Barevné svídy

Svída obecná, syn. svída krvavá

Cornus sanguinea

Nenáročný domácí keř má poměrně velké tmavě zelené listy. Ty se na podzim vybarvují do sytě červené, odtud pochází i jeho druhové jméno. Bílé květy se koncem sezony mění na drobné modravé peckovice s bělavým tečkováním. Oblíbený je i kultivar ´Mietzsch´ s listy bíle mramorovanými a později růžovými.

Tipy pro pěstování: Ocení polostín a spíše vlhčí půdu, ideální je pro ni místo pod stromy, ale poroste skoro všude. Hodí se i pro zpevnění svahů.

Svída výběžkatá

Cornus stolonifera, syn. C. sericea

Široký keř s výškou maximálně dva metry má větvičky tmavě červené, u odrůdy ´Flaviramea´ zelenožluté. V polovině léta se objevují žlutavě bílé květy. Kultivar ´Kelsey´ je nižší, měří maximálně třičtvrtě metru, více se rozrůstá do šířky. Tato svída, jak napovídá jméno, tvoří množství výběžků a kořenových výmladků.

Tipy pro pěstování: Je nenáročná na podmínky, hodí se i pro strmé svahy. Nejraději má ale polostín nebo místo pod vyššími dřevinami.

Svída bílá

Cornus alba

Svída bílá dostala název podle barvy svých zralých plodů. Zajímavější však bývají odstíny výhonů. U nejčastěji pěstované odrůdy ´Sibirica´ jsou výrazně červené. Platí to ale jen pro mladé větvičky, ty starší se proto musejí pravidelně odstraňovat. Další z oblíbených odrůd – ´Spaethie´ – zaujme žlutě lemovanými listy.

Tipy pro pěstování: Nenáročný druh může růst i na plném slunci, ve stínu pomaleji obrůstá. Lze z ní vysadit i volný živý plot nebo ji pěstovat ve skupinách.

Svída sporná

Cornus controversa

Jediná tato svída roste nikoli jako keř, ale řídce větvený nevysoký strom. Pochází z Asie a vodorovné větve má pravidelně uspořádaní do pater. Světle zelené listy se na konci sezony mění na oranžové a například odrůdu ´Variegata´ zdobí výrazné panašování. Bílé květy střídají na podzim drobné modrofialové plody.

Tipy pro pěstování: Zahradní kultivary jsou náročnější, potřebují mírně zastíněné místo s kvalitní půdou, a hlavně dostatek vody.

Dagmar Cvrčková