Jak na lepší vzduch: rostliny, nebo čističky?

V posledních letech vznikla celá řada studií, která popisuje vliv špatného vzduchu na lidské zdraví – komplex zdravotních potíží shrnuje pod pojem syndrom nezdravých budov. Nejčastěji jde o nevolnosti a vleklé bolesti hlavy, sníženou imunitu či alergie. Přemýšlíte, zda se můžete těchto potíží zbavit nebo je aspoň zmírnit? Pomohou vám rostliny i čističky vzduchu.

Kvalita vzduchu působí na zdraví více, než se donedávna myslelo. Negativně ji ovlivňuje nejen vydýchaný vzduch, nedostatek kyslíku, ale i spousta plastů, obrazovky, elektronická zařízení, ze kterých se uvolňují nejrůznější toxické látky, jako je například formaldehyd. A také prašné prostředí. Ze vzduchu je dokážou odstranit nejen přístroje, ale i mnohé pokojové rostliny.

Jaké květiny vybrat?

Zelené rostliny dokážou pomoci s kvalitou vzduchu hned několikrát: například zvlhčují vzduch, který potom méně vysušuje lidské sliznice drážděné suchým vzduchem ke chronickému kašli. Také dokážou zvýšit obsah kyslíku a snížit objem oxidu uhličitého, který má za následek malátnost a únavu. Jako bonus umějí některé pokojovky dokonce určité druhy nebezpečných látek pohlcovat a aktivně odbourávat, což je vlastnost naprosto obdivuhodná.

Pokud to chcete zkusit také a rozhodli jste se doplnit byt zelenými rostlinami, které budou nejen krásné, ale i užitečné pro vaše zdraví, můžete si pořídit buď konkrétní druh, anebo při výběru sledujte vlastnosti:

• Jako přírodní čističky vzduchu slouží bujně rostoucí druhy s bohatými přírůstky. Tato vlastnost naznačuje, že květina má rychlý metabolismus a vysokou životaschopnost a adaptabilitu. Miniaturní bonsaj tedy jako čistička rozhodně fungovat nebude, byť ji objevíte v nejednom bytě.

• Rostlina by neměla procházet dlouhým obdobím klidu, nejlepší jsou tedy druhy pocházející z tropických oblastí, které v teplých podmínkách místností rostou prakticky neustále. Kaktusy a sukulenty, tolik oblíbené pro svoji nenáročnost, tedy opět vašemu zdraví moc neprospějí, a nejsou tedy vhodnou volbou.

• Rozhodně se nemusíte bát, že mezi užitečné rostliny patří pouze ty velmi náročné na péči. Je to přesně naopak. Určitě jako čističky neobstojí kyselomilné azalky, kterým nesvědčí běžná voda a snadno shodí listy, vhodné nejsou ani orchideje, často vyžadující specifický substrát a také přesně načasované období klidu.

• Pokud jste to ještě neudělali, pořiďte si domů několik hydroponií. Nejenže se z nich více odpařuje voda, což klimatu v bytě pomůže, ale také jsou nenáročné na pěstování a určitě jim nebude vadit, když je buď přelijete, nebo nezalijete.

• Důležitý je i počet pěstovaných rostlin. Lepší než rozmístit jednotlivé květiny po celém bytě je vytvořit dvě až tři skupiny několika pokojovek různých výšek. I kvůli tomu, že si tak zjednodušíte péči o ně.

Které rostliny zlepšují vzduch?

Filodendron, monstera (Monstera deliciosa) – má velké listy na dlouhých řapících, proto potřebuje dostatečné místo a velký stabilní květináč.

Šáchor střídavolistý (Cyperus alternifolius) – rostlina, která potřebuje dost zálivky, zvyšuje vzdušnou vlhkost

Bambusová palma, plamenka (Raphis excelca) – odolná palma z tropické Číny, roste bujně a tvoří velmi pěkný vysoký keř. Může růst i v polostínu.

Zelenec chocholatý, blázen, pavouk (Chlorophytum comocum) – umí se přizpůsobit různému prostředí, rostlina poměrně rychle stárne, ale snadno se množí vzdušnými odnožemi. Pochází z tropického pásma a najdete jej v Africe, Asii i Jižní Americe.

Dračinka (Dracaena fragrans) – nižší palma na robustním kmínku, roste pomalu do výšky, pochází z tropické Afriky.

Ledviník vznešený (Nephrolephys exaltata) – rostlina vhodná pro zavěšení, hodí se proto i do menších místností, odpařuje velké množství vody.

Potos (Epipremnum aureum) – rychle rostoucí liána se velmi snadno pěstuje, ráda se pne, může se pěstovat na mechových tyčích. Nemá ráda přímý sluneční úpal.

Chamaedorea sličná (Chamaedorea elegans) – zakrslá horská palma z Mexika s univerzálním využitím, hodí se i do polostínu jako podrost pod vysoké rostliny. Má ráda rosení.

Tchynin jazyk (Sanseviera trifasciata) – velmi pěkná a odolná rostlina z rovníkové Afriky, hodí se i do menších prostor, nemá ráda přemokření.

Lopatkovec (Spathiphyllum) – rostlina s mnoha listy na delších řapících na stinná a polostinná místa, pravidelně kvete. Pochází z Jižní Ameriky, kde roste jako bahenní rostlina v teplých oblastech.

Když to přenecháte technice

Jestliže máte pocit, že rostliny samy nezvládnou vyčistit vzduch u vás doma, můžete si pořídit i elektrické čističky vzduchu. Při jejich výběru je třeba sledovat tři vlastnosti – výkon, účinnost a hlučnost. Při nákupu každého přístroje byste měli vědět, jak velkou místnost máte. Platí totiž základní pravidlo, že čistička by měla vzduch pročistit zhruba jednou za hodinu, přitom firmy to často zákazníkům ulehčují, a tak v návodech najdete, že přístroj je vhodný do místnosti o velikosti dvacet nebo třeba čtyřicet metrů čtverečních.

Pozor na tyto chyby

Za šetření na nesprávném místě lze označit, když si pořídíte jen jeden přístroj do domácnosti a ten přenášíte podle toho, kde se právě nacházíte. Má-li být praní vzduchu účinné, musí přístroj fungovat nepřetržitě. Pozor také na správné umístění. Ideální je, když ho postavíte na stolek, poličku nebo nižší skříňku, zavěsit se dá i přímo na zeď. Rozhodně nepatří na zem, protože tak se filtr brzy zanese hrubým prachem, který jste nestačili vytřít, případně vysát.

Myslete na hluk

Protože čistička vzduchu musí pracovat nepřetržitě, tedy i v noci, je velmi důležitou vlastností hlučnost. I když přístroj v tomto případě pracuje na ten nejnižší a také nejtišší stupeň. Uvádí se, že maximum by mělo být čtyřicet decibelů, jestliže to bude méně třicet decibelů, dostáváte se pod hranicí slyšitelnosti.

Používat samozřejmě budete nejen ten nejnižší, ale i vyšší stupeň. Čistička vzduchu vás ještě nezbavuje nutnosti větrat. Doporučení zní: Na pár minut otevřete okno dokořán, protože jen tak se do místnosti dostane vzduch obohacený kyslíkem, který potřebujete k dýchání. Žádný čistič vzduchu kyslík neprodukuje, jen zachycuje nečistoty.

Některé nejnovější a nejdokonalejší čističky budou stupně přepínat za vás. Jsou to ty s inteligentní elektronikou, která, jakmile zachytí třeba nějaké pachy, jako jsou parfémy, rozpouštědla, výfukové plyny, cigaretový kouř a jiné škodlivé plyny, zvýší průtok vzduchu a urychlí tak absorpci pachů pomocí aktivních uhlíkových filtrů.

Nejdůležitější jsou filtry

Nejdůležitější součástí čističky jsou ovšem filtry. Podle jejich typů dokážou přístroje odstranit až 99,97 procenta nečistot ze vzduchu. Zpravidla jde o systém kombinující několik filtrů, včetně omyvatelných HEPA filtrů, které dokážou zachytit až 99,97 % škodlivých částic do velikosti pouhých tří desetin mikronu – jen pro představu, to je 150x méně, než je průměr lidského vlasu. Tímto způsobem se zachytí většina hlavních dráždivých a astma vyvolávajících látek, jako jsou plísně, pyly, vzduchem přenášené zvířecí alergeny a prachoví roztoči nebo také tabákový kouř.

Velmi často se setkáte i s tím, že jsou čističky vzduchu vybavené ozonizátory. Ty obohacují vzduch o lehké záporné ionty a zvyšují čisticí účinnost přístroje.

O filtry se samozřejmě musíte starat, tedy pravidelně je měnit a ty omyvatelné čas od času propláchnout pod čistou vodou.

Jak zvlhčit vzduch v bytě?

Kašlání a chraplavý hlas ještě nemusí znamenat, že jste alergik nebo astmatik. Často je na vině jen velmi suchý vzduch. Způsobů, jak ho zvlhčit, existuje několik:

• Často stačí dát na radiátor mokrý ručník, někde se ještě najdou keramické odpařovače.

• Pomohou i hydroponické rostliny nebo například šáchor střídavolistý, vyžadující velkou zálivku.

• Koupit si můžete i zvlhčovače vzduchu. Ty nejlevnější pořídíte už za tisícikorunu, nejdražší přijdou i na sedminásobek.

• Velmi často se setkáte s přístroji pracujícími na principu ultrazvuku, které rozptylují do prostoru vlhkost v podobě jemné vodní mlhy. U těch je ale třeba čas od času vyměnit demineralizační filtr, který zbavuje mlhu minerálních látek běžně obsažených ve vodě.

• Dalším typem jsou zvlhčovače, které zvlhčují na principu takzvané chladné páry. Na zvlhčování se používá běžná pitná voda, ta se odpařuje teplem ze zvlhčovacích vložek s antibakteriální úpravou. Ve vložkách se zachycují nečistoty a minerální látky z vody, které se tak nedostanou do vzduchu.

• Posledním rozšířeným typem jsou zvlhčovače, které zvlhčují sterilní parou. U těchto přístrojů se pitná voda odpařuje v tenké vrstvě, takzvaným filmovým varem z odpařovací misky. Vysoká teplota spolehlivě likviduje choroboplodné zárodky a v odpařovací misce se zachycují veškeré nečistoty obsažené ve vodě včetně minerálních látek. Vodní pára se mísí ve zvláštní komoře se vzduchem a ochlazuje se na optimální teplotu. Doplňkem těchto zvlhčovačů jsou nádobky na esenciální látky vhodné pro aromaterapii. Tyto zvlhčovače jsou doporučovány odborníky jako jediné schopné zajistit dokonalou čistotu vodní páry.

Rada na závěr: příčin alergií a dalších chorob existuje spousta. Proto než investujete několik tisíc korun do čističky nebo zvlhčovače, poraďte se s lékařem, zda vám právě tento přístroj pomůže. Někdy totiž může být výsledek zcela opačný!

redakce, foto Shutterstock

Více informací se nachází v lednovém vydání z roku 2017.

Uložit