Devětsil vyléčí kašel i nahradí deštník

Mohutné růžové květy devětsilu se objevují už v březnu či dubnu. Mnohem dříve než listy, které mohou mít až půl metru v průměru. Proto je kdysi lidé používali jako ochranu před deštěm i sluncem. Potvrzuje to botanický název léčivky pocházející z řeckého slova petasos, tedy klobouk.

foto: Shutterstock

Devětsil lékařský (Petasites hybridus) se řadí mezi druhy, u nichž se jako první objevují květy – nápadné palice obalené listeny. Postupně vyrostou do výšky třiceti až padesáti centimetrů a koncem léta mohou mít až metr. Teprve po odkvětu se objeví obrovské listy, jejichž duté načervenalé řapíky jsou silné i tři centimetry. Právě ty mají léčivé účinky.
Devětsil se na zahradě nepěstuje, často a hodně ho naleznete kolem potoků a horských bystřin. Potřebuje proudící vodu, v okolí rybníků s klidnou hladinou se s ním setkáte málokdy. Častěji roste v oblastech s vápencovým podložím v Českém a Moravském krasu.

Jak se sklízí

Oddenky se sbírají časně zjara, v únoru a březnu. Listy mají nejvíce léčivých látek v dubnu či květnu, záleží na počasí. Je zajímavé, že zkraje sezony jsou na spodní straně jemně plstnaté, zatímco později o prázdninách už bývají zcela lysé. Oddenky se suší při teplotě asi čtyřicet stupňů, poté se drtí na prášek, který se povaří nebo přidává do nápoje. Mladé listy se sbírají i s částí řapíků a suší rozložené na vzdušném místě. Musejí se často obracet a překládat tak, aby neležely na sobě a neplesnivěly.

Dříve se z devětsilu zpracovávaly i kořeny, a to jako lék proti plicnímu moru. Dnes pomáhají listy i oddenky proti nemocem horních cest dýchacích, tedy při kašli, chrapotu a astmatických záchvatech. Bylina se užívá i při epilepsii, uvolňuje hladké svalstvo a omezuje křeče. Mírní také žaludeční nevolnosti, žlučníkové záchvaty a celkově uvolňuje organismus. Močopudným účinkem povzbuzuje látkovou výměnu a doporučuje se také při revmatickém onemocnění a dně. Devětsil naopak není vhodný pro menší děti ani pro těhotné, pít by se měl maximálně dva až tři týdny. Pokud to tedy vydržíte, protože někomu může vadit i nepříjemný specifický pach, který dokonce vyvolává nevolnost.

Devětsil na zahradě

Ačkoli devětsil roste běžně v přírodě, pěstovat ho můžete i na zahradě. Jde však o vyšlechtěný devětsil bílý (Petasites albus), který se od toho původního liší nejen vybarvením, ale i raností – často kvete už na sněhu, a řadí se tak mezi velmi rané trvalky. Hodí se především pro vlhká a podmáčená místa, jako jsou větší přírodní jezírka s bahenní zónou či umělé potůčky. Třebaže není tak vysoký, potřebuje kolem sebe více místa. Jde o dvoudomou rostlinu, u níž jinak vypadají květenství samičí – jsou sevřená a polokulovitá – a jinak samčí, tvořící řídké hrozny. Pozor, devětsil bílý je okrasná trvalka bez léčivých látek.

Léčivé přípravky

Čaj z listů
Jednu hrst čerstvých listů včetně stonku nechte vylouhovat v půl litru horké vody až do zchladnutí, tedy asi půl hodiny. Nápoj sceďte a můžete ho i dochutit medem. Pomáhá při horečce a podporuje pocení, je tedy třeba více pít.

Nálev z kořenů
Jednu vrchovatou lžičku sušeného nadrceného oddenku rozmíchejte v deci bílého vína a pijte dvakrát až třikrát denně po jídle. Nálev lze použít i při obkladech na revmatické klouby nebo výrony.

Obklad z čerstvých listů
Dva na sebe položené velké listy devětsilu jemně naklepejte paličkou nebo těžkou střenkou nože a přiložte na oteklý kloub nebo výron. Překryjte je potravinovou fólií a nechte působit ideálně přes celou noc, obklad začíná působit až po hodině a půl.

Spařené listy na lupénku
Na velkém sítu spařte několik devětsilových listů, vymačkané je položte na místa zasažená lupénkou, zafixujte gázou a překryjte potravinovou fólií. Nechte působit přes noc. Vrstva postižené kůže se lépe hojí a méně se tvoří i šupinky, někdy dokonce zcela zmizí.

Dagmar Cvrčková, foto: Shutterstock