Ať vás nepřekvapí podzimní mrazík!

23. 10. 2016

Počasí je nevyzpytatelné, a tak se už v září může přes zahradu přehnat předčasný mrazík a během jedné či dvou nocí zničit vaši úrodu. Pokud budete připraveni, snížíte jeho neblahé účinky na minimum a v pěstování […]

Netkanou bílou textilii si oblíbilo už mnoho pěstitelů a milovníků zahrad pro její všestrannost, ovšem při příchodu prvních mrazíků se stává přímo nezbytnou. Pokud ji přehodíte přes záhony a na krajích zatížíte, dovede na nich udržet i o pár stupňů vyšší teplotu, zvláště když použijete dvojitou vrstvu. Půda totiž vydechuje teplo a textilie brání v jeho úniku. Okraje můžete ukotvit kameny, prkny, zasypat je zeminou nebo posečenou trávou. Vyšší rostliny ocení zábal z této textilie; díky tomu, že je velmi lehká, neublíží ani tenkým výhonkům. Bílá netkaná textilie propouští světlo, vzduch i vodu, rostliny lze přes ni zalévat. Využít ji můžete i k zimní ochraně choulostivých trvalek –, pro tento účel se prodává také silnější a odolnější varianta.

Další možností ochrany je zahradnická fólie, již lze přes záhony přetáhnout na obloukové konstrukci, rajčata a papriky ochrání plastové pytle a tunýlky. Na rozdíl od textilie ale musíte myslet na dostatečné proudění vzduchu. Konstrukci lze samozřejmě potáhnout i prodyšnou textilií.

Rostliny před nízkými teplotami ochrání fólie, kterou natáhněte například na obloukovou konstrukci.

Vyhřívané pařeniště

Pokud si na konci léta založíte poctivé pařeniště, bude ho hnůj, napěchovaný do jámy pod vrstvu zeminy, vytápět po celý podzim. Můžete sem přesadit nedorostlou zeleninu ze záhonů, roketu nebo salát k řezu listů lze dokonce ještě vysít. Když přijdou mrazíky, vyplatí se pařeniště na noc svrchu překrýt slámou, rohoží, starou dekou, zkrátka čímkoli, co zabrání úniku tepla. Izolační vlastnosti skleněného, polykarbonátového nebo plexisklového krytu, který pařeniště chrání svrchu, zvýší ve dne i v noci také bublinková fólie.

Nastřádané teplo

U jižně orientované zdi, která přes den akumuluje teplo, se mráz zeleniny ani květin dotknout nemusí, zatímco o kus dál na záhonech vystavených studenému větru je sežehne. Když zeleninu u zdi na noc pro jistotu ještě zabalíte – ode zdi ji izolovat nemusíte, jen od okolního prostoru –, bez újmy překoná první mrazíky a plody budou ještě dlouho dozrávat v podzimních paprscích. Mnozí pěstitelé nedají dopustit na kamínkový mulč nebo i větší kameny šikovně umístěné mezi rostliny. I ony přes den akumulují a v noci vyzařují teplo, pokud je slunečné počasí. Když takové záhony na noc překryjete netkanou textilií, jako byste rostlinám trochu přitopili. Ze stejného důvodu jsou při příchodu mrazíků výhodou pultové skleníky přiléhající ke zdi. Přes den zeď akumuluje teplo, v noci ho vyzařuje zpět. Když máte skleník volně stojící, můžete si kamením vyložit alespoň cestičky.

Dozrají v kuchyni?

Pokud je zahrada vystavena drsnějšímu podnebí nebo nemáte čas rostliny před mrazíky balit a překrývat, zachráníte mnohé včasnou sklizní. Ostatně téměř zralá rajčata a papriky můžete pro jistotu sklidit, i když se rostliny chránit snažíte. Mají totiž skvělou schopnost dozrát doma – včetně plodů, které jsou ještě úplně zelené. Musí být ovšem dorostlé do patřičné velikosti. Sklízejte je zásadně se stopkou nebo po celých vijanech. Nechte je v pokojové teplotě na vzdušném místě a počkejte, až zčervenají. Dají se také ustřihnout nebo vyrýpnout celé rostliny a zavěsit je kořeny nahoru na mírně teplé vzdušné místo.

Někdo dává přednost zpracování zelených rajčat, ale pozor, obsahují toxický solanin stejně jako listy, stonky a nezralé plody všech lilkovitých rostlin, tedy rajčat, brambor i paprik. Varem se solanin sice částečně rozpadá, ale přesto může především dlouhodobé pojídání džemů a omáček ze zelených rajčat příliš zatížit ledviny i játra a vyvolat otravu.

Tip: Na lísku mezi dozrávající rajčata vložte několik zralých jablíček. Etylen, který vylučují, urychlí jejich dozrávání. Slunce jim také prospěje.

Přirozená ochrana

Mulč chrání půdu před vysoušením a zaplevelením, žížaly a půdní mikroorganismy mají pod touto poduškou lepší podmínky pro život. A to není vše. Při příchodu mrazíků mulč chrání kořeny rostlin a půdu před prochladnutím. I v září se proto vyplatí jakoukoli volnou plochu nebo místa pod a mezi rostlinami zasypávat posečenou trávou, slámou, listím. Pokud hrozí mrazíky, můžete přistlat další vrstvu – ale stále platí, že by měla být vzdušná.

Co raději sklidit?

Kromě teplomilné plodové zeleniny, jako jsou rajčata, papriky, mochyně, fazolky, hrách, dýně, cukety a melouny, je třeba včas sklidit nebo opravdu důkladně chránit i další druhy.
Mráz nesnese květák, brokolice, cibule, řepa ani fenykl. Výhoda je, že je můžete zpracovat i nedorostlé – pořád lepší, než je nechat znehodnotit mrazem.
Zatímco otužilé měsíčky první mrazík nezničí, teplomilné letničky, jako jsou lichořeřišnice, ihned zvadnou. Jejich listy i květy jsou jedlé a zdravé, proto je můžete včas upotřebit do salátu, vydrží chvíli i ve váze. Nasekané listy a květy poslouží i sušené jako pikantní koření.

Koho mráz nespálí?

Nejen o kopřivy se nemusíte bát. Saláty, endivie, kapusty i čínské zelí snesou krátkodobě až šestistupňový mráz, aniž by je poškodil. Přikrývka z textilie jim samozřejmě přesto prospěje.
Zcela mrazuvzdorné jsou černý kořen, kořenová petržel, zimní pórek, špenát, kadeřávek a růžičková kapusta.
Velmi dlouho vydrží na záhonech mrkev – sice už neporoste, ale pokud ji svrchu nastelete, bude uložená podobně jako ve sklepě, pokud nepřijdou opravdu silné mrazy. Při zářijových mrazících proto není třeba sklízet všechny mrkve, a pokud překryjete záhon netkanou textilií, které ochrání i natě, třeba ještě povyrostou.
Jiřinky přes zimu venku nenechávejte, ale první mrazík jim ještě neublíží. Naopak. Nízké teploty nať sežehnou, a teprve pak můžete hlízy vyzvednout a uložit do sklepa.
Pokud zahradu zdobí chryzantémy, budou kvést i navzdory mrazíkům, protože těmto otužilým květinám zima nevadí.