Balíková zahrada aneb Jak zúrodnit netradiční materiál pro pěstování?

Zaujal vás před měsícem nápad Joela Karstena? V aktuálním vydání přikročíme ke konkrétním činům: Balíky už máme sestavené, můžeme začít se zúrodňováním.

Proces zúrodňování trvá dva týdny – podle tohoto údaje si odpočítejte čas, kdy chcete začít s pěstováním, tedy s výsevem nebo s výsadbou. Většinou ono datum spadá do druhé půlky dubna. Vyšší teplota vám umožní zahájit sklizeň i dříve, napoprvé byste se ale měli soustředit hlavně na získání zkušenosti, nikoli na experimentování s (příliš) časnými termíny.

foto Shutterstock

Proces zúrodňování, nebo kompostování?

Jakkoli se vám dvouslovný termín může zdát trochu moc dlouhý, doporučujeme se ho držet a nezaměňovat proces zúrodňování s kompostováním. Kompostování totiž probíhá tak, že materiál přidáváte kontinuálně, někdy i za průběžného promíchávání. Výsledkem je potom hnojivo – v kompostu jako takovém se nic nepěstuje, obsahuje příliš živin. A jak tedy probíhá ono zúrodňování? Rozklad organické hmoty slaměného balíku se uskutečňuje podle zákonů mikrobiologie, nemůžete ho tedy nijak zvlášť urychlit. Pokud použijete rychle rozpustné minerální hnojivo (např. Agro trávníkové hnojivo), celá doba se zkrátí o dva dny, tedy na 12 dní. Když použijete živiny ve formě organické, zúrodnění vám zabere kolem 14 dní, neboť jsou vázány ve složitějších vazbách. Sám autor této pěstební metody používá pro všechny balíky to nejobyčejnější trávníkové hnojivo – svůj postup zdůvodňuje tím, že chce docílit výživy bakterií, nikoli hnojení konkrétních plodin. (U trávníkového hnojiva ale pečlivě čtěte složení a vždy se ujistěte, že do něj výrobce nepřidal herbicid na dvouděložné rostliny).

foto Shutterstock

Základní princip? Voda, živiny a čas

Sycení balíků vodou probíhá minimálně deset až čtrnáct dní, současně se každý den přidává trochu hnojiva s vyšším obsahem dusíku – buď průmyslové NPK (toho vám stačí méně), nebo organické (pak se přidává asi dvakrát až třikrát více). Míru na jeden den představuje kelímek o objemu 150 až 200 mililitrů. Hnojivo se sype na povrch balíků – jako praktickou „vychytávku” lze doporučit kelímek s víčkem, do kterého uděláte větší dírky, abyste mohli sypkým materiálem snadno a rovnoměrně „pocukrovat“ celou plochu. Mírným proudem vody se tyto živiny dostanou dovnitř, kde bakterie mohou nastartovat rozklad. Ten postupně zvyšuje teplotu uvnitř balíku, což poznáte zasunutím dlouhého teploměru (určeného například na maso nebo na zavařování). Pokud používáte skleněný teploměr, měli byste nejdříve vyhloubit otvor, abyste sklo nepoškodili – pomozte si dlouhým kolíkem nebo tyčkou. Rostliny nikdy nesázejte před uplynutím výše uvedené doby, neměly by k dispozici dostatek živin.

foto Shutterstock

Postup zúrodňování

1. den: Na jeden balík použijete buď půl kelímku minerálního hnojiva s vyšším obsahem dusíku (tato dávka odpovídá 120 gramům), nebo tři odměrky organického hnojiva (například granulovaného hnojeú. Dejte si práci s rovnoměrným dávkováním od kraje ke kraji. Pak začněte zalévat, nejlépe hadicí s koncovkou pro jemné rozptýlení kapek. Tlak vody dostane hnojivo i do vnitřních vrstev. První den sláma nasaje nejvíc vody, zalévejte ji až do chvíle, kdy začne vytékat spodem.

2. den: Opět kropte, ale nehnojte. Dobrou službu vám udělá voda odstátá nebo dešťová, cílem je dostatečné provlhčení balíků.

3. den: Zopakujte hnojení jako první den, dávka zůstává stejná – půl kelímku minerálního, nebo tři odměrky organického hnojiva. Odstátou vodou z konve zapravte dávku do balíku.

4. den: Opět pouze zaléváme. Dávka na balík se sníží zhruba na pět litrů, sláma už tou dobou bývá hodně nasáklá.

foto Shutterstock

5. den: Opakujeme hnojení (půl kelímku minerálního, nebo tři odměrky organického), zapravíme polovinou konve dešťové vody.

6. den: Provedeme pouze zálivku vodou. Často se stává, že v tuto dobu začnou balíky vydávat nasládlou vůni – když pod ně sáhnete, ucítíte teplo, které svědčí o nastartovaném rozkladu.

7. , 8. a 9. den: Pokračujte v hnojení, dávku ale omezte na polovinu (čtvrt kelímku minerálního/ jeden a půl odměrky organického). Aplikujte ji každý den a doplňte přiměřeným množstvím dešťové vody – v tuto dobu se mikroorganismy množí nejrychleji.
10. den: Nastává čas, abyste dodali draslík a fosfor. Obsah látek (N, P, K) by měl zhruba dodržet procentní poměr 10:10:10. Nemusíte se ale trápit přesností na gramy, jako měrnou dávku použijte jeden šálek minerálního hnojiva s vyrovnaným obsahem těchto prvků (pozor, jedná se o jiný druh, než jaký jsme použili v úvodu!), nebo tři odměrky organického hnojiva s vyšším obsahem daných prvků. Použít můžete i rybí moučku (fosfor) nebo dřevěný popel (draslík). Zapraví se opět přiměřenou dávkou vody.

11. den: Opět balíky trochu zalijte – pokud se objeví trhliny, naplňte je slámou nebo zahradnickým substrátem.

12. – 17. den: Pokud jste používali minerální hnojivo, už můžete sázet. Pakliže jste dali přednost organickému hnojení, vyčkejte ještě čtyři až pět dní a v mezičase balíky pokropte (každý den).

Dávkování se počítá vždy na jeden balík slámy, souhrnné nároky na zálivku a dodávku hnojiva si tedy propočítejte v závislosti na počtu zúrodňovaných balíků

Po uplynutí této doby se rozklad již nastartoval, bakterie tvoří kompost pro vysazené rostliny (ve slámě najdete černá ložiska), navíc se v balíku výrazně oteplilo. Podmínky pro sazenice tedy doslova připomínají pařeniště – tento efekt můžete ještě zvýraznit překrytím polyetylénovou fólií.

foto Shutterstock

Čas na výsadbu nebo výsev

V samotné slámě by nerostlo nic – další nezbytný krok tedy spočívá v nasypání několikacentimetrové vysoké vrstvy zahradního substrátu, kde osivo vyklíčí. Pokud už vysazujete sadbu (salát, kedlubny, rajčata nebo brambory), lopatkou vyhloubíte jamku a nasypete dovnitř trochu kompostu. První kořeny se tedy rozrůstají v substrátu, delší a silnější už míří do tepla rozkládající se organické hmoty. Právě v tomto kroku oceníte, že si vystačíte s jedním jediným nástrojem – se špičatou lopatkou. Hrábě, rýč, prohazovačku ani motyčku nepotřebujete.

Praktické rady:
• Balíky slámy nepřenášejte, přemisťujte je položené na kusu fólie smykem po trávě. Citelně pomůže i pokropení celé trasy.
• Dobrou službu vám udělá i králičí pletivo, nechané rovnou pod. Nejenže vám usnadní odklízení po sezoně, ale také zabrání hrabošům a hryzcům, aby pronikli do balíků spodem (což se hodí brát v potaz tam, kde se tito hlodavci přemnožili). Pletivo můžete použít několik let po sobě.
• Opory nezapichujte do balíků, raději je zatlučte po párech do půdy těsně vedle nich (lze použít i pár opor na dva balíky ležící vedle sebe).
• Řešíte vyvazování pro rajčata, hrášek nebo okurky? Použijte silný drát natažený ve dvou výškách nad sebou.
• Výborně se vám osvědčí i kari síť umístěná uprostřed balíků. Nezapomeňte ji ale po stranách připevnit k oporám.
• Opory a sloupky můžete instalovat až během zúrodňování, kdy balíky stojí na vybraném místě a už je nikam nestěhujete.

foto Shutterstock

foto Shutterstock

Kolik rostlin na jeden balík?

Když se vám podaří odhadnout správnou vzdálenost mezi rostlinami, docílíte optimálního využití místa a živin, ale i dobré úrody. Přehuštěné porosty dávají výrazně menší sklizeň, příliš řídké zase vedou k plýtvání místem.

Dýně a tykev na uskladnění, rajče 2
cukety a hokaidó, meloun, brambory, lilek 3
chilli papričky, okurka, paprika, kapusta, květák, zelí, růžičková kapusta 4
brokolice, kadeřávek 5
jahodník, pekingské zelí, salát 8
tuřín, kedluben, mangold 12
pnoucí fazole 16
listová hořčice 20
vodnice, špenát, pór, keříčkové fazole 30
mrkev, cibule, hrách, červená řepa (na bulvičky) 50
cibule naťová, potočnice, ředkvičky, rukola 60

foto Shutterstock

foto Shutterstock

Ušetří vám sláma vodu?

Balíky samozřejmě můžete zalévat pomocí tradiční konve, nabízí se ale i využití kapkové závlahy pomocí hadic. Při pěstování na slámě spotřebujete méně vody než na tradičních záhonech, poněvadž jí jen velmi málo odtéká mimo kořenový systém rostlin. Týdenní zálivka v sezoně se odhaduje pouze na několik litrů vody na každý balík. Pokud se rozhodněte pro kapkovou závlahu, hadice nainstalujte ještě před výsadbou a do balíku je přichyťte pomocí drátěných „úček“.

foto Shutterstock

foto Shutterstock

Co po sklizni?

Balíková zeleninová zahrada je sezónní – až sklidíte poslední úrodu, čeká vás odvoz balíků na kompost. Tento napůl rozložený materiál se také výborně hodí pro další rok, kupříkladu do truhlíků, pařeniště nebo nádob. Doporučujeme proto všechen slaměný odpad odvézt do jednoduchého kompostéru z pletiva, kde ještě dozraje. Přeházením a kompostováním se také promíchají vnější vrstvy (kde převažuje sláma) s vnitřními (ty obsahují kořeny a rozložený substrát) vrstvami původních balíků. Nemíchejte ale slámu a zbytky ze zahrady či kuchyně, kompostéry si založte minimálně dva.

Balíková zahrada versus vysoké záhony

Nabízí se srovnání se systémem vysokých záhonů, tedy těch, které se tvoří z různorodého organického odpadu na zahradě – v jejich jádru obvykle najdete pařezy a větve. Na rozdíl od balíků se využívají několik let, podle Joela Karstena vám ale nezaručí tak zdravou úrodu. Zdůvodnění? Autor balíkové metody tvrdí, že rostlinný odpad ze zahrady může být infikován chorobami, zatímco suchá sláma neobsahuje žádné zárodků chorob či škůdců, které jsou často vázány na půdu (fuzariózy, háďátka, květopas, nádorovitost kořenů, květilky a podobně), a tím pádem vám poskytne i zdravější sklizeň. Balíky na druhou stranu kladou vyšší nároky na dobu přípravy, která se nedá nijak zkrátit ani urychlit. Balíkový systém si přičítá body i za to, že pro tento styl pěstování vlastně nepotřebujete žádnou funkční zahradu – využít můžete dokonce i betonové plochy. Joel Karsten se nebojí ani porovnání s dnes tolik populárními vyvýšenými záhony s pevným dřevěným okrajem. Tvrdí, že se tyto geometrické záhony sice mohou pochlubit zdravými rostlinami a sníženými nároky na pletí, ale platí to pouze první rok, poté se již pěstování blíží tradičním záhonům. Jediná výhoda zůstává – pohodlnější pracovní výška.

Zaujaly vás balíkové zahrady? Pokud rozumíte anglicky, nastudujte si webové stránky Joela Karstena: https://strawbalegardens.com/. Koupit si můžete i jeho knihu Zahrada na balících slámy, kterou vydalo nakladatelství Euromedia Group v roce 2016.

Hodí se balíky na ekozahradu?

Sluší se přiznat, že balíkový systém, jenž každoročně vyžaduje, abyste nakupovali materiál zvenku (sláma, substrát, hnojivo), stojí mimo tradiční ekologický pohled. Ekologové naopak stavějí zahradničení na recyklaci organického materiálu, odpadu a půdy na zahradě. Na druhou stranu nelze balíkům slámy upřít fakt, že minimalizují nutnost postřiků proti škůdcům a výrazně šetří čas a námahu.

text Dagmar Cvrčková