Co sít na záhony v srpnu?

Sklidit, zrýt a konec… Máte pocit, že jak postupně přibývá na záhonech volného místa, se konec sezony na zahradě neodvratně blíží? Omyl! I v srpnu lze stále sít novou zeleninu. Na výběr máte mnoho druhů, které ještě letos nabídnou dostatek čerstvých vitaminů.

Rukola, vodnice, ředkev nebo celá řada bylinek patří mezi druhy s krátkou vegetační dobou. Pokud je tedy vysejete na záhony nyní, do podzimu stačí vyrůst i dozrát. Zde je přehled vhodných plodin i návod, jak je pěstovat a sklízet.

Rukola

Roketa rukola (Eruca sativa) je rostlina s výrazně aromatickými listy z čeledi brukvovitých (Brassicaceae). Má krátkou vegetační dobu, rostlinky se sklízejí za čtyři až pět týdnů, když dosáhnou výšky deseti až patnácti centimetrů. Můžete buď odlamovat jen nejstarší listy, nebo seříznout celé rostliny. Pokud necháte zachované srdíčko rukoly, za dva až tři týdny čekejte druhý sběr. Listy rokety jsou hrubší než u známější řeřichy, hodí se do salátů nebo pro tepelnou úpravu. Rychlý a bujný růst a zajímavě vykrajované listy má nová odrůda ‚Pronto‘

V posledních letech se pod označením rukola či roketa, forma ‚Wild Rocket‘, prodávají v obchodech semínka křezu tenkolistého (Diplotaxis tenuifolia). Proč došlo k záměně rukoly a křezu, není zcela jasné, pravděpodobně pro aromatickou chuť lístků, která je u obou zelenin velmi podobná. Lístky odrůdy ‚Wild Rocket‘ jsou vykrajované, přes léto se lze dočkat i jasně žlutých květů. Jde o velmi vytrvalou rostlinu, po seřezání ochotně obrůstá a dá se sklízet opakovaně. Rovněž další takzvaná odrůda rukoly ‚Wasabi‘ patří mezi křezy, předně jde o křez erukovitý (Diplotaxis erucoides). Jeho silně aromatické lístky chutnají po japonském koření wasabi.

Vodnice

Vodnice má menší bulvy s bílou dužinou a velmi jemnou chutí, která nejvíce připomíná nepálivou ředkvičku nebo kedlubnu. Sklízí se 35 až 70 dní po výsevu, který může probíhat po celé léto. Vodnice není náročná na půdu nebo živiny a dobře se jí daří i v chladnějších oblastech. Vyžaduje však častou závlahu, a především do hloubky dobře propracovanou půdu. Na výběr máte několik variant. ‚Tokyo Cross F1‘ je vynikající raná hybridní vodnice s dobrou odolností k vybíhání. Bulvičky jsou bílé, středně velké, kulaté, jemné a velice chutné. Dozrávají rychle, v průběhu 35 až 40 dní. Vhodnou dobou výsevu je konec léta nebo začátek podzimu. ‚Primera F1‘ patří mezi bělomasé odrůdy asijského typu. Lze ji konzumovat přímo, tepelně upravovat i skladovat. Ploše kulovitá bulva je na temeni fialová a směrem ke kořeni přechází do bílé barvy.

Ředkev

Ředkve typu Daikon jsou pro pozdní výsev ideální, neboť během dlouhých dnů nevytvářejí bulvy, ale přímo vybíhají do květu. Proto se musejí vysévat až od druhé poloviny července, nejlépe do hnízd po dvou až třech semenech do sponu 40 x 40 centimetrů. Po vzejití se porost vyjednotí na jednu rostlinu. Většina odrůd – ‚Alabaster F1‘ nebo ‚Japana F1‘ – tvoří dlouhé bulvy, proto půda musí být před výsevem řádně prokypřena a připravena. Odrůda ‚Acord‘ má jasně bílé kulovité kořeny, a proto snese i horší půdní podmínky. Pozor však, aby vám úrodu této zeleniny nezničily květilky. Jejich larvy tvoří chodbičky v hlavách kořenů a znehodnocují je. Zachytit nálet škůdce v letních měsících je prakticky nemožné, proto se doporučuje ředkve pěstovat pod netkanou textilií, která mechanicky zabrání muškám v nakladení vajíček na kořenové krčky ředkví.

Japonská ředkev Acord

Pro milovníky bylinek

Na uvolněné záhonky můžete vysít i mnoho druhů bylinek. Rychle roste kopr, kerblík nebo stále opomíjený listový koriandr, bez něhož se neobejde mexická ani asijská kuchyně. Ovšem pozor, vyberte si z odrůd s pozdním kvetením, výrazně tím ovlivníte úspěšnost pěstování. Jakmile totiž začne koriandr kvést, jsou jeho listy – a kvůli nim ho pěstujete – nepoživatelné. Vyzkoušejte proto odrůdu ‚Calypso‘, která kvete nejméně o tři týdny později než ostatní varianty. Jeho lístky jsou výrazně aromatické a rostlina ochotně obrůstá.

Listový koriandr Calypso

Výhody a nevýhody letních výsevů

Stále se zdráháte vysívat zeleninu v létě, protože máte pocit, že to stojí příliš úsilí a nemůžete si být jisti výsledkem? Omyl. Letní výsevy jsou zpravidla jednodušší než ty jarní. Zde je přehled výhod i záporů:

+ Nemusíte rýt – půda je od jara stále v dobrém stavu a netřeba ji znovu převracet. Tím jen vynesete z hlubších vrstev nahoru semena plevele a přiděláte si práci s jejich vytrháváním.

+ Časová úspora – při jarní přípravě si záhon musí znovu takzvaně sednout, proto je třeba časový odstup zhruba dva či tři týdny mezi přípravou půdy a výsevem. Teď ji stačí jen mělce zkypřit motyčkou.

+ Není nutné hnojit – listová zelenina a nejrůznější ředkve a ředkvičky, které nejčastěji pro opakované výsevy používáte, nejsou na živiny nijak náročné. Předplodina, například rané brambory, košťáloviny nebo karotka, jim v půdě nechají dost zbytkových živin. A například hrášek či fazolky dokonce půdu obohacují o dusík.

– Častější zálivka – v létě je půda samozřejmě sušší, zásoba vody ze zimy už zmizela, vysoké teploty navíc zvyšují odpar, což si vyžaduje častější zálivku. Pomůžete si také mulčováním meziřadí drobně posekanou trávou.

– Tvorba půdního škraloupu – po něm voda odtéká po spádnici a rostlinám chybí. Její zkypření lehkou motyčou nebo plečkou však bude trvat doslova jen pár minut denně.

– Napadení škůdci – hlídejte stále zdravotní stav rostlin, v této době nastupuje další generace škůdců, jako jsou třeba bělásek nebo dřepčíci, které mladé rostlinky napadají.

Roketa setá

redakce, foto Shutterstock a archiv firmy Dobrá semena

Více informací se nachází v srpnovém vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.