K zahradě patří i zpevněné plochy, které umožňují procházku za každého počasí. Správně zvolený materiál těchto míst by přitom měl harmonicky ladit a splynout se stávající rostlinnou výsadbou. Jak ale vytvořit zajímavý a netradiční nízkoúdržbový […]
K zahradě patří i zpevněné plochy, které umožňují procházku za každého počasí. Správně zvolený materiál těchto míst by přitom měl harmonicky ladit a splynout se stávající rostlinnou výsadbou. Jak ale vytvořit zajímavý a netradiční nízkoúdržbový chodník bez klasické dlažby?
Pro zachování přírodního vzhledu můžete na cesty použít i šlapáky z vhodně ošetřeného dřeva.
Zpevněné plochy se na zahradě nacházejí obvykle pod altánem nebo jiným venkovním posezením, v blízkosti krbu a grilu nebo v okolí bazénů. Patří k nim ale i cesty vedoucí na často navštěvovaná místa v zahradě. Řešení jejich atraktivity je hodně, ale všechna závisejí na velikosti zahrady, její kompozici a vkusu majitele. Korespondovat by měla nejen s okolní zelení, ale i ostatními zahradními prvky. Současným trendem je minimalizovat betonové plochy. Moderní a často využívané jsou různé štěrky, kamínky, dřevěné trámy nebo pražce, velkoformátové desky, imitace dřeva ve vintage stylu a samozřejmě kámen a cihly. Vše záleží na vkusu a v neposlední řadě i na financích.
Chůze nebo pojezdPřed stavbou je důležité si uvědomit, že zahradní chodníčky nejsou určeny k pojezdu. Pokud po nich chcete jezdit, bude nutné zvolit pevnější podklad a takový typ povrchu, který plánovanou zátěž unese. Pro běžnou chůzi postačí kombinovaný chodník, který ozvláštníte například různorodou velikostí kamenů a kamínků nebo barvou. Přírodní cestičku vytvoříte třeba pomocí kačírku, dřevěných trámů a drobného štěrku. Zapomenout samozřejmě nesmíte na vhodnou lemující zeleň. Stíněné chodníčky kupříkladu elegantně doplní hosty, kapradiny nebo dlužichy.
Správný postup
Dlaždice nebo dlažební kostky všech rozměrů se vždy ukládají do pískového lože.
Nejdříve si vytyčte směr chodníku v příjemné měkké linii. Šířka cesty by neměla být menší než 60 centimetrů. Hloubka se obvykle pohybuje v rozmezí 15 až 20 centimetrů, z čehož drenážní vrstva představuje osm až deset centimetrů. Vykopejte tedy základ přiměřené šířky a hloubky. Na jeho dno uložte podkladovou drenážní vrstvu z písku, drobného štěrku a vše dobře utužte. Vyhnete se tak postupnému sesedání chodníku. Myslete i na správné vyspádování, aby se během deštivých dní netvořily na cestě louže. Při stavbě nezapomeňte ani na obrubníky, usnadní vám sečení trávy a zabrání sesypání vnitřní plochy chodníku. Na drenážní vrstvu pak nasypte vybrané kameny a kamínky. Odborníci doporučují mezi spodní drenážní a horní vysypanou vrstvu položit geotextilii, která zabrání prorůstání plevelů. Jelikož je chůze po ploše s drobnými kulatými kameny nestabilní, vyplňte místa odpovídající vzdálenosti vašich kroků rovnou plochou. Použijte k tomu starší dřevěné trámy z tvrdého dřeva, betonové desky, které dřevo imitují, nebo klasické cihly. Okolí desek můžete vysypat jemnějším štěrkem.
Kombinace s rostlinami
Cesta by měla nabídnout zajímavé pohledy na různé zahradní partie.
S takto vytvořeným chodníčkem lze samozřejmě dál pracovat a zkoušet různé obměny. Místo štěrku je možné vysadit nízké půdopokryvné rostliny, které se využívají jako náhrada za trávník a výborně snášejí suché a slunečné podmínky. Do spár a k vytvoření přírodního chodníčku se hodí například rožec plstnatý (
Cerastium tomentosum), chudina vždyzelená (
Draba aizoides), úrazník šídlovitý (
Sagina subulata), plamenka šídlolistá (
Phlox subulata), rozchodník ostrý (
Sedum acre), mateřídouška časná (
Thymus praecox), stříbřenka stříbrná (
Paronychia serpyllifolia) nebo vrbina penízkovitá (
Lysimachia nummularia). Vybrané rostliny vysazujte jen po obvodě nášlapných ploch nebo po okrajích cest. Takovéto kvetoucí a zelené chodníky se doporučují do větších zahrad a na méně frekventovaná místa. Jde spíše o procházkovou stezku, která může vést kolem zajímavých trvalkových záhonů, pod korunami starých stromů nebo na místo se zajímavým zákoutím či s lavičkou k posezení a odpočinku.
Kameny i dlažební kostkyNa frekventované chodníky, po kterých se určitě projdete i s těžším nářadím, které k zahradě samozřejmě patří, použijte plné a pevnější materiály, do kterých se nebudete bořit. Vhodné je například pokládat ploché kameny přímo do trávníku, kde přirozeně obrostou trávou. Podmínkou je správná pokládka, při níž musí být kámen uložený asi centimetr nad povrchem trávníku. Pokud nášlapné kameny časem zarostou trávou, je nutné je vyjmout a uložit o trochu výš. Další vhodnou alternativou pro přirozený vzhled cest a cestiček jsou žulové nebo vápencové dlažební kostky. Jsou menších rozměrů, a práce je s nimi proto zdlouhavější. Na druhou stranu s nimi vytvoříte přirozenější oblouky, linie a kruhové plochy a v nabídce jsou v množství odstínů a velikostí. Kostky se také výborně kombinují s kamennými deskami a bloky uspořádanými v pravidelné kompozici. K vytvoření podobného chodníku potřebujete opět zhutněné podloží, vrstvu kamenné drtě a vrstvu písku, do které se kostky ukládají. Všechny uvedené postupy a možnosti můžete využít i ke zpevnění podlahy v altánku nebo v okolí krbu. Není nutné za každou cenu investovat peníze do drahé dlažby, i popsané chodníčky splní svůj účel. Navíc vypadají přirozeněji a při správném postupu vydrží opravdu dlouho.FOTO: AUTORKA, SHUTTERSTOCK A THINKSTOCK
Chodníky, cestičky a stezky
