Aby zeleninová zahrada byla stále upravená

Zeleninová zahrada může být upravená a vypadat čistě, jestliže klasické záhony nahradí ty vyvýšené. Doplnit je může i skleník nebo kompostér, který z dřevěných latí vyrobíte svépomocí.

PŘED

Na klasických záhonech nyní majitelé pěstují různé druhy zeleniny. V tom budou moci pokračovat, jen zahrada bude po proměně vypadat lépe.

Rodinná zahrada na venkově slouží především k pěstování zeleniny, ovocných stromů a dalších jedlých rostlin. Má velkou výhodu – kvalitní půdu, která byla v minulosti vylepšována stájovými hnojivy, navíc se nevyčerpala intenzivním pěstováním a díky tomu je stále úrodná do hloubky. Stačí ji tedy obohatit jen kompostem, umělá hnojiva nebo látky, které mají půdu ochránit před škůdci, do záhonu zapracovávat nemusíte.
Chybět zde nebude skleník s cihlovou podezdívkou, částečně zahloubený pod terénem. Obě části střechy doplní okapy ústící do dvou nádrží po obou stranách vchodu. Ty se stanou zdrojem vody pro zálivku. V déletrvajícím suchu je bude možné dopustit z podzemní jímky na dešťovku, kterou je zahrada vybavena. Voda se v nadzemních nádržích ohřeje na běžnou teplotu, která je pro rostliny přijatelnější.

Krásenka zpeřená

Stavba vyvýšených záhonů

Před stavbou záhonů v zeleninové zahradě je třeba celou plochu upravit a připravit, tedy v místech, kde už se nachází trávník, porost sloupnout rýčem a odstranit. Úrodnou půdu vyryjte do hloubky přibližně deset centimetrů a uložte stranou. Dvacet centimetrů vysoké vyvýšené záhony budou z povrchově neošetřených dubových trámů, které je nutné položit na štěrkové lože o tloušťce deset centimetrů. Vnitřní stěny pokryje nopová fólie, aby je ochránila před vlhkou zeminou a tím několikrát prodloužila jejich životnost. Záhony se pak dosypou stranou uloženou půdou, která se obohatí dobře rozloženým kompostem.

Na cesty a další pochozí plochy položte geotextilii o vysoké gramáži, abyste zamezili promísení podkladové zeminy s dřevěnou štěpkou. Ta pokryje celou plochu, majitelé se tak vyhnou pletí cestiček nebo sečení trávníku v těchto místech. Okraje posledních dvou záhonů s borůvkami a letničkami se oddělí od okolí hliníkovou obrubou kotvenou ocelovými hřeby. Zabrání se tak promísení zeminy se štěpkou.

Záplevák podzimní

Kompostér by neměl být daleko

Každá užitková zahrada by měla být naplánována do nejmenšího detailu, aby se usnadnila následná údržba. Protože ze záhonů odstraníte během sezony velké množství rostlinných zbytků a plevele, oceníte co nejblíž v okrajové části zahrady dostatečně velký kompostér. Neocenitelný je ten z latí, které se dají v přední části uvolnit – kompost tak snadno přeházíte nebo vyvezete na záhony.

Bylinky, letničky a hlavně zelenina

Užitková zahrada nabídne dostatek prostoru pro pěstování různých skupin plodin, které však musíte v následujících sezonách střídat, aby se půda jednostranně nevyčerpala. Vejde se sem cibulová, plodová, listová i košťálová zelenina. Jeden z vyvýšených záhonů je vyhrazený pro jednou plodící jahodník, který bude třeba po třech letech obměnit za nové sazenice a dát ideálně na jiné místo. Další poslouží vnoučatům majitelů pro pokusné pěstování. Skleník budou obklopovat různé druhy bylinek, které si poradí i s občasným suchem. A také si z nich připravíte bylinkové čaje, koření a domácí kosmetiku, protože zde porostou měsíček lékařský (Calendula officinalis) a heřmánek pravý (Matricaria chamomilla). Oba patří do skupiny jednoletých bylinek, které se na místě spolehlivě přesévají několik let. Bazalku pravou (Ocimum basilicum) a majoránku zahradní (Origanum majorana) bude nutné na záhon vysazovat každý rok nově.

Třapatka nachová

Kruhový záhon poblíž kompostéru poslouží pro pěstování popínavé zeleniny, například fazolí nebo ačokči, tedy paprikookurky, která poroste po konstrukci z vrbových prutů. Před skleníkem zbývá místo na čtveřici borůvek chocholičnatých. Další ovocné keře rostou v jiných částech zahrady, bylo tedy zbytečné je sázet sem.

Pažitka

Zálivkou to nekončí

Péče o užitkovou zahradu bývá poměrně náročná, záhony musíte od jara do konce léta pravidelně plít a zalévat. Občas potřebují ošetřit proti chorobám a škůdcům, kteří užitkovou zahradu napadají nejčastěji.

Nejnáročnější na péči bude jaro a podzim, kdy si majitelé musejí zajistit potřebná osiva a sadbu, případně také doplnit slámový mulč u jahod a mulčovací borku pod borůvky. Po sezoně přichází úklid a zazimování skleníku. Nemělo by se zapomínat ani na vypuštění nádrží na dešťovou vodu. Po přibližně po třech letech se doporučuje doplnit i štěpku na cesty a další pochozí plochy.

Zelenina ze skleníku

Mnozí zahrádkáři rádi pěstují pouze teplomilné druhy, jako jsou okurky, papriky nebo rajčata. Ty rostou jen ve skleníku. Přesto okolí není třeba nechat zarůst plevelem nebo tady vysít trávník. Vyvýšené záhony z dubových trámů nebo moderního cortenu jsou vhodné i pro pěstování květin. Zajímavě bude vypadat, jestliže na každý záhon dáte pouze jeden druh – z okrasných trav vyberte kavyly péřovité (Stipa tenuissima) nebo třeba metlice trsnaté (Deschamsia caespitosa), které se budou hýbat ve větru a dobře vypadají i po sezoně. Z letniček tady vyniknou sluncovky kalifornské (Eschscholzia californica), krásenky zpeřené (Cosmos bipinnatus) nebo tradiční ostálky (Zinnia elegans). Z trvalek můžete vybrat směsi trvalek na plné slunce. Nenáročné na vodu jsou třapatkovky nachové (Echinacea purpurea), krásnoočko přeslenité (Coreopsis verticillata), záplevák podzimní (Helenium autumnale) nebo poléhavá pupalka velkoplodá (Oenothera macrocarpa), která bude z vyvýšených záhonů převisat.

Lucie Peukertová, kresby a foto autorka, Shutterstock