Čím si po hodování udobříte svůj žaludek?

Obvykle si přejeme sršet energií, často nás ale zpomalí pocit těžkého žaludku a rozhašeného trávení – ať už po rodinné grilovačce, kam každý přinesl vzorek domácích dobrot, nebo po švédských stolech s exotickými pokrmy, jež k poznávání cizích krajů bezpochyby patří. Kterými bylinkami svůj žaludek a trávicí trakt nejlépe ukonejšíte, ať si můžete prázdninové kratochvíle dál naplno vychutnávat?

Kmín kořenný

foto Shutterstock

Kmín (Carum carvi) má na trávení natolik silný účinek, že jeho latinský název inspiroval botaniky k pojmenování celé skupiny léčivek – řeč je o karminatech, tedy látkách, které brání nadýmání. Řadí se mezi ně ještě fenykl a anýz, jejichž účinnost ale nemůže s kmínem soupeřit. Jemná síla fenyklu se využívá jako odvar pro miminka, když je trápí bolestivé koliky, pro dospělé se ale lépe hodí právě kmín. Ten patří k nejstaršímu koření vůbec, doklady o jeho používání se uchovaly už z doby před 3500 lety, a to v Egyptě. Jako dvouletý roste i v naší přírodě, ale pokud jej dobře nepoznáte, nesbírejte ho – příliš se totiž podobá jedovatým rostlinám ze stejné čeledi (krabilici, tetluše nebo i bolehlavu).
Tip pro vás: Před použitím podrťte nažky všech druhů v hmoždíři, aby se účinné látky měly šanci uvolnit. Dávkování může být větší a také častější, základ tvoří dvě čajové lžičky podrcených semen, které se přelijí čtvrtlitrovým šálkem vřelé vody.

Hořec žlutý

foto Shutterstock

Sláva této domácí horské rostliny (Gentiana lutea) už pomalu odchází, vzhledem k historické stopě ji ale nemůžeme úplně opomenout. Sloužila jako žaludeční bylina do tradičních produktů z horských oblastí Krkonoš, žaludečních likérů a kapek. Což souvisí i s faktem, že dnes spadá mezi chráněné rostliny, její volný sběr tedy není možný a využívat se mohou pouze rostliny ze zahrad či kultur záměrně vysázené přímo pro tento účel. Hořká chuť této léčivky (kterou ostatně prozrazuje i český název) má vysoký obsah svíravých hořčin, které lékárníci a bylinkáři využívají jako základní ingredienci pro potíže spojené se žaludkem. Současně neobsahuje žádné třísloviny, jež by mohly tento citlivý orgán naopak dráždit. Umí aktivovat sliznici žaludku, povzbuzuje trávení i produkci žluči a zastavuje kvasné procesy ve střevech, které vedou k pocitu plnosti a nadýmání. U hořce se využívají jeho oddenky, přičemž trvá několik let, než dosáhnou takové síly a délky (až metrové!), že se dají zpracovat, tedy vyrýt a usušit. Na zahradě můžete hořec žlutý pěstovat jako majestátní vysokou trvalku, počítejte ale s tím, že trvá i deset let, než poprvé vykvete.

Tip pro vás: Hořec se vyznačuje velmi jednoduchým užíváním – stačí, když kousek kořenu rozkoušete půl hodiny před jídlem. Zvýší se tím sekrece slin a celkově se nastartuje trávení. Hořec se tedy používá spíš před stolováním, nikoli jako náprava pokaženého žaludku.

Puškvorec

foto Shutterstock

Tuto bahenní rostlinu (Acorus calamus) najdete v okolí pomalu tekoucích vod, u rybníků nebo zarostlých slepých ramen. Puškvorec prozradí jeho listy, které mají podélně zvlněný okraj (na rozdíl od orobince nebo kosatce žlutého, jež se v podobných biotopech také vyskytují). Květy se dají popsat jako málo nápadné, ukryté v paždí listů. Silná nasládlá vůně kořene se používá při výrobě žaludečních likérů, svůj význam ale má i obsah léčivých látek, které celkově povzbuzují trávicí soustavu, umí zastavit záněty a křeče a příjemně uklidňují. Oddenek se sbírá na konci sezony, kdy vrcholí obsah léčivých látek. Za nejkvalitnější se považují dvou až tříleté oddenky, očištěné se krájí na centimetrové kousky, které se uměle suší při teplotě okolo 50 °C. Podrcené jsou poté připraveny k používání. Pro povzbuzení se používá i čaj uvařený z čerstvých oddenků.
Tip pro vás: Nasušené kořeny mají tak silnou vůni, že se hodí i jako voňavý prostředek pro výrobu potpourri – zašijí se do látkového polštářku společně s levandulí nebo kůrou z citrusů a prokládá se jimi prádlo.

Mochna husí

foto Shutterstock

Domácí všudypřítomná přízemní rostlina (Potentilla anserina) uvolňuje křeče a čistí organismus. Využívá se především její nať, která se sbírá v době květu, méně často kořeny. Poznáte ji podle přetrhaně lichozpeřených složených listů – za párem větších listů následuje pár velmi drobných lístků. Další poznávací znamení? Stříbrná spodní strana listů a květy, které vyrůstají z oddenků po jednom. Bylina výborně účinkuje na hladké svalstvo celého břicha a často se používá i při menstruačních obtížích. Jako nepostradatelná se osvědčila hlavně při bolestech žaludku a vrátníku, uleví také při křečích střev.
Tip pro vás: Nať mochny husí poznáte stejně snadno, jako z ní připravíte odvar, proto vám pomůže i při pobytech mimo domov. Základem je nasekaná čerstvá kvetoucí nať, která se v množství asi polévkové lžíce nasype do 200 ml studené vody nebo mléka. Tekutina se pomalu přivede k varu a poté se slije. Mléko se doporučuje při křečích v oblasti žaludku, voda při potížích se střevy.

Mochna nátržník

foto Shutterstock

Ještě výraznější účinek na stav střev má mochna nátržník (Potentilla erecta) – vděčí za něj především vysokému obsahu tříslovin ve svých kořenech (až 20 % v sušině). Tento druh mochny pomůže při úporných průjmech, chrání střevní sliznici a zamezuje krvácení, k němuž při průjmových onemocněních často dochází. Ovlivňuje i vstřebávání vody, pro tento účel se ale používají pouze oddenky, které mají na průřezu červenou barvu. To odlišuje mochnu nátržník od mochny husí, u které se přednostně využívá nať. Nátržník je vyšší, má trojčetné, hluboce vykrajované listy, nejspolehlivěji vás k němu ale navedou květy, u tohoto druhy vždy jen čtyřčetné, zatímco u všech ostatních pětičetné. Oddenky se vyrývají v březnu a dubnu, poté až v říjnu. Oprané se očistí od kořínků a pokrájené se buď navléknou na niť, nebo se suší v troubě při mírné teplotě. Z čerstvého nátržníku můžete vyrobit tinkturu: větší sklenici naplníte do poloviny čerstvými nasekanými oddenky a dolijete 50 % alkoholem. Tinkturu necháte stát tři týdny na slunci a pravidelně ji protřepáváte. Poté se slije, přefiltruje – a dospělí si ordinují třikrát až pětkrát denně 25 kapek do sklenice vody.

Tip pro vás:
Pokud na žaludeční potíže trpíte, přibalte se s sebou do zahraničí právě balíček sušeného kořene – poslouží vám lépe a rychleji, než kdybyste v lokálních lékárnách sháněli vhodný lék. Jen myslete na to, že musíte sušený materiál dopředu namočit ve studené vodě. Ještě spolehlivějším cestovatelský hit představuje hotová domácí tinktura. Léčba by ale neměla přesahovat několik dní, sliznice trávicího traktu by se pak příliš vysušila.

Jablečník obecný

foto Shutterstock

Méně známá bylina (Marrubium vulgare) se pyšní dlouhou tradicí, zvláště ve Středomoří – odedávna má své pevné místo v židovské kultuře a kuchyni. Řadí se k hluchavkovitým, mivá drobné bílé květy a bíle plstnatou, čtyřhrannou lodyhu. Dříve rostl jablečník volně podél cest i na rumištích, dnes se musí spíše pěstovat. Zvrásněné, na spodu bíle plstnaté listy obsahují hořčiny, osvědčený prostředek pro mírnění křečí zažívacího traktu. Čistící účinek jablečníku souvisí i se saponiny a éterickými oleji, které mají vliv na všechny zánětlivé procesy v těle. Zachrání vás proto i při infekci dýchacích cest.
Tip pro vás: Jablečník se výborně hodí pro celkové povzbuzení starších lidí, dodává sílu rekonvalescentům. Můžete jim připravit víno, sirup nebo med – stačí do základu naložit čerstvé kvetoucí vrcholky rostlin.

Nedělejte chyby s mátou

foto Shutterstock

I když se máta (společně s heřmánkem) považuje na spolehlivé domácí duo, s jehož pomocí vyzrajete na zažívací potíže, neplatí to vždy – někdy může problémy paradoxně i zhoršit. Kdy konkrétně? Při pálení žáhy. Když obsah žaludku s natrávenou potravou a žaludeční kyselinou vystoupí do jícnu (kvůli nedostatečnému sevření spojky jícnu a žaludku), pomáhá upíjení mléka, pojídání brambor či chleba – kyselost se tak neutralizuje. Mátový čaj naopak nepoužívejte, a už vůbec ne na večer, jak se často doporučuje! Má totiž uklidňující účinek, kvůli kterému ještě víc povolí svěrač jícnu, a příznaky se tím pádem zhorší.

Dagmar Cvrčková, foto Shutterstock