Dřevo se bez péče neobejde
Bezúdržbové dřevo neexistuje, ačkoli vám to budou některé firmy tvrdit. Aby tento krásný přírodní materiál dlouho vydržel, je třeba mu věnovat minimálně jednou za rok alespoň základní péči. Každý dřevěný povrch – a je jedno, […]
Bezúdržbové dřevo neexistuje, ačkoli vám to budou některé firmy tvrdit. Aby tento krásný přírodní materiál dlouho vydržel, je třeba mu věnovat minimálně jednou za rok alespoň základní péči.
Každý dřevěný povrch – a je jedno, zda jde o terasu, plot či nábytek – je potřeba před natíráním zbrousit a odstranit tak staré sprašující vrstvy. Poté použijte penetraci. Teprve na ni nanášejte vrchní vrstvu, použít můžete lak, který nechává viditelnou strukturu tohoto materiálu, nebo krycí email.
Nejen broušení pomáhá
Odborníci tvrdí, že správná příprava povrchu ovlivní úspěch natírání až z jedné poloviny. Základem je vždy dokonalé odstranění starých nátěrů, které můžete provádět třemi způsoby – mechanicky, tepelně nebo chemicky.
Zvolíte-li mechanickou variantu, barvu či lak budete muset zbrousit nebo oškrábat, ale opatrně, aby se dřevo nepoškodilo.
Nejšetrnější metodou odstraňování je použití horkého vzduchu. Po nahřátí nátěr změkne a pak se dá seškrábnout ocelovou špachtlí.
K chemickému čištění potřebujete odstraňovače starých nátěrů. Naneste je štětcem na povrch a po výrobcem doporučené době se rozpuštěný starý nátěr seškrábne ocelovou špachtlí či drátěným kartáčem.
Odstranění původního nátěru je třeba, i když se neloupe a dobře drží. Penetrace, kterou nanášíte jako první, má menší molekuly než barva, proto se dostává do hloubky materiálu. Zpevní povrch a sjednotí savost materiálu, zlepší přilnavost dalšího nátěru a ochrání dřevo.
Pokud chcete, aby výsledek natírání odpovídal slibům výrobců, je nejvýhodnější se napřed rozhodnout pro značku barev a pak použít celý systém – od napouštědla až po finální vrstvu. Jen tak se dosáhne toho, že jednotlivé vrstvy k sobě maximálně přilnou.
Syntetika, anebo vodou ředitelné?
Nikdo s určitostí neřekne, zda je výhodnější použít syntetické barvy anebo vodou ředitelné. Podle odborníků jsou oba typy svou kvalitou srovnatelné. Takže vybírejte podle toho, s čím se vám lépe pracuje a na co jste zvyklí.
Je však pravda, že vodou ředitelné barvy takzvaně zvedají vlákna dřeva. To znamená, že jeden nátěr nikdy nepomůže, protože když se tříska zvedne, uvolní cestu vlhkosti do materiálu. Když pak zasvítí slunce, voda se začne odpařovat a nadzvedne barvu a ta se začne odlupovat. Proto se po každé vrstvě povrch obrušuje, aby se srazily špičky dřevěných vláken. Také platí, že čím více je vrstev, tím méně vzdušná vlhkost pronikne do materiálu.
Tenkovrstvou, anebo silnovrstvou lazuru
Až se budete chystat natírat třeba pergolu nebo terasu, můžete si vybrat mezi tenko- nebo silnovrstvou lazurou. V čem je rozdíl? Při natírání tenkovrstvou lazurou se vrstvy nanášejí, dokud dřevo saje. Poté se přebytečný lak musí setřít. Daleko jednodušší je použít jako první napouštědlo, které dřevo lépe chrání a je levnější. Poté spotřebujete méně barvy.
Silnovrstvá lazura vypadá na první pohled lépe, stále zvýrazňuje kresbu dřeva a má i delší životnost. Práce s ní je však náročnější. Vydrží sice na podkladu o dva či tři roky déle, ale zatímco tenkovrstvou stačí před dalším natíráním jen lehce zbrousit, tuto budete muset z podkladu zcela odstranit. V součtu vás pak stojí méně času použít jednou za dva či tři roky tenkovrstvý lak, než obnovovat jednou za pět či šest let silnovrstvý. Ten druhý je však vhodný pro hůře dostupná místa, jako jsou štíty domů, podbití střechy a podobně, kde k natírání musíte stavět lešení, nebo tam, kde barva trpí degradací UV zářením.
Nezapomeňte také, že platí: čím světlejší lazura, tím méně obsahuje pigmentů zabraňujícím vstupu záření do materiálu. Proto je třeba se smířit s tím, že dřevo bude přirozeně stárnout a tmavnout. Pokud jste raději natřeli zahradní domek či lavičkou tmavým odstínem palisandr s vidinou, že vydrží déle, a teď toho litujete, můžete vše vrátit zpět. Stačí použít takzvané renovační lazury. Po jejich aplikaci je pak možné natírat dřevo světlým lakem, a to bez nutnosti pracného broušení.
Postup práce při natírání dřeva
Krycí nátěr
- nejprve odmastěte a přebruste povrch
- dřevo napenetrujte napouštědlem
- naneste základní krycí barvu
- na závěr přijde vrchní email
Lazurovací nátěr
- nejprve odmastěte a přebruste povrch
- dřevo napenetrujte napouštědlem
- naneste lazurovací lak
Dřevo bez údržby
Kompozitnímu materiálu se také někdy říká dřevoplast a označuje se zkratkou WPC. Na pohled prakticky nepoznáte, zda se díváte na přírodní nebo uměle vyrobené prkno. Kompozit se vyrábí z dřevité moučky doplněné polymerem, což poskytuje optimální poměr mezi těmito dvěma surovinami. Eliminují se tak nežádoucí vlastnosti dřeva jako hniloba, plísně, napadení hmyzem, změna barevnosti, sesychání, kroucení, nerovnosti, třísky, negativní vliv slunce, mrazu, vody a podobně, na druhé straně si zachovává vzhled přírodního dřeva. Je sice dražší, ale zato se nemusíte starat o údržbu a po mnoho let zůstává stejný. Přírodní dřevo je o něco levnější v nákupu, ale je třeba ho několikrát ročně podle klimatických podmínek a intenzity zatížení napouštět olejem nebo natírat, což znamená čas a náklady. Málokdy se navíc podaří udržet původní vzhled přírodního materiálu.
Radek Tichý, foto Shutterstock