Elegantní zahradní chodníky

Tato věta nemusí znamenat jen varování před blátem nebo zákeřným schůdkem. Při procházce zahradou by mohla mít i jiný význam – tady totiž můžete chodit po opravdu pěkných věcech. Aby pohled pod nohy stál i ve vaší zahradě za to, pojďte se s námi podívat několika chodníkům na dlažbu (a kameny). A klidně se inspirujte.

V okolí rodinných domů je pro zpevňování ploch mnoho příležitostí – většinou potřebujeme zkulturnit parkoviště a hlavní vstup. V zahradě bychom si však kromě terasy či zpevněné podlahy altánku měli vystačit jen s chodníky. Dlažby a spol. mohou být sice pěkné, ale zahrada je zahradou především díky zeleni, tak si z ní nedělejme náměstí.

Chodníky by měly spojovat jednotlivé části zahrady, takže se po nich musí dát pohodlně a bezpečně chodit za každého počasí a v každém ročním období. Je tedy třeba určit jim správný směr a dopřát vhodnou stavební úpravu i odvodnění. Zároveň však musejí splňovat i estetické požadavky, neboť by měly být též výtvarným a kompozičním prvkem zahrady.
Zahradní chodníky mohou mít:

• měkký povrch z písku, antuky, různých druhů štěrku či dřevní štěpky. Takové plochy jsou při chůzi příjemně měkké a v zahradě působí přirozeně – dobře ladí s trávníkem i s ostatními rostlinami. Jsou cenově nejvýhodnějším řešením, které se hodí nejen pro méně frekventované chodníky, ale též pro „ležoviště“ či  parkovací plochy. Nehodí se však k některým typům společenské obuvi;
• tvrdý povrch, zpevněný různými typy dlažby, vytvořený z kamenných či betonových desek nebo dřevin, především exotických (z domácích se hodí třeba akát). Dobře se po nich chodí a výborně se udržují, při výběru materiálu však musíte myslet na to, aby jejich podstata, barva a tvar ladily s domem i s jeho okolím. Proti měkkým povrchům jsou stavebně i cenově náročnější.

Podél domu vede chodník z odolné tropické dřeviny, zkombinované s říčním štěrkem a suchomilnými rostlinami (plní zároveň funkci okapového chodníku). Po betonových deskách osazených v trávníku (40 × 40 cm) se z něj lze dostat ke sporadicky používané lavičce.

Atrium moderního rodinného domu je vysypáno několika druhy štěrku, který zároveň slouží jako mulčovací materiál. Do štěrku jsou zapuštěny andezitové nášlapné desky (tloušťka 6 cm, délka strany asi 40 až 60 cm) a zakomponovány nízké okrasné trávy, bambusy a jehličnaté i listnaté dřeviny.

Tento chodník je vytvořen z betonové zámkové dlažby různých odstínů (béžová, hnědá a šedá) a tvarů (obdélníky a čtverce). Na dlažbu navazují opěrné zídky se stejnou povrchovou úpravou i barvou. Protože chodník vede svažujícím se terénem a podmínkou majitelů bylo nemít na něm schody, architekt navrhl překonat převýšení pomocí meandrovitého tvaru.

Efektivní je rovněž upozornění na okraje chodníčku použitím jiného odstínu dlažby. Různě barevné odstíny poskytují možnost tvorby grafických prvků na pokládané ploše.

TEXT: Richard Heško, Erika Kuhnová, Zuzana Hošková
FOTO: Lantana, Wienerberger
ZDROJ: HOME