Celoroční provoz skleníku

Nejen k přípravě sadby na jaře a pěstování plodové zeleniny od dubna do září využijete dobře vybavený skleník. Vyzkoušejte tyto tipy, jak ho mít v provozu celý rok.

Podzim až předjaří

• Zimování terasových rostlin
Některé druhy terasových rostlin snesou i teploty lehce pod nulou, není je proto třeba přenášet do domu či sklepa, kde nemrzne. Zimu mohou přežít ve skleníku, i nevytápěném. Jde o středomořské druhy, jako je oleandr nebo rozmarýn, nikoli ale olivovník nebo citrusy.

foto Shutterstock

Zima

• Skladování zeleniny
Chráněný prostor skleníku můžete využít přes zimu i k uskladnění kořenové zeleniny, která není tak citlivá na nízké teploty nebo jejich výkyvy, na rozdíl třeba od brambor. Kromě mrkve a pastináku zde uskladněte v ohrádce založenou růžičkovou nebo hlávkovou kapustu, kadeřávek či pekingské zelí. Zelenině ale musíte ponechat kořeny, pak tady vydrží od listopadu do března, než se rozběhne sezona a skleník využijete jinak.

• Hlíva ústřičná
Pěstovat houby v substrátu se dá i v zimních měsících, kdy je vyšší vzdušná vlhkost a nízké teploty, nicméně nemrzne. Nejsnadněji se pěstuje hlíva ústřičná, a to v substrátu z hrubých pilin, slámy či drcených kukuřičných vřeten. Ty se nasypou do pevnějších polyetylenových sáčků, zalijí a naočkují zakoupenou kulturou. Jednotlivé balíčky stojí nebo leží na policích, není tedy třeba využívat plochu záhonů. Buď je můžete nechat nahoře otevřené, nebo uzavřené, pak se nařezávají na několika místech po straně. První úroda vyroste už za dva týdny.

foto Shutterstock

Zima až předjaří

• Založení stromků
Zaskočí-li vás počasí a nestačíte před příchodem zimy vysadit ovocné stromky nebo třeba růže, můžete si prostokořenné sazenice založit do skleníku. Jen dobře přikryjte i korunky, nikoli proto, aby nepomrzly, ale naopak – chráníte je tak před teplem, protože slunce v únoru už může mít značnou sílu, navíc je násobené sklem a výhony by mohly předčasně rašit a kvést. Dřeviny v kontejnerech je lepší přes zimu nechat venku.

foto Shutterstock

Předjaří až jaro

• Míchání substrátů
Malý stolek s deskou ve správné pracovní výšce zjednoduší nejen přesazování a plnění květníků nebo sadbovačů, ale i přípravu vhodných substrátů. Měl by stát u vchodu, abyste zeminu a nádoby snadno vynesli ven a nepřenášeli je přes už vysázené plochy. V sezoně, když začne překážet, ho snadno vynesete ven. Ve velkém skleníku může zůstat natrvalo.

• Příprava hlíz či cibulí
Skleník před startem sezony nabízí vhodné podmínky pro nakličování hlíz begónií nebo i raných brambor. Dá se tady i mořit česnek, mečíky a další rostliny.

foto Shutterstock

Jaro

• Ohřev vody
Zálivka vlažnější vodou dělá dobře zvláště rostlinám v pařeništi nebo čerstvě vysazeným na záhony. Příliš studená oddálí jejich zakořenění, navíc velký rozdíl mezi teplotou vzduchu a vody přivodí rostlinám šok. Ve skleníku, kde je vždy o několik stupňů více než venku, mějte během celého jara dvě tři nádoby s vodou, ohřejí se zdarma.

• Sadba
Ve skleníku si vypěstujete vlastní kvalitní a silné sazenice, a to i v tom nevytápěném. Jen je třeba ho doplnit dostatkem širokých závěsných polic, kam sadbovače či vyseté truhlíky umístíte. Na zemi ležet nesmějí, při otevření jde chladný vzduch zvenku právě sem a pomrzly by.

• Množení pokojových rostlin
Teplo a vyšší vzdušná vlhkost ve skleníku jsou vhodné na vegetativní množení pokojovek nebo později v sezoně dřevin z listových nebo vrcholových řízků. Je pravda, že vhodnou dobou k množení je květen, kdy ale většina zahradníků předpěstovává sazenice plodové zeleniny. Nechte si proto na ně volnou jednu polici nad papriky nebo lilky, které jsou nižší než tyčková rajčata nebo vertikálně vedené okurky hadovky.

foto Shutterstock

Jaro až podzim

• Sběr vody
I menší skleník má střechu o ploše deset až patnáct metrů čtverečních, a pokud na ni instalujete žlaby a okapy, získáte dost dešťovky na zalévání. Nemusíte ji nikam přenášet, využije se hned na místě.

Celá sezona

• Choulostivé květiny
Po celou sezonu lze ve skleníku pěstovat vysoké druhy květin určených k řezu, které by se na záhonu snadno polámaly. Nejčastěji to jsou velkokvěté chryzantémy, které se pěstují z dostatečně zakořeněných řízků neboli odlomků, vysazených do skleníku na počátku léta. Nejenže tak ve vyšších nadmořských výškách uniknou prvním mrazům, které zkrátí jejich kvetení, ale odrůdy s těžkými či jehlicovitými květy nepoškodí déšť a vítr. Jen v teplém a vlhkém prostředí nesmíte zapomenout na pravidelné větrání a jejich kontrolu. Dalším druhem vhodným pro skleníky jsou alstromérie, frézie a rychlené cibuloviny.

• Vinná réva
K pěstování ve skleníku se hodí stolní odrůdy vinné révy, které by ve vyšších polohách dostatečně nevyzrály. Některé kultivary jsou pro to přímo určené, například ´Vitra´, ´Olšava´, ´Pola´ nebo ´Panonia Kincse´. Jedna sazenice potřebuje prostor metr až dva čtvereční. Je třeba počítat s tím, že teplo nutí rostliny k silnému růstu a pěstitelé musí zelené výhony často upravovat a řezat, aby letorosty nebyly přetížené – na jednom by měl růst jen jeden hrozen a mezi révou a skly musí zůstat prostor minimálně třicet centimetrů, a to i od střechy. Pozor také na odlišné zalévání – vinnou révu oddělte od ostatních rostlin, zalévá se totiž prakticky jen třikrát za sezonu – před rašením, než začne kvést a před zaměkáním bobulí – ovšem na metr čtvereční nalijete během několika dnů 150 litrů vody. Jestliže by se zavlažovala stejně jako jiná zelenina, byla by réva ohrožena chorobami listů, nejčastěji žloutnutím.

Nikdy ve skleníku:
• nenechávejte přes zimu zahradní techniku, jako je sekačka, křovinořez nebo postřikovač. Nijak si nepomůžete, protože sezona ve skleníku začíná daleko dřív než pravidelné sečení trávy, takže stejně budete muset stroje někam přemístit. Navíc hrozí únik provozních kapalin, tedy benzinu či motorového oleje.
• neskladujte hnojiva a prostředky pro ochranu rostlin, a to ani biologické. Teplo, zvýšená vlhkost vzduchu a světlo výrazně snižují jejich kvalitu a zkracují dobu použitelnosti.
• nepřipravujte roztoky pesticidů – zbytky z nádob či obalů jsou v uzavřeném prostoru pro rostliny, půdu i vás velkým rizikem.

Dagmar Cvrčková, foto Shutterstock