Časné dřeviny kvetou i na sněhu

Území naší republiky má vlastně veliké štěstí, že průběh zimy není nikdy naprosto jednoznačný a příroda je nevyzpytatelná. Proto i v období, kdy ve volné přírodě nic nekvete, lze v zahradách pěstovat dřeviny, které vás svými krásnými květy potěší i v lednu, pokud samozřejmě není -20 °C.

Je jasné, že se jedná o zástupce čeledí, které jsou v našich krajích spíše hosty a původem patří do poněkud exotických krajin. V následujícím přehledu vám představíme druhy, které se s přírodními podmínkami českých zahrad docela dobře vyrovnaly a často zde výborně prospívají. Jedná se o botanicky přepestrou skupinu, šest představených zástupců patří hned do pěti různých čeledí, mají ale jedno společné – kvetou od listopadu do února. Byla by škoda si je na zahradu nevysadit a nevyužít jejich v našich krajích naprosto nečekaný potenciál krásných zimních květů.

Zimnokvět časný Zimnokvět časný (Chimonanthus praecox)Poznámka: pro teplé polohyZimnokvět splňuje vše, co si od zajímavé dřeviny slibujete. Má neobvyklé, jakoby stříhané květy, které připomínají známější vilín, uvnitř květu vás ale čeká překvapení – výrazná tmavá skvrna. Květy jemně voní a na stromech se objevují již v únoru, takže na sebe strhnou veškerou pozornost. Řadí se k u nás prakticky neznámé čeledi sazaníkovitých, pochází z exotické Číny. Dřevina vytváří široce rozvětvený keř s řídkými větvemi, které téměř nepotřebují žádnou péči. Vyžaduje humózní hlubokou půdu a chráněné místo. Dařit se mu bude třeba u zdi, nikoli ale na přímém slunci. Tato neobvyklá dřevina se hodí jen do teplejších oblastí.	Kalina bodnanská Kalina bodnanská (Viburnum x bodnantense)Poznámka: něžné vonící květy ve svazečcíchV posledních letech se stala tato dřevina doslova hitem nově zakládaných zahrad. Kalina bodnanská je zahradní kříženec kaliny vonné a kaliny velkokvěté a patří mezi zástupce čeledi zimolezovitých. Svoji oblibu si zajistila hned třemi klady. Květy mají něžnou, ale přesto výraznou barvu, krásně voní, a na keřích se navíc objevují už v listopadu či prosinci. Kaliny jsou obecně velice odolné dřeviny a také kalina bodnanská obstojí na běžném stanovišti. Vysaďte ji tam, kde vyniknou její květy – v pozadí by mohly být pěkné jehličnany nebo naopak neutrální jednobarevná zeď. Kalina rychle roste, dorůstá asi do dvou metrů a listy má často tmavě červené.
Jasmín nahokvětý Jasmín nahokvětý (Jasminum nudiflorum) Poznámka: k trelážím a plotůmZástupce u nás málo známé čeledi olivovníkovitých není botanicky příbuzný s naším známým pustorylem s typicky silnou jasmínovou vůní. Ze zahradnického hlediska ale rozhodně stojí za pozornost. Netvoří typické vzpřímené keře, ale jeho tenké čtyřboké výhonky se pnou po opoře nebo převisají. Zlatě žluté květy jsou jeho hlavní ozdobou, objevují se klidně už na počátku prosince a možná vás překvapí, že ani trochu nevoní. Drobné listy raší později na jaře. Jasmín nahokvětý se vysazuje nejčastěji k zídkám či trelážím. Pěkný je v kombinaci s tmavě zeleným břečťanem, který je v zimě trochu nudný, ale drobné kvítky jasmínu ho doslova rozzáří. Jasmín se dobře řízkuje.	Lískovníček chudokvětý Lískovníček chudokvětý (Corylopsis pauciflora)Poznámka: neobvyklé květyZajímavý keř se slabě větvenými větvemi stojí určitě za povšimnutí. Pochází z Japonska a patří do čeledi vilínovitých, proto nikoho nepřekvapí, že stejně jako daleko známější vilín rozkvétá časně zjara. Na trhu se setkáte se dvěma základními typy. Prvním je lískovníček chudokvětý, který vytváří nízké keříky s tenkými větvičkami dorůstající maximálně do výšky 150 cm. Druhým, trochu vzrůstnějším druhem je lískovníček klasnatý (C. spicata), který dorůstá do široce rozložitých robustnějších keřů. Je to dáno i tím, že tento druh tvoří četné kořenové výmladky. Oba druhy mají zajímavé žlutozelené kvítky seskupené do malých hroznů s podpůrnými listeny – trochu připomínají chmelovou šištici. Rozkvétají vždy před olistěním a potřebují chráněné místo. Po zakořenění jsou mrazuvzdorné.
Lýkovec Lýkovec (Daphne sp.) Poznámka: pro skalkyNa zahradě se pěstuje hned několik druhů lýkovců. Jedno mají ale všechny společné – silně vonící květy. Nejčastěji pěstovaným zástupcem je lýkovec jedovatý (čeleď vrabečnicovité), který pochází z Kavkazu a lze ho porůznu jako chráněný najít i ve volné přírodě. Tento druh rozkvétá často už v únoru. Drobnější lýkovec vonný (D. cneorum) bývá ozdobou skalek. Květy má nahloučené do koncových svazečků a keřík pod nimi není v době květu ani vidět. Ve srovnání s předchozím druhem rozkvétá později, v dubnu. Daleko vyšší je lýkovec Burkwoodův, dorůstá do metrové výšky, rozkvétá ale ještě později, až v květnu. Všechny lýkovce potřebují místo na plném slunci a propustnou vápenitou půdu.	Vilín měkký Vilín měkký (Hamamelis mollis)Poznámka: mnoho barevných odrůdVilín se stal symbolem keře, který na zahradě a v parcích kvete navzdory zimě. Paleta odrůd, které si na zahradu můžete vysadit, je hodně široká a čítá desítky odrůd. Střapečkovité květy mohou být v nejrůznějších odstínech žluté, oranžové, cihlové nebo tmavě červené a často i výrazně voní. Vilíny (čeleď vilínovité) tvoří široce rozvětvené keře, mladé větvičky mají měkce chlupaté. Nejlépe prospívají v polostínu v hlubokých propustných půdách, které připomínají stanoviště v údolích severoamerických řek, odkud pocházejí. Na zahradu si můžete vysadit kromě vilínu měkkého i vilín virginský, jehož kůra má léčivé vlastnosti; i jeho květy jsou vonné. Tento druh se také využívá jako podnož pod zahradní odrůdy.

FOTO: SHUTTERSTOCK A PROFIMEDIA.CZ

Časné dřeviny kvetou i na sněhu