Chyby ve výživě rostlin

Letní období je pro zeleninu a ovoce nejdůležitější – rychle roste, zakládá úrodu a někdy se už také sklízí. Kromě nejrůznějších chorob a škůdců ji ale mohou poškodit i chyby ve výživě.

Abionóza – tak se nazývají poruchy způsobené neživými činiteli, patří sem nejen poškození mrazy, kroupami i dalšími klimatickými jevy a také špatná výživa rostlin.

Škodí nedostatek i přebytek

Rostliny jsou svým vývojem nastaveny na příjem minerálních prvků z půdy. Nejvíce potřebují dusík, draslík, fosfor, hořčík a vápník, které se společně označují jako makroprvky a jsou základními stavebními kameny rostlin jako takových. Existují také mikroprvky, a to jako součást nejrůznějších enzymů, které se podílejí na životních projevech – růst, kvetení, odnožování a podobně. Jde například o bór, molybden, síru nebo zinek. Rostliny nejsou schopny příjem prvků zcela regulovat, negativně je ovlivní nedostatek i přebytek minerálních látek. Dokonce může dojít k zastavení jejich růstu nebo uhynutí.

Nedostatek vápníku způsobuje hořkou pihovitost jablek…

Dusík – základ růstu

Nedostatek dusíku způsobuje zaostávání v růstu, listy jsou drobné a žloutnou a dřeviny mají minimální přírůstky dřeva. Největší spotřeba tohoto prvku je v počátečních fázích vývoje, tedy v době, kdy rychle rostou. Dusíkatá hnojiva se přidávají do půdy, lze je ale aplikovat i na list – to se nedělá na zahradě často, ale využijete to například po poškození kroupami. Pro přihnojení se používají rychle rozpustné formy dusíku, jako jsou ledky a močovina, nejlépe pomůže hnojivý roztok, nejpomaleji pevné formy, které se zapravují do půdy. Prvek se dodává především nejnáročnějším druhům, jako jsou košťáloviny a plodová zelenina, které na pozemku zůstávají dlouho a odčerpají spoustu živin. Nikdy se dusíkem nepřihnojuje zelenina listová a lusková.

Přebytek tohoto prvku je škodlivý nejen proto, že oddálí kvetení a nasazení plodů, kterých je mnohem méně, ale změní i složení tkání. Listy přehnojených rostlin jsou sytě zelené, ale slabé, měkké, snadno je napadají zejména houbové choroby, které oslabený porost mohou za několik dní zničit. Pozor, přehnojit rostliny můžete i kvalitním kompostem nebo hnojem, které dusík obsahují.

… a také černání špiček u plodové zeleniny.

Fosfor je pro kvetení

Nedostatek fosforu způsobuje oddálení kvetení a zejména nasazení malého počtu plodů i redukci bočních květenství. Že rostlinám chybí, poznáte podle tmavě zelenomodrých listů s červenavým lemováním. Nebojte se zelenině a ovoci dodat této látky více, nepředávkujete ji. Fosfor není snadno rozpustný ve vodě a rostliny jej čerpají přednostně kořeny z půdy. Používají se proto kombinovaná hnojiva, kde je namíchaný fosfor i dusík v poměru vhodném pro vývojovou fázi rostliny – tedy například s označením start, květ či plod. Výrobky pro mladé rostliny obsahují více dusíku, pro plodící či kvetoucí převažuje fosfor.

Nadbytek draslíku se projevuje bledými listy se zelenou nervaturou.

Draslík je pro kořeny

Nedostatek draslíku poznáte podle suchých okrajů listů či opadávajících plodů. Pomáhá správně přijímat a zužitkovávat vodu a také přispívá ke zdravému růstu kořenů. Některé rostliny jej potřebují více – například brambory, které bez něj tvoří málo hlíz, zelí zase nezavinuje hlávky a vinné révě opadávají bobule. I když je tento prvek na rozdíl od fosforu rozpustný ve vodě, do půdy ho přidejte ještě před sezonou, používá se draselná sůl. Doplňovat ho lze i během vegetace, to zvolte síran draselný. Vyplatí se tímto prvkem přihnojovat letničky, jako jsou černuchy, hvozdíký či ostálky, protože nasadí hodně květů.
Nadbytek tohoto prvku ovšem škodí, a to hlavně u vápnomilných druhů. Draslík totiž blokuje příjem vápníku, protože se snadněji rozpouští a rostlina jej lépe přijímá.
Známkou nadbytku draslíku jsou chloróza listů, hnědá skvrnitost jablek, opožděné nasazování plodů u tykví, slabé kvetení letniček, zakrslost cibule.

Za červené vybarvení může nedostatek fosforu.

Vápník ovlivňuje tkáně

Vápník pomáhá dobrému vyzrávání pletiv i metabolismu rostlin, v půdě snižuje výskyt škůdců i choroboplodných zárodků. Příjem tohoto prvku může blokovat nadbytek draslíku nebo fosforu v substrátu. Jeho nedostatek poznáte hlavně na mladých listech a růstových vrcholech, třeba chlorózou nebo skvrnitostí, rostliny mohou i zakrnět. Projevuje se například u paprik a rajčat černáním špiček, u zelí černáním pletiv uvnitř košťálu, u jablek hořkou pihovitostí. Dodat rostlinám vápník není úplně jednoduché a trvá to dlouho – jde o úpravu půdního pH a také nesmíte příliš používat fosforečná a draselná hnojiva. U jabloní se používá během vegetace postřik na list speciálními přípravky Wuxal nebo Kalkosan, kterými se ošetřují odrůdy citlivé na nedostatek tohoto prvku. Rostliny mohou trpět i nadbytkem vápníku, poznáte ho podle zasychání starých listů po celém obvodu a jejich skvrnitostí.

Při nedostatku železa dochází k chloróze.

Nepostradatelné mikroprvky

V půdě mohou chybět i další prvky, které ovlivní vývoj rostlin:
Bór – nedostatek se projevuje na listech, které jsou u stopky světlé, starší bývají vrásčité, plody zůstávají malé a deformované.
Molybden – nedostatek vede k vyslepnutí srdéček u brukvovité zeleniny, hlavně u květáku a brokolice. Mladé listy mají lžícovitý tvar.
Zinek – starší listy jsou při jeho nedostatku žlutozelené, mladší asymetrické, kapraďovité, často i s novotvary.
Mangan – při jeho nedostatku jsou všechny listy – mladé i starší – žlutozelené, se světlými skvrnami, které po zálivce mizí, kořeny zakrňují.
Hořčík – mladé listy bez dostatku tohoto prvku jsou mramorované, starším zůstává zelené jen žilkování, zbytek listu žloutne, opadávají plody.
Železo – při nedostatku zůstávají i staré listy světle zelené, květy jsou malé, růstový vrchol odumírá.
Správné množství mikroprvků v půdě spolehlivě zajistí například Cererit. Není třeba jím hnojit každoročně všechny plodiny. Stačí ho použít jednou za tři roky, nezapomeňte na něj při zakládání jahodiště nebo při výsadbě stromků a podobně.

redakce, foto Shutterstock, profimedia.cz