Co vysadit pod listnaté stromy

Dlužicha drobnokvětá

Pestrolisté kultivary jsou vyšlechtěny z dlužichy drobnokvěté, mohou být purpurové, oranžové, růžové nebo s kresbou. Nejlépe vypadají ve skupinách, kde barva listů patřičně vynikne. Mají rády vlhčí místo a kyprou půdu.

Dlužicha krvavá

Drobné květy dlužich se objevují v červnu a postupně se rozvíjejí po několik týdnů. Mohou být jak růžové, tak červené, pokud si pořídíte třeba odrůdy ´Red Spangles´ nebp ´Fire Fly´. Menší listy jsou světle zelené a tvoří přízemní růžici.

Dračík

Dračík se pěstuje jako trvalka i letnička. Při druhé variantě je mnohem vyšší a má více kvetů – ty bývají často dvoubarevné, s odlišným vnitřkem, oblíbené jsou odrůdy ´Party Bells´, ´Arabesque´ či ´Cha Cha Pink´.

Zběhovec

Zběhovec je příbuzný s šalvějí, na rozdíl od ní se ale hodí na vlhčí a zastíněné místo. Plazivá forma roste i volně v přírodě, na zahradu se ale vysazují jeho vyšší šlechtěné kultivary, jako je ´Metallica Crispa´.

Papratka

Papratka niponská je pěkná kapradina s nezvyklým světlým vybarvením. Odrůda ´Metalicca´ je tmavší, ´Silver Falls´ stříbrná, žádaná je i ´Red Beauty´ s nachovým odstínem. Má-li v zahradě vydržet léta, potřebuje místo v polostínu, které nevysychá, pak snese i silné mrazy.

Sedoulek

Sedoulek sice vypadá jako travina, je ale příbuzný s konvalinkou. Kvete v druhé části sezony a na výběr máte jak panašované formy s bílými proužky, tak třeba odrůdu ´Niger´ s tmavým vybarvení. Potřebuje vlhčí místa, nezničí ho ani mrazy.

Rostliny vhodné do stínu stromů

Okrasné stromy patří i do menších zahrad. Vhodné jsou například šlechtěné břízy s nízko posazenou korunou nebo vícekmenné dřeviny. Pěkně zde vypadají okrasné kultivary s výraznou, nejčastěji bílou kůrou, jako je bříza himálajská. Nebo šupinatou, kterou má bříza černá. Prostor pod nimi mohou vyplnit rostliny, kterým nevadí, že jsou část dne ve stínu. Na výběr máte kromě kromě takzvaných hajniček i cibuloviny nebo stálezelené polokeře.

Narcis

modřenec

Lecha

Konvalinka

Krokus

Bledule

Kokořík

Cibuloviny

Místo pod stromy bude nejlépe vyhovovat druhům původem z lesa, které se přizpůsobí menšímu množství světla a stínu rašících stromů. Porostou tady obvyklé bledule (Leucojum), krokusy (Crocus) či modřence (Muscari). Sázejte je nikoli vedle sebe, ale do takzvaných hnízd nebo ostrůvků, aby si vzájemně nepřekážely. Doplnit je mohou sasanka hajní (Anemmone sylvestris) nebo málo pěstovaný, ale v lese docela časný hrachor jarní, kterému se říká i lecha jarní (Lathyrus vernus). Krásnou raritou se stane kokořík (Polygonatum), který může dorůst i do půlmetrové výšky. Jde o cibulovinu, která kvete v podobném termínu jako jemu příbuzná konvalinka (Convallaria majalis). Ta vydrží na místě desetiletí, aniž byste o ni museli pečovat. Pokud toužíte po klasických cibulovinách, vysaďte se narcisy (Narcissus), není je třeba často přesazovat a rovněž se méně dělí, proto místo nezaplevelí listy bez květů.

Libavka

Barvínek

Pachysandra

Hebe

Osladič

Skimie

Vřesovec

Stálezelené rostliny

Pod stromy vybírejte menší a pomalu rostoucí druhy, například některé ze zajímavých a netradičních druhů hebe (Hebe). Anebo vřesovec čtyřřadý (Erica tetralix), který kvete v zimě a na rozdíl od vřesů nepotřebuje výrazně kyselou půdu. Barvínek (Vinca minor) sice ve stínu nepokvete, ale pěkně zde budou vypadat jeho lesklé listy. Pokud potřebujete zaplnit větší prostor, vysaďte se půvabnou skimii (Skimmia japonica). Jde o dvoudomou rostlinu, pokud chcete jarní květy i podzimní lesklé červené plody, musíte pěstovat jak samčí, tak samičí rostliny. Jednodušší na péči je tlustonitník klasnatý (Pachysandra terminalis) s velkými zubatými listy. Naopak na menší prostor se hodí libavky, a to libavka polehlá (Gaultheria procumbens) s plody červenými a libavka hrotitá (G. mucronata) s růžovými nebo bílými. S těmito druhy lze dobře kombinovat i stálezelenou kapradinu osladič (Polypodium vulgare).

Dagmar Cvrčková