Bulharsko voní po růžích
Bulharsko je balkánská země, která v posledních letech z pohledu české turistiky prožívá tak trochu znovuobjevení. Dříve stála víceméně ve stínu světáčtější Jugoslávie a později i Chorvatska, dnes se k jejím přírodním krásám Češi ale […]
Bulharsko je balkánská země, která v posledních letech z pohledu české turistiky prožívá tak trochu znovuobjevení. Dříve stála víceméně ve stínu světáčtější Jugoslávie a později i Chorvatska, dnes se k jejím přírodním krásám Češi ale postupně vracejí. Z cest si pak mnozí, tak jako kdysi, vozí flakonky s růžovým olejem, protože růže je téměř erbovní rostlinou Bulharska.
Bulharsko je balkánská země, která
v posledních letech z pohledu české
turistiky prožívá tak trochu znovuobjevení.
Také v českých zemích se růže v různém barevném provedení dostala až do znaků jednotlivých rodů, vzpomeňte si třeba na Rožmberky. Válka růží v Anglii je další dějepisnou událostí, která se k těmto krásným rostlinám váže. Ale pouze v Bulharsku se z růže stal nejen symbol, ale přímo hospodářský artikl, který je s touto zemí nezaměnitelně spojený. Je sice pravda, že ji v poslední době pozvolna vytlačuje levandule, které se v slunném a suchém Bulharsku, na úbočí vápencových hor také mimořádně daří.
Pověstná bulharská růže druhu Rosa damascena se pěstuje na úpatí
vysokých hor v Údolí růží
Hospodářský význam
Pověstná bulharská růže druhu Rosa damascena se pěstuje na úpatí vysokých hor v Údolí růží a poskytuje tu nejjemnější růžovou vůni na světě, která je výrobci parfémů vysoce ceněná. Růžový olej se dá vyrobit i z dalšího druhu růže, a sice z růže stolisté (Rosa centifolia) rostoucí hojně v jižní Francii, která se prodává i u nás v kolekcích historických růží. Její lístky se používají třeba do známých směsí pot-pouri. Z dalších druhů tzv. užitkových růží není možné vynechat růži dužnoplodou (Rosa pomifera) ‚Karpatia‘ a růži svraskalou (Rosa rugosa), jejichž šípky jsou významným zdrojem vitaminu C. Tyto druhy růží se v Česku hojně pěstují zvláště v přírodních a ekologicky pojatých zahradách. Plody se využívají buď k sušení a pozdější přípravě čajů, nebo k výrobě šípkové marmelády a vína. Je pro ně typická menší náročnost na pěstování, půdu i chemickou ochranu.
Nenáročná krása
V poslední době se v zahradách stále více pěstují i růže, které se dříve vysazovaly téměř výhradně v parcích. Důvodů, proč se to dělá, existuje celá řada. Tím hlavním je, že majitelé zahrad požadují takové druhy okrasných květin, které potřebují jen minimum práce, a přesto zahradu zdobí po většinu sezony. A to růže sadové nebo mnohokvěté (floribundy) bezpochyby splňují. Jejich květy bývají často jednoduché, tzv. prázdné, na keřích jich ale rozkvétají postupně i stovky. Keře těchto růží jsou vysoké od 80 centimetrů do zhruba 2,5 metru. Na záhonech v plošné výsadbě zazáří například červená odrůda ‚Brennende Liebe‘ nebo ‚Dortmund‘, růžová ‚Applejack‘ či ‚Dainty Bess‘, žlutavá ‚Spring Gold‘, ‚Arabia‘ nebo dvoubarevná ‚Pretty Sunrise‘ či ‚Violetta‘. Na zahrady se také více než dříve vysazují půdopokryvné růže, které se hodí hlavně do střídmě pojatých výsadeb, ke vjezdům, do nízkých předělů nebo na slunné svahy. Keříky nepřevyšují 70 centimetrů a květy mívají v průměru 6–9 cm. Rovněž v této skupině máte na výběr růže s různou barvou květů – sytě růžově kvete třeba ‚Stadt Rom®‘, červeně s bílým středem ‚Red Yesterday‘, bíle ‚Baletka‘ a žlutě ‚Sonnenschirm®‘.
FOTO: SHUTTERSTOCK
