Choroby a škůdci okurek

Chorob a škůdců, již škodí na okurkách, existuje celá řada. Na záhonech to je nejvíce plíseň okurková a ze škůdců mšice a klopušky. Ve skleníku pak rovněž plíseň okurková, vadnutí, mšice, třásněnky, molice a svilušky.

Chemické a biologické přípravky, ale také pěstování odolných odrůd – to jsou nejúčinnější způsoby, jak chránit okurky a dočkat se bohaté úrody. Víte, který zvolit?

Klopuška

Pěstování na zahradě

• Plíseň okurková ničí tuto zeleninu už pětatřicet let. Chorobě se můžete bránit chemickými prostředky, kterých je na trhu dostatek, nebo pěstováním odolnějších odrůd – například Regina F1, Admira F1, Viola F1, Karolina F1, Aurea F1, Viktorie F1, Natalie F1 a podobně. Sice nejsou vůči plísni rezistentní, ale pokud je napadne, rychle obrůstají a dál plodí. Pomůže i urychlení sklizně, například předpěstováním sadby, zakrytím po výsevu nebo nakličováním. Plodit začnou až o dva týdny dříve a vy stačíte zavařit o padesát až sto sklenic více, než přijde plíseň. Také vlhkost listů urychluje napadení plísní, proto rostliny nezavlažujte na listy, ale jen ke kořenům.

• Mšice – s nimi si obvykle poradí jejich přirození nepřátelé, tedy slunéčka, zlatoočky, pestřenky a dravé ploštice. I když mšice v porostu najdete, není obvykle třeba proti nim nic dělat, protože se na rozdíl od pěstování ve skleníku nebo fóliovníku nepřemnoží tak, aby rostlinu zahubily.

Klopuška

• Klopušky – jako škůdci okurek na záhonu se projevují až v posledních několika letech. Nejde přitom o nějaký nový druh, ale o běžného škůdce, který se na okurkách objevuje nyní více než kdy před tím. Klopušky poškozují sáním vegetační vrcholy a mladé listy, ty se deformují a rostlina silně omezuje růst. Jsou-li rostliny napadené hodně a brzy, tedy ještě před květem, doporučuje se použít proti škůdci insekticid, například Karate. Ochranná lhůta v tomto stadiu nevadí. Bohužel se tím také omezí sluníčka, zlatoočky a ostatní přirození nepřátelé, takže insekticidy zvolte opravdu jen při velmi silném napadení. A zároveň podpořte růst rostlin přihnojením ledkem, dostatkem vody a samozřejmě ideálně i teplým počasím.

Klopuška

Pěstování ve skleníku

• Plíseň okurková – platí podobná ochranná opatření jako na zahradě. Ovšem ve skleníku je důležité a základní omezit dobu, po kterou jsou listy vlhké, tedy nejvíce ohrožené napadením a šířením plísně. Proto byste k pěstování měli využít takzvaný vertikosystém, kdy je rostlina vedená do výšky na provázky, sítě a podobně, díky čemuž listy rychleji osychají. Zalévat byste měli výhradně kapkovou závlahou nebo hadicí ke kořenům, nikdy na listy. A nezapomínejte ani na dostatečné větrání skleníku i za chladnějšího počasí – jednak to pomůže opět k osychání listů a jednak tak otevřete přístup včelám, opylovačům.

• Vadnutí okurek a hlízenka obecná – pro mnohé pěstitele působí toto onemocnění jako záhada. Ráno je rostlina krásná, kolem poledne zvadne, i když má vody dost, přes noc se opět vzpamatuje. To se opakuje několik dnů a poté uhyne. Stonek půl metru nad zemí je přitom na povrchu úplně suchý, někdy tady objevíte bílý povlak a malé, asi pětimilimetrové černé kousky podobné koksu – právě těmito takzvanými sklerocii se choroba rozšiřuje. Houby, které ji způsobují, se vyskytují v půdě. Proto je nejlepší odstranit zeminu do třiceticentimetrové hloubky a nahradit ji novou, nejlépe ornicí z pole, nikoli ze zelinářské zahrady. Existují ještě jiné způsoby, jak se škůdci bránit – pomohou půdní pesticidy, například Previcur. Anebo jak okurky, tak i rajčata a papriky pěstovat v plastových pytlích nebo jiných nádobách naplněných patnácti až dvaceti litry rašelinového substrátu. Další, i když složitější možnost nabízí roubování okurek na tykev fíkolistou.

Klopuška

• Mšice, třásněnky a molice – ve skleníku se nelze spoléhat, že je zlikvidují jejich přirození nepřátelé. Pomůže proto chemická ochrana. Ale dobu, kdy je už nutno stříkat, můžete značně oddálit nebo úplně vyloučit, jestliže mezi okurky rozvěsíte několik žlutých lepových desek, které hmyz lákají. První škůdci, kteří se ve skleníku vyskytnou, se ve velké většině chytí na tyto desky, kde zahynou. Není to stoprocentní ochrana, ale velice to pomáhá omezit použití postřiků. Můžete zkusit škůdce odstraňovat i mechanicky, tedy otrhávat napadené listy. Zpočátku se škůdci vyskytují v ohniscích jen na pár listech, takže jejich odstraněním rostlině neublížíte. Jestliže se už rozšíří do okolí, nezbývá než použít některý z insekticidů, například Mospilan, Pirimor a podobně, ovšem v době sklizní je třeba počítat s ochrannou lhůtou, která je u těchto přípravků dost dlouhá a činí zhruba sedm dnů.

• Svilušky – jde o nejvýznamnějšího škůdce ve skleníku, na kterého lepové desky neplatí. Ale i zde můžete značně oddálit nebo úplně eliminovat zásah postřikem. Je jen třeba si často, nejlépe denně, všímat listů, jestli se na nich neobjevuje žlutavá drobná mozaika. Čím dříve ji objevíte, tím lépe. Na spodní straně takového listu obvykle najdete – ideálně pomocí lupy – pohybující se pavoučky, což jsou svilušky. Zpočátku jen několik málo jedinců, které opatrně odstraňte, aby svilušky nespadly na zem a nepřešly na další zdravé rostliny. Uzavřete je do mikrotenového sáčku a ten pak doneste do popelnice, ne na kompost či jinam na zahradu. Při troše štěstí a spoustě vytrvalosti se lze takto obejít i bez postřiků. Pokud se ve skleníku objeví celá žlutá rostlina s listy obalenými pavučinkou plnou svilušek, i když ji odstraníte, invaze už bývá tak silná, že ji nezastavíte. Pak použijte insekticidy, například Vertimec, ale pozor na ochranné lhůty v době sklizní.
Všem chorobám a škůdcům ve skleníku lze předcházet správnou prevencí, proto ho na podzim po sklizni důkladně vydezinfikujte, doporučuje se vystříkat vnitřek silnější koncentrací insekticidu, nebo ještě lépe v dokonale utěsněném prostoru zapálit sirné knoty nebo svíčky.

Jiří Holman, Šlechtění a semenářství okurek Bzenec, www.holman.cz