Jak na sklizeň košťálovin

17. 12. 2017

Na podzim už nelze pro velikost úrody udělat téměř nic. Ovšem stále můžete ovlivnit kvalitu sklizené zeleniny. Platí to i pro pozdní košťáloviny a také oblíbenou růžičkovou kapustu a kadeřávek, které zůstávají na záhonech jako […]

Při skladování košťálovin platí, že se nikdy neukládají jakkoli poškozené kusy, ani ty naprasklé po silných deštích. Třebaže to není poznat, do těchto míst se dostanou spory plísní, které v teplejším prostředí začnou růst a za dva až tři týdny mohou zničit třeba celou hlávku zelí. Navíc se taková zelenina stane i zdrojem infekce pro další uskladněnou úrodu. Poškozené košťáloviny tedy sklízejte průběžně a hned zpracovávejte.

Ještě roste

Pokud zelí odříznete dost vysoko a košťál necháte v zemi, do zimy ještě vytvoří ze spících pupenů další volně zavinuté malé hlávky. Někdy se tento proces ještě urychluje hlubokým křížovým řezem, po němž dojde k lepšímu nasměrování živin do přilehlého pupenu. Platí to hlavně pro odrůdy kruhárenského zelí, které se sklízejí dříve, a zbývá tak více času na regeneraci košťálů.

U růžičkové kapusty pak postupně odlamujte spodní zažloutlé listy, které už rostlina nepotřebuje, a tak se jich zbavuje sama. Na záhonu se však stávají místem pro vznik nejrůznějších choroboplodných zárodků.

Růžičková kapusta a kadeřávek

Hlávkové zelí sice patří k nejznámějším košťálovinám, ale stále častěji se na záhonech objevují i růžičková kapusta a kadeřávek. Na rozdíl od zelí určeného pro skladování a hlávkové kapusty není třeba tyto druhy ukládat do sklepa, vydrží celou zimu na záhonu. Sklízíte ji tedy postupně a hned zpracováváte, vyhnete se tak hromadné sklizni a skladování.

Záhony pro mrkev

Půda na záhonech po sklizených košťálovinách bývá ve velmi dobrém stavu a hluboce prokypřená. Záhon není třeba rýt, jen srovnat železnými hráběmi a motykou. Na místo můžete ještě v této době vysít kořenovou zeleninu, nejčastěji to bývá mrkev. Její semena v půdě jen nabobtnají a brzy na jaře, nejčastěji v polovině března, začnou růst.

Pěstování košťálovin

Košťáloviny patří k náročnějším plodinám a jejich pěstování se nehodí pro úplné začátečníky. Kdo ale vlastní zahradu s vhodnou půdou, určitě by ho měl vyzkoušet.

Pozdní košťáloviny, včetně zelí kruhárenského, se pěstují dlouho. Vegetační doba pozdní odrůdy zelí ‚Holt‘ nebo ‚Pourovo červené´ je sto osmdesát dní, kapusta dozraje minimálně za sto třicet dní od výsevu, kadeřávek za sto dvacet. Sazenice je třeba dát na záhon už v květnu, semena v dubnu.
Tato zelenina potřebuje těžší výživnou půdu, obohacenou nejlépe vyzrálým hnojem nebo opravdu velkou dávkou kompostu.
Zemina musí být hluboká a dobře prokypřená, na slehlé půdě bez vzduchu trpí kořeny nádorovitostí.
Košťáloviny jsou náročné na vodu. Proto potřebují hlinité půdy s vyšším podílem jílovitých jemných částic, které jsou schopné vláhu zadržet v dostatečném množství.
Nevadí jim chladnější klima, mohou se bez problémů pěstovat i v podhůří.
Pozdní košťáloviny vyžadují poměrně dost místa, a to prakticky po celou sezonu. Jsou tedy vhodnější pro velké zahrady než tam, kde se bojuje o každý kousek.