Rod, do nějž se řadí dříny a svídy, je pro zahradníky zlatým dolem, do kterého se při projektování zahrad vděčně vracejí. V dendrologii totiž není mnoho rodů, které by měly tak zajímavé, různorodé a na […]
Rod, do nějž se řadí dříny a svídy, je pro zahradníky zlatým dolem, do kterého se při projektování zahrad vděčně vracejí. V dendrologii totiž není mnoho rodů, které by měly tak zajímavé, různorodé a na pohled výrazně odlišné zástupce. Najdete mezi nimi keře krásné v zimě i květy hýřící na jaře, druhy naprosto nenáročné, a dokonce i jeden užitkový. Který si získá vás?
Se dřínem květnatým se často setkáte v parku, ale není důvod, proč ho nezařadit mezi vybrané dřeviny i při tvorbě vlastní zahrady.
Svídy a dříny, které patří v botanice do jediného rodu (
Cornus) čeledi dřínovitých (
Cornaceae), jsou v přírodě hojně rozšířeny. Některé druhy pocházejí ze Severní Ameriky, jiné z Malé Asie, Koreje, Japonska i Evropy. Už z toho lze usuzovat na jejich přizpůsobivost a odolnost. Obecně jde o nižší dřeviny, které dorůstají v široce vzpřímené, řidší keře s opadavými listy. Svídy ale na rozdíl od okrasných dřínů nevytvářejí jednotlivé květy, jejich drobné kvítky jsou sestaveny v širokých vrcholících, stejně jako třeba u hlohů. Kvetou však v podobném termínu – v květnu a červnu. Nároky na půdu nemají jednotlivé druhy výrazně specifické, stanoviště by ale mělo být obecně spíš vlhčí.
Krásně kvetoucíJeště před olistěním rozkvétá dřín květnatý (
C. florida), jehož sytě růžové květy se objevují v květnu a červnu. Květy před listy vytváří i dřín Nuttallův. Bývají ploché a mají čistě bílou barvu. Oba druhy jsou poměrně vzrůstné, proto se vysazují výhradně jako solitéry. Místo potřebují osluněné. Poslední ze skupiny dřínů okrasných květem je dřín japonský. Ten poznáte nejen podle výrazně cípatých květů (oba předchozí druhy mají okvětní lístky oblé), ale jako jediný tvoří současně květy i listy. Ty jsou tuhé a kožovité a na podzim se vybarvují do karmínova. Tento druh má raději polostinné stanoviště. Všem uvedeným dřínům vyhovuje mírně kyselá vlhčí humózní půda.
Do náročných podmínek
Podzimní vybarvení listů je důležitým okrasným prvkem dřínů, se kterým můžete na zahradě určitě počítat.
Kromě nádherně kvetoucích solitér patří do stejného rodu odolné a nenáročné svídy. Svída krvavá (
C. sanquinea) vytváří nevysoké keře, které se vyrovnají s každými půdními a klimatickými podmínkami a rostou dobře i v polostínu. Její listy se na podzim vybarvují do nádherných tmavě červených odstínů. Podobně nenáročná je také svída výběžkatá (
C. stolonifera), která se využívá také jako podrost pod vyšší stromy i pro zpevnění svahů, jelikož tvoří četné kořenové výmladky. Odrůda ´Kelsey´ je vysoká jen 75 centimetrů a vysazuje se do plošných výsadeb.
Pro zimní efektSvída bílá (
C. alba) klame svým názvem. To, čeho si na ní zahradníci cení především, nejsou totiž bílé květy nahloučené na koncích větviček, ale nádherné, šarlatově červené výhony. Vybarvení nejvíce vynikne v zimě, kdy keře nemají listy. Na starších větvičkách se barva ztrácí, proto se svídy pravidelně seřezávají, aby měly co nejvíce mladých jednoletých výhonů. Při plánování zahrady myslete na to, že svída bílá bývá hezčí ve skupině. Její keř je nižší, ale pevný a vzpřímený a na rozdíl od předchozích druhů svíd potřebuje slunné stanoviště.
Užitkový druhDřín obecný (
C. mas) je ze skupiny dřínovitých nejčasněji kvetoucí druh. Žluté střapečkovité květy se objevují už v únoru či březnu a představují tak třeba s jívami první potravu pro včely. Z tohoto důvodu jde o druh významný pro ekologii krajiny, a to i v případě, že roste na zahradě. Časné kvetení není ale jedinou vlastností, kterou se liší. Zatímco ostatní dříny dávají přednost půdám s kyselou půdní reakcí, dřín obecný potřebuje půdu s dostatkem vápníku. Peckovice tohoto dřínu, takzvané dřínky, mají vysoký obsah vitaminu C, a proto se pěstuje i jako užitkový druh, a to převážně v přírodních zahradách. Původní divoký keř však vystřídaly roubované velkoplodé odrůdy, které plodí už za dva roky po výsadbě a jejich dřínky jsou velké až čtyři centimetry
Opravdové květy?Třebaže mluvíme o květech, nejpěknější jsou na dřínech jejich velké barevné listeny uspořádané po čtyřech kolem vlastních nenápadných květů. Tím se všechny druhy uvedené v této skupině řadí třeba k hortenziím nebo vánoční hvězdě, u nichž hrají listeny také výraznou okrasnou roli. Listeny dřínů se s příchodem podzimu navíc vybarvují do krásných živých barev, takže dříny vlastně „kvetou“ ještě jednou.FOTO: SHUTTERSTOCK A PROFIMEDIA.CZ
Dříny a svídy
