HLAVNI-2.zmenena-velikost.jpg

Co všechno dokážou suché zídky?

31. 08. 2021
Diskuze (0)
Sdílet

Na jejich stavbu nepotřebujete maltu ani jiné pojivo. Vybudujete je i z kamene, který vám zbyl na pozemku. Využití mají široké – nahradí plot, podepřou nižší svah, rozdělí pozemek na menší celky. Ano, to všechno dokážou […]

Na jejich stavbu nepotřebujete maltu ani jiné pojivo. Vybudujete je i z kamene, který vám zbyl na pozemku. Využití mají široké – nahradí plot, podepřou nižší svah, rozdělí pozemek na menší celky. Ano, to všechno dokážou suché zídky.

Suché zídky mají jednu velkou výhodu, a to že jejich stavbu zvládne i laik. Chce to jen dostatek síly a kamene, ideálně z místních zdrojů – bez něj to opravdu nepůjde. Pokud vám nějaký na pozemku přebývá třeba z terénních úprav, určitě ho využijte. Všechen. Kdybyste pracovali jen s menšími kusy, sice je to lehčí, ale zídka nebude dostatečně pevná.

Možnosti využití

Suchá zídka je elegantním řešením, jak oddělit – pohledově i prostorově – některé části zahrady. Anebo zpevnit svah. Postup při stavbě se ale v obou případech liší, ta první je jednodušší, protože nemusí zpevňovat terén, obejde se bez betonového základu prakticky ve všech případech. Pak ale první řadu kamenů vždy zapusťte pod úroveň terénu, aby byla dostatečně pevná. V podloží vytvořte asi třiceticentimetrovou vrstvu pečlivě zhutněné drenáže ze štěrku frakce 16 až 32 milimetrů pro odvod přebytečné vody. Spodní řada kamenů musí být vždy nejširší a směrem k vrcholu se zídka zužuje. Tím získá samostatně stojící typ vysokou stabilitu.

Stavba opěrné zídky probíhá jinak. Především se musíte rozhodnout, jestli pod ní uděláte betonový základ. Názory na to nejsou jednoznačné. Všeobecně ale platí, že by suchá zídka bez betonového základu neměla být vyšší než jeden metr. Obejde se bez ní i vyšší, ale pouze tehdy, máte-li k dispozici opravu rozměrné bloky kamene, které jí dodají stabilitu. Zídka opěrná – jak už říká její název – se opírá o svah. Správně by proto neměla být úplně kolmá, ale se sklonem pět až deset stupňů, čímž docílíte zapření zídky do svahu. Kámen musí být od terénu oddělený geotextilií a štěrkem. První zamezuje zanesení štěrku zeminou, druhé plní funkci drenáže. Pokud bude zídka jistit svah s těžkou jílovitou půdou, která zadržuje hodně vody, měla by k její patě být položena drenážní trubka.

1. První dvě řady zídky jsou pro zvýšení stability zapuštěné pod úroveň terénu.

2. Kámen se pokládá tak, aby se vykrývaly spáry v jednotlivých řadách.

3. Pokud je zídka delší, je dobré obě úrovně zahrady spojit schodištěm.

 

Co je opravdu důležité

Stabilita a životnost zídky závisí nejen na velikosti kamene, ale také provazování jednotlivých řad. Spáry nikdy nesmějí být souvislé, naopak by se měly v jednotlivých řadách vykrývat, aby se stavba brzy nerozpadla.

Na opěrnou i samostatně stojící zídku použijte různé druhy kamenů. Na vytvoření pevných základů potřebujete velké. Poté se stavba fixuje takzvaným vazákem, což je kámen dosahující šíře celé stavby – počítejte, že na každý metr čtvereční zídky potřebujete jeden. I vrchol, takzvanou korunu, by měl zajistit rozměrný kámen. Chcete-li stěnu ozelenit, myslete na to už při stavbě. U štípaného kamene s pravidelným tvarem je nutné v průběhu budování vytvářet výsadbové kapsy, do kterých rostliny umístíte. U lomového – ten bývá asymetrický – kapsy vznikají někdy i samy neplánovaně, ale klidně uměle vytvořte další. Vyplňte je ornicí, která je trochu těžší než zahradní substrát, a tak rychle nevysychá. Využijete ji buď samostatně, nebo ve směsi s jemným štěrkem k prosypávání kamenů při stavbě zídky.

4. Do spár a kapes mezi kameny je možné nakonec vysadit skalničky.

Co sem vysadit?

K ozelenění suchých zídek se hodí pouze rostliny, kterým se daří na slunci a nepotřebují mnoho vody. Proto neexperimentujte a vysaďte sem zahradní sukulenty. Netřesky (Sempervivum) a rozchodníky (Sedum) jsou na trhu dostupné v mnoha zajímavých druzích i kultivarech a skvěle se vypořádají s extrémními podmínkami. Dobře tu ale porostou i některé polštářovitě rostoucí skalničky. Zkuste třeba různé druhy mateřídoušek (Thymus), které vám zahradu hezky provoní, tařici skalní (Aurinia saxatilis) nebo plamenku šídlolistou (Phlox subulata). Zídku lze pomocí rostlin propojit s okolními výsadbami také tím, že rostliny vysadíte do půdy před ni nebo naopak na ni. Vzniknou tak záhony trvalek nebo nenáročných keřů, kterým bude vyhovovat teplo sálající z kamenů. Zídku samozřejmě můžete založit i ve stínu. V takových podmínkách mohou spáry osídlit mechy, lišejníky nebo různé druhy planých trvalek, které se tu během let budou přesévat.

Kam se hodí

Kamenné zídky se hodí do zahrad různých stylů, jejich vzhled ovlivní použitý kámen. Nepravidelné tvary jsou vhodné do venkovské, permakulturní nebo přírodní zahrady. Ze štípaného kamene vybudujete stavbu pravidelné formy, která bude nejlépe vynikat v zahradách moderních nebo městských. Protože suchá zídka přitahuje různé druhy užitečných živočichů, kteří zde hledají útočiště, například čmeláky nebo slepýše, tyto stavby by neměly chybět ani v ekologicky orientovaných zahradách. Při certifikaci přírodní zahrady může přítomnost suché zídky dokonce znamenat body navíc.

 


Rostliny na suché zídky

Na plné slunce:

• netřesky (Sempervivum sp.)
• rozchodníky (Sedum sp.)
• koniklec (Pulsatilla sp.)
• mateřídouška úzkolistá (Thymus serpyllum)
• devaterník penízkovitý (Helianthemum nummularium)
• tařice skalní (Aurinia saxatilis)
• trávnička přímořská (Armeria maritima)
• levandule úzkolistá (Lavandula angustifolia)
• plamenka šídlolistá (Phlox subulata)
• tařička kosníkovitá (Aubrieta deltoidea)
• hlaváček jarní (Adonis vernalis)

Do stínu:

• dymnivka žlutá (Corydalis lutea)
• lomikámen (Saxifraga sp.)
• jelení jazyk (Phyllitis scolopendrium)

 

Lucie Peukertová

Kategorie: Zahrada
Tagy: Flóra na zahradě
Sdílejte článek

Diskuze