Co na záhony v zimě?

15. 11. 2016

Ano, ani v zimě nemusejí být záhony prázdné. Existuje mnoho druhů zeleniny, které dokážou – přesněji řečeno jejich sazenice – přežít zimu a na jaře opět začnou růst. Jejich pěstování zvládnete i vy. Na zahradách […]

Na zahradách se takzvané ozimé pěstování používá méně než v zemědělství. Ale rozhodně stojí za to ho vyzkoušet. Některé plodiny můžete dokonce vysévat přímo na místo, u jiných je nutné si obstarat nebo vypěstovat sazenice s dostatečným předstihem.

Listová zelenina

Jestliže pěstování ozimé zeleniny chcete zkusit letos poprvé, začněte se špenátem. Vysévá se přímo na záhon, a to v období od srpna až do začátku října. Zatímco ten letní budete moci konzumovat ještě letos, první sklizeň říjnového očekávejte až na jaře. Přemýšlíte, zda má tedy smysl ho vysévat teď, když totéž můžete udělat, až sleze sníh? Má. Úrody se totiž dočkáte o dva až tři měsíce dříve. Pro podzimní výsev se hodí odrůdy ‚Trumpet F1‘ a ‚Winterriesen‘.

Také polníček (Valerianella locusta), setkat se můžete i s pojmenováním kozlíček, se vysévá na záhony na přelomu léta a podzimu, nejpozději však začátkem října. Vytváří statné, k půdě přitisknuté rostliny, které velmi dobře chrání povrch záhonu. Polníček se sklízí už od předjaří, na rozdíl od špenátu se konzumuje v čerstvém stavu.

Polníček netřeba přes zimu nijak chránit.

Jestliže jste milovníci křehkého hlávkového salátu, podívejte se v zahradnických centrech po speciální odrůdě ‚Humil‘. Ta se vysévá začátkem podzimu, aby do příchodu chladného počasí měla silné kořeny a několik listů. Tento salát má listy poněkud zvednuté, takže netrpí podehníváním. Vysazuje se do sponu o velikosti přibližně 25 x 25 centimetrů. Jeho pevně zavinuté hlávky se sklízejí už v dubnu.

Cibulová zelenina

Také česnek a cibuli lze na záhony vysazovat i na podzim, u česneku je to dokonce ten obvyklejší způsob. Pro ozimé pěstování jsou určeny odrůdy kuchyňské cibule ‚Hiberna‘ a ‚Augusta‘. Oba druhy v kuchyni využijete nejen jako první čerstvou cibuli, ale také jako takzvanou zelenačku, tedy mladou cibuli, která se jí s natí. Doporučuje se je vysazovat na záhon už na přelomu srpna a září. Později to sice také jde, ovšem slabší sazeničky hůře přezimují.

Pro ozimé pěstování jsou určeny odrůdy kuchyňské cibule Hiberna aAugusta.

Péče přes zimu

Jako ozimé se pěstují jen dvě skupiny zeleniny – listová a cibuloviny. Obě jsou nenáročné na obsah živin, proto je můžete dát na místo, kde jste v sezoně měli například karotku, fazolky, brambory či polní okurky. Tyto plodiny zanechávají půdu ve výborném stavu, proto není třeba záhon ani nijak hluboce rýt. Ozimé druhy vysazujte na čistý záhon bez plevele. Obvykle není potřeba přidávat hnojivo.

Mrazy ani sníh sazenicím ozimé zeleniny neuškodí, pozor však na holomrazy! Ty nejenže poškozují rostliny, ale také vysušují půdu a ničí její strukturu. Často dochází k potrhání kořínků a rostliny potom neumrznou, ale uschnou. Listové zeleniny, které dobře kryjí půdu, tedy například špenát nebo polníček, jsou ohroženy méně. Jestliže na záhonu máte jen několik řídce vysázených salátů, měli byste je více chránit. Stačí k tomu například jen vrstva listí, kterou pokryjete prostor mezi sazenicemi, nebo obyčejná bílá netkaná textilie. Ozimý česnek a cibule se obejdou bez ochrany, ovšem pouze tehdy, když jste je vysadili ve správném termínu a sazenice dostatečně zesílily.

Ozimá mrkev? Ta neexistuje!

Jako ozimá se označuje pouze ta zelenina, která zimu přečkává ve formě rostlinky. Na podzim ale můžete vysít na záhon třeba i mrkev nebo pastinák, které díky tomu brzy vyraší. Nejde však o ozimé pěstování, protože v půdě zimu přečkává jen nabobtnané semeno bez kořínků.

Výhody a nevýhody ozimé zeleniny

Výhody ozimého pěstování