 10 WP).

CHOROBY:

plíseň bramborová, foto Shutterstock

fusariové vadnutí, foto Shutterstock

nedostatek vápníku, foto Shutterstock

sviluška chmelová, foto Shutterstock

Dagmar Cvrčková, foto Shutterstock